I malé a střední firmy potřebují controlling

doc. Ing.Karla Havlíčka, Ph.D., MBA, který letos v dubnu vydal knihu s názvem Small Bussines – Management & Controlling,jsme požádali o rozhovor.

Jako předseda Asociace malých a středních podnikatelů ČR jste podrobně seznámen s problémy, s nimiž se potýkají právě tyto firmy. Souvisí to nějakým způsobem s tím, že se brání zavést ve firmě controlling? Jaké jsou jejich hlavní důvody, proč jej nechtějí?

Controlling se začíná stávat přirozenou součástí i malých firem, aniž by to tak jejich manažeři vůbec nazývali. Úspěšná firma není ta, která má pět let za sebou pěkné hospodářské výsledky, ale podnik, který přežije alespoň jednu generaci. K tomu patří schopnost ustát jak úspěchy, tak občasné debakly. A aby pády byly měkčí, vytváří se ve firmě přirozený systém čtyřech očí, který velí, že v době, kdy se daří dobře se musíme připravit na chvíle horší. V tom je podstata controllingu, a to, že větší firmy to rozvedou do procesního systému řízení je už jen logický důsledek.

Máte nějaké metody, jak je přesvědčit? (např. školení) a má management těchto firem zájem se jich vůbec účastnit? Mohl byste uvést příklady, jestli jste to zkoušeli a s jakým výsledkem?

Nejlepší metoda je zažít první pád. Pokud kdokoliv prošel nějakou náročnější restrukturalizací, už ví, že absence controllingu jej připraví o velké množství peněz a času. A protože dříve či později každá firma projde nějakým ozdravným procesem, je právě toto spouštěcí mechanismus přehodnotit systém řízení založený pouze na intuitivních plánech a vizích.

Z jakých ukazatelů by se mělo vycházet, zda je controlling zapotřebí? Počet zaměstnanců, obrat, zisk, dovoz, vývoz, atd?

Kupecký controlling musí dělat každý sedlák a svým způsobem by měl být i součástí normální domácnosti. Každý by měl dokázat odhadnout, jak se budou vyvíjet jeho plány a měl by si umět říci, kde má slabší místa a co vše může nastat. Ve firmách potom tyto očekávané odchylky pouze překlopíme do ekonomického jazyka finanční analýzy a s předstihem si zabezpečíme budoucí pozice. Podstatné je si ale uvědomit, že finance jsou pouze nástrojem jak controllingové řízení vyhodnocovat. Jeho řízení musí procházet všemi útvary a dotýkat se každého podnikového plánu, ať krátkodobého nebo dlouhodobého.

Znáte situaci ve vyspělých zemích EU nebo v zámoří. Jak to funguje tam?

Německý model je hodně exaktní, je silně orientovaný na čísla a z mého pohledu je až příliš zaměřený do operativní finanční roviny. Ruský model je daleko více provázán s technickými obory a výborně navazuje na tradičně dobrou ruskou technickou školu. Spojené státy zase rádi prolínají controlling do všech podnikových aktivit a jeho pojetí je velmi široké, skoro bych řekl, že se někdy maže rozdíl mezi klasickým managementem a controllingem.

U nás je zase hodně provázaný s manažerským účetnictvím. Moje publikace jej staví do role praktického uchopení v malé a střední firmě, snažím se vycházet z ambicí i operativních plánů, kterým dávám logickou finanční zpětnou vazbu, využívající reálných manažerských ukazatelů, nikoliv jen čísel z finančního účetnictví.

Pro která odvětví (průmysl, služby apod.) je controlling nezbytností?

Nezbytností je pro každého, kdo chce podnikat zodpovědně, kdo si uvědomuje, že každá firma má svůj životní cyklus a kdo ví, že chce-li dlouhodobě přežít, musí mít ve firmě vyvážené procesy. Je to jako ve fotbale, nesmím jen bezhlavě útočit, ale postavit i kvalitní obranu a zálohu. To, že zrovna vedu soutěž, ještě neznamená, že za pár měsíců se nebudu potýkat s problémy a na tyto situace musím reagovat s předstihem.

Jaký je váš názor na tzv.externího controllera nebo zdvojení funkcí ve firmě?

Na externí controllery moc nedám, ale je lepší je mít než nedělat v této oblasti vůbec nic. Zdvojená pozice je u malých a středních firem celkem běžná, podstatné je to, že to musí být člověk nestranný, nesmí se jednat o finančního fanatika ani o obchodního snílka, ale racionálně uvažujícího manažera s velkou kompetencí ve firmě, který hlavně dokáže chápat všechny procesy. Musí to být zkušený člověk.

Mladý absolvent, který sedne za stůl a začne počítat finanční ukazatele se obvykle v malé firmě neuplatní, spíše se hodí do větších podniků, které nabízejí junior i senior controllingové pozice.

Nejlepší controllingoví pracovníci malé firmy jsou ti, kteří s danou firmou postupně rostli a znají doslova každou nášlapnou minu a starého kostlivce. Jinými slovy nezačali v ní jako controllingoví specialisté, ale jako manažeři běžných provozních úseků, ideálně takoví, kteří si v určité době udělali pracovní kolečko po firmě.

(red)