Analýzy hlásí oživení ekonomiky i růst tržeb
1.2.2015
V roce 2014 česká ekonomika dále ožívala a firmám se dařilo. Jak vyplývá z nominálních údajů za první tři čtvrtletí, tržby v průmyslu, maloobchodě a službách meziročně posilovaly, stavební produkce se vymanila z poklesů. Pocítili tento příznivý vývoj i zaměstnanci? Ano, ale jen velmi mírně, personální politika firem totiž byla opatrná. Uvádí to analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ)
Evidenční počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,0 % meziročně, jejich průměrná nominální mzda posílila o 2,2 %. Zisky firem tak mohly růst – hrubý provozní přebytek nefinančních podniků se v úhrnu za první tři kvartály roku 2014 meziročně zvýšil o 14,8 %, více než ve srovnatelných obdobích jednotlivých let konjunktury 2005–2008.
Před dvěma roky, v 1. čtvrtletí roku 2013, svírala českou ekonomiku recese. Přestože nebyla tak hluboká jako ta v roce 2009 (HDP v 1. čtvrtletí 2013 klesl v meziročním srovnání o 2,7 %ref="#_ftn1">[1], v roce 2009 se HDP snižoval dvojnásobně rychleji), byla velmi vážná. Firmy odkládaly své investice, spotřebitelé šetřili a omezovali jak svá spotřební vydání, tak nákupy nemovitostí.
Ze zahraničí žádný významnější růstový impuls nepřicházel, naopak, v 1. čtvrtletí objem českého vývozu výrazně poklesl, meziročně byl nižší o více než 6 %. Konjunkturální průzkumy sice ukazovaly na posilování důvěry spotřebitelů v ekonomiku, to ale bylo jen velmi pozvolné. Důvěra podnikatelů nijak nenarůstala, byla stejně slabá jako na konci roku 2008 – tj. v době, kdy se již v ekonomice USA v plné síle projevovaly dopady finanční krize, a dalo se očekávat, že v blízké době dorazí i do Česka.
Téměř nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by se situace v české ekonomice mohla změnit k lepšímu. Jeden náznak zde ale přesto byl – změnil se postoj fiskálních autorit, co se týče snahy rychle zkonsolidovat veřejné finance. Ve veřejném sektoru polevily tendence omezovat výdaje a spotřeba vládních institucí začala po více jak dvou letech opět růst.
Firmám v České republice, jak vyplývá z nominálních údajů za první tři čtvrtletí roku 2014, se dařilo. Meziroční přírůstky tržeb zpracovatelského průmyslu dosahovaly díky rostoucí poptávce a vyšším vývozním cenám dvouciferných hodnot, posilovaly ale i tržby maloobchodních prodejců a poskytovatelů služeb. Dlouhodobý pokles stavební produkce, který spočíval v nízké poptávce po stavebních činnostech – a to jak ze strany soukromého tak veřejného sektoru – se také zvrátil.
Tuzemské firmy si i přes dobré výsledky z prvních třech kvartálů roku 2014 zřejmě nebyly dostatečně jisté, zda mohou s příznivým vývojem ekonomiky počítat i v delším časovém horizontu. I z toho důvodu byla jejich personální politika spíše opatrná. Evidenční počet zaměstnanců v sektoru nefinančních podniků narostl v kumulaci za první tři čtvrtletí roku 2014 jen o 1,0 % meziročně, průměrná mzda těchto zaměstnanců se v nominálním vyjádření zvýšila o 2,2 %.
Nárůst odbytu tuzemských firem, doprovázený opatrnou personální politikou, se pozitivně promítal do jejich zisků. Nominální hodnota hrubého provozního přebytku nefinančních podniků posílila v 1. čtvrtletí 2014 o 13,4 % meziročně, její dynamika v průběhu roku ale dále akcelerovala, a ve 3. kvartále její přírůstek činil už 17,5 %. Úhrnný nárůst hrubého provozního přebytku těchto podniků za první tři čtvrtletí, dosahující 14,8 %, byl dokonce vyšší než ve srovnatelných obdobích jednotlivých let konjunktury 2005–2008.
(Zdroj: ČSÚ)
(Kompletní text analýzy ČSÚ naleznete v příloze)