aov.cz > Obchod TZB > Legislativa > Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

7.12.2011 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky

část první

Změna občanského soudního řádu

Čl. I

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/ Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 200d se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

“f) k návrhu na zápis přeměny nebo návrhu na výmaz právnické osoby, proti které je vedeno trestní stíhání nebo která vykonává trest uložený podle zvláštního právního předpisu, nebyla připojena listina dokládající, že soud povolil podle zvláštního právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.”.

V § 200da se na konci odstavce 1 doplňuje věta “Soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.”.

V § 200da odst. 8 se číslo “4” nahrazuje číslem “5”.

V § 200db se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Ustanovení odstavce 3 se neužije, brání-li provedení zápisu probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu; v takovém případě soud o návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu.”.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

V § 200db odst. 7 se číslo “4” nahrazuje číslem “5”.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského zákoníku

Čl. II

V § 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta “Před provedením výmazu krajský úřad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdružení nebo výkon trestu, který mu byl uložen podle zvláštního právního předpisu.”.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o sdružování občanů

Čl. III

V § 12 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 68/1993 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:

“c) zrušením podle jiného právního předpisu⁸⁾.

-----------------

8) Zákon č. …/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.”.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách

Čl. IV

V zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 254/2008 Sb., § 4a včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:

“§ 4a

(1) Žadatel o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry (dále jen “žadatel”), fyzické osoby, které jsou u žadatele statutárním orgánem nebo jsou jeho členy,
a fyzické osoby, pokud jsou akcionáři nebo společníky žadatele, musí být osobami bezúhonnými. Je-li akcionářem nebo společníkem žadatele jiná právnická osoba, musí být bezúhonná; tato podmínka platí rovněž pro fyzické osoby, které u této právnické osoby jsou statutárním orgánem nebo jsou jeho členy.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

právnická osoba, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním loterií a jiných podobných her,

fyzická osoba, byla-li pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
v trvání nejméně 1 roku pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním loterií a jiných podobných her,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti osob uvedených v odstavci 1 si povolující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹³⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Cizinci, kteří nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, prokazují bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož jsou občany, jakož i státy, ve kterých se více než tři měsíce nepřetržitě zdržovali v posledních pěti letech (dále jen “zahraniční doklad”), ne staršími než tři měsíce. Akcionář nebo společník žadatele, který je právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost také zahraničním dokladem vystaveným státem, v němž má sídlo, ne starším než tři měsíce.

(4) Provozovatel je povinen nejpozději do jednoho měsíce po dni, v němž došlo ke změně ve fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1, písemně oznámit tuto skutečnost orgánu, který povolení vydal; pokud postavení vymezené v odstavci 1 nabyla fyzická osoba, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, připojí zároveň zahraniční doklad prokazující její bezúhonnost ne starší než tři měsíce.

---------------

13) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST pátá

Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

Čl. V

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona
č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona
č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 345/2010 Sb., se mění takto:

V § 12 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “ Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle jiného právního předpisu.”.

V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta “Je-li proti straně a hnutí vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu zánik takové strany a hnutí.”.

ČÁST šestá

Změna živnostenského zákona

Čl. VI

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č.160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:

V § 8 odst. 5 se za slovo “Fyzická” vkládají slova “nebo právnická”.

V § 8 se na konci odstavce 5 doplňují věty “Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. a) nebo b) ze státu sídla. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů
a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

V § 46 odst. 2 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:

“a) je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5,

b) je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného státu než státu uvedeného v písmenu a), výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný tímto státem prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5; nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží právnická osoba čestné prohlášení učiněné před notářem nebo orgánem tohoto státu o tom, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5,”.

Dosavadní písmena a) až g) se označují jako písmena c) až i).

část sedmá

Změna obchodního zákoníku

Čl. VII

V § 37 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 130/2008 Sb., se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Je-li proti právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na zápis její přeměny nebo při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.”.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

ČÁST osmá

Změna zákona o bankách

Čl. VIII

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 4 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

“c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,”.

Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k).

§ 7a zní:

“§ 7a

(1) Licence zaniká dnem,

kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,

ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,

výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,

ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu.

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem,
ke kterému

zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,

zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.”.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o komoditních burzách

Čl. IX

V § 40 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí:

“(4) Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si příslušný orgán státní správy vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹³⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.

---------

13) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. X

V § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova “a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu”.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Čl. XI

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č.126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 5 odst. 2 písmeno d) zní:

“d) zda jsou splněny podmínky způsobilosti být členem představenstva a dozorčí rady stanovené v § 7 odst. 2 až 4 u navrhovaných osob,”.

V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

“e) doklady prokazující důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob, které jsou zakladateli penzijního fondu, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu,

f) doklady prokazující důvěryhodnost navrhovaných členů představenstva, dozorčí rady penzijního fondu a prokuristy, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu, a jejich odbornou způsobilost.”.

V § 5 odstavce 4 a 5 znějí:

“(4) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady podle odstavce 3 písm. a) až d) a doklady prokazující důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 3 písm. e) a f). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 neudělí, jestliže

a) návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

b) penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění,

c) navrhovaní členové představenstva a dozorčí rady penzijního fondu nejsou způsobilí být členy představenstva a dozorčí rady podle § 7 odst. 2 až 4, prokurista nesplňuje požadavek důvěryhodnosti, nebo

d) zakladatelé nesplňují požadavek důvěryhodnosti.”.

V § 7 odst. 2 se slovo “bezúhonná” nahrazuje slovem “důvěryhodná”.

. V § 7 odst. 3 písm. d) se slova “a osoby, které se nepovažují za bezúhonné” zrušují.

V § 7 se doplňuje odstavec 8, který zní:

“(8) Návrh podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.”.

V § 9 odst. 3 se slova “§ 5 odst. 4” nahrazují slovy “§ 5 odst. 5 písm. a) a b)”.

Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní:

“§ 46a

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 5 odst. 4 a § 7 odst. 8.”.

Čl. XII

Přechodná ustanovení

Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 42/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o Rejstříku trestů

Čl. XIII

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:

V § 2 odst. 1 se slovo “osob” nahrazuje slovy “fyzických a právnických osob (dále jen “osoba”)”.

V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:

“(5) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.”.

V § 3 odst. 3 písm. a) se slova “osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný” nahrazují slovy “odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná”.

V § 4 odstavec 2 zní:

“(2) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení cizozemským soudem, které se týká občana České republiky nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.”.

V § 4 odst. 3 se za slova “občana České republiky” vkládají slova “nebo právnické osoby”.

§ 6 zní:

“§ 6

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od

a) narození fyzické osoby, které se týkají,

b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo

c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízení evidované podle § 2 odst. 1, která se týká právnické osoby.”.

V § 10 odstavec 4 zní:

“(4) Na písemnou žádost se osobě umožní v sídle Rejstříku trestů nahlédnout do opisu, který se jí týká. Je-li žadatelem fyzická osoba, ověří se její totožnost. Je-li žadatelem právnická osoba, ověří se totožnost osoby, která jménem právnické osoby nebo za ni podává žádost, a její oprávnění jednat jménem právnické osoby nebo za ni.”.

V § 10 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova “fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby”.

V § 11 odstavec 1 zní:

“(1) Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby; výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi. Výpis týkající se právnické osoby se vydá kterékoli osobě na její písemnou žádost.”.

V § 11 odst. 2 a v § 11a odst. 3 a 4 se slovo “žadatele” nahrazuje slovy “osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby”.

V § 11b odst. 1, 2 a 3 větě třetí se za slovo “výpis” vkládají slova “týkající se fyzické osoby”.

V § 11b odst. 3 větě první se za slovo “výpis” vkládají slova “týkajících se fyzické osoby”.

V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní:

“(4) Záznam o tom, na čí žádost byl vydán výpis, se v evidenci neuvede, jde-li o vydání výpisu týkajícího se právnické osoby.”.

V § 16c odst. 4 se slovo “osoby” nahrazuje slovy “fyzické osoby” a na konci textu se doplňují slova “ , a 100 let od skutečností uvedených v § 6 písm. b) nebo c), jde-li
o právnickou osobu”.

ČÁST třináctá

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. XIV

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007, zákona č. 296/2007Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 2a odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1,”.

Dosavadní písmena a) až i) se označují jako písmena b) až j).

V § 2a odst. 4 písm. e) se slova “důvěryhodnost a způsobilost” nahrazují slovy “odborná způsobilost a důvěryhodnost”.

V § 2a se zrušují odstavce 5 až 8.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 5 až 7.

V § 2a odstavec 5 zní:

“(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání

a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele o povolení podle odstavce 4 písm. a),

b) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí
v družstevní záložně podle odstavce 4 písm. b), a

c) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena
v souladu s ustanovením odstavce 4 písm. e).”.

V § 13 odst. 6 se slova “osoba splňující” nahrazují slovy “fyzická nebo právnická osoba splňující” a slova “§ 2a odst. 7 až 10” se nahrazují slovy “§ 2a odst. 5”.

ČÁST ČTRnáctá

Změna devizového zákona

Čl. XV

V § 3 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

“c) tato právnická osoba je bezúhonná ve smyslu § 3d odst. 1.”.

Čl. XVI

Přechodná ustanovení

Registrace provedená Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci podle zákona č. 219/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. XVII

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se mění takto:

V § 39 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:

“d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu²⁷⁾; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

---------------------------

27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 42 odst. 1 písmeno f) zní:

“f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení¹³⁾ nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čin,”.

V § 79 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

“g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu²⁷⁾; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

V § 82 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl. XVIII

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

V § 49 odst. 2 písmeno c) zní:

“c) bezúhonnost

1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,”.

V § 49 odst. 4 písmeno f) zní:

“f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých

se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce,

má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo;

tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.”.

V § 49 odstavec 6 zní:

“(6) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

Čl. XIX

Přechodné ustanovení

Řízení o žádostech právnických osob o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna autorského zákona

Čl. XX

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona
č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto:

V § 97 odst. 2 se za slovo “pouze” vkládá slovo “bezúhonná”.

V § 97 se na konci odstavce 2 doplňuje věta “Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.”.

V § 98 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.”

V § 98 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:

“(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

---------

12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 103 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

“c) vyžádat si podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů kolektivního správce; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis
z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,”

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

Čl. XXI

Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje

Čl. XXII

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č.186/2006 Sb., zákona č. 66/2007 Sb., zákona č. 154/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:

V § 18b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

“(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁰⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

-------------

10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 18c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.”.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

V § 18d se na konci odstavce 1 doplňuje věta “Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.”.

ČÁST devatenáctá

Změna energetického zákona

Čl. XXIII

V § 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb., odstavec 4 zní:

“(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena

pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetice,

pokud s na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.”.

ČÁST DVACátá

Změna zákona o veřejných sbírkách

Čl. XXIV

V zákoně č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., § 5a včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:

“§ 5a

(1) Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné.

(2) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku) nebo poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena

a) za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo

v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.

(4) Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů
a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

----------

2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST dvacátá první

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. XXV

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:

V § 13 odst. 3 písmeno e) zní:

“e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem
o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,”.

V § 14 odst. 2 se za slova “občanem České republiky” vkládají slova “nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky”.

V § 17 odst. 3 se slova “ a nebo, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin” nahrazují slovy “ nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti”.

V § 24 písmeno e) zní:

“e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového
a televizního vysílání,”.

V § 27 odst. 3 se za slova “občanem České republiky” vkládají slova “nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky”.

V § 28 odst. 4 písmeno b) zní:

“b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo”.

V § 30 odst. 1 písmeno e) zní:

“e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.”.

V § 63 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem “ , nebo” a doplňuje se písmeno d), které zní:

“d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.”.

V § 64 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem “ , nebo” a doplňuje se písmeno c), které zní:

“c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.”.

Čl. XXVI

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2. Provozovatel vysílání, jemuž byla licence udělena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely udělení této licence považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Provozovatel převzatého vysílání registrovaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely této registrace považuje za bezúhonného. Účinky pravomocného odsouzení za trestné činy, které tento provozovatel převzatého vysílání spáchal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST dvacátá druhá

Změna zákona o církvích a náboženských společnostech

Čl. XXVII

Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech),
ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

“d) je bezúhonná.”.

V § 11 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:

“(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev
a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(7) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾. Žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

--------------

20) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem “ , nebo” a doplňuje se písmeno d), které zní:

“d) pokud registrovaná církev a náboženská společnost přestala být bezúhonná.”.

V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní:

“(4) Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví
a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu.”.

V § 25 se na konci odstavce 2 doplňuje věta “Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti registrované církvi
a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společností, nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle zvláštního právního předpisu.”.

V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní:

“(8) Je-li proti evidované právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou návrhu podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil její zrušení podle zvláštního právního předpisu. Před provedením výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti evidované právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.”.

Čl. XXVIII

Přechodné ustanovení

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o zbraních

ČL. XXIX

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb., se mění takto:

V § 33 odstavce 2 a 3 znějí:

“(2) Příslušný útvar policie zbrojní licenci nevydá, jestliže

právnická osoba není bezúhonná, neboť byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla,

fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.

(3) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů¹²⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

V § 33 se doplňuje odstavec 4, který zní:

“(4) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojní licence, je-li zahájeno trestní stíhání právnické nebo fyzické osoby pro trestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) nebo fyzické osoby podle odstavce 2 písm. b).”.

V § 36 odst. 1 písmeno c) zní:

“c) nastane skutečnost vylučující vydání zbrojní licence podle § 33 odst. 2.”.

Čl. XXX

Přechodné ustanovení

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Čl. XXXI

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb. a zákona č. 110/2009 Sb., se mění takto:

V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Podpora nemůže být poskytnuta

a) fyzické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin²⁵⁾, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

b) právnické osobě pravomocně odsouzené pro trestný čin²⁵⁾, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena.”.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.

V § 7 odst. 4 se slova “4 a 5” nahrazují slovy “5 a 6”.

V § 9 se doplňuje odstavec 9, který zní:

“(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného zákona²⁷⁾ může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:

“§ 14a

V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí věta druhá obdobně.”.

V § 18 odst. 2 písmeno e) zní:

“e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí,”.

V § 18 odst. 4 písmeno b) zní:

“b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c), d), f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. f),”.

V § 18 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

“c) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů, přičemž v případě právnických osob se prokazuje u těchto osob a současně u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e).”.

V § 18 odstavec 6 zní:

“(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu²⁷⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).”.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o dobrovolnické službě

Čl. XXXII

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb., se mění takto:

V § 6 odst. 2 se za slova “odstavce 1” vkládá slovo “vysílající” a slovo “pokud” se nahrazuje slovy “je bezúhonná a”.

V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

“(3) Vysílající organizace uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzená.”.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST dvacátá ŠESTÁ

Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků

Čl. XXXIII

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

V § 30 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) není bezúhonná.”.

V § 30 se doplňují odstavce 7 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 19 znějí:

“(7) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(8) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(9) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 7 nebo 8 si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu¹⁹⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

----------

19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o zoologických zahradách

Čl. XXXIV

Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění zákona č. 141/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

V § 4 odstavec 3 zní:

“(3) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^3a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.”.

V § 6 odst. 2 písm. b) větě druhé se za slovo “žadatele” vkládá slovo “i”.

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

Čl. XXXV

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb. a zákona č. 218/2009 Sb., se mění takto:

V § 5 odst. 5 větě první se za slova “jiný pobyt” a za slova “takový pobyt” vkládají slova “nebo sídlo”.

V § 8 odst. 1 větě druhé se za slova “pobyt obviněného” vkládají slova “ , nebo je-li jím právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo osoby”.

V § 8 odst. 3 větě první se za slova “jiný pobyt” vkládají slova “nebo sídlo”.

V § 9 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova “nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku”.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. XXXVI

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona
č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 59/2010 Sb., se mění takto:

V § 13 odst. 4 se věta první nahrazuje větou “Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů.”.

V § 20 odst. 4 se věta první nahrazuje větou “Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. ”.

V § 22 odst. 4 se věta první nahrazuje větou “Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. ”.

V § 36 odst. 6 se věta první nahrazuje větou “Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. ”.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

Čl. XXXVII

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

V § 19 odst. 1 písm. a) se slova “v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti,
se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby,” zrušují.

V § 20 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti),”.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

V § 27 odst. 9 se číslo “6” nahrazuje číslem “8”.

V § 27 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 12, které znějí:

“(10) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí.

(11) Jestliže stát, ve kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(12) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 11, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.”.

Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 13.

Čl. XXXVIII

Přechodná ustanovení

Právnická osoba, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do registru, se pro účely tohoto zápisu považuje za bezúhonnou.

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy

Čl. XXXIX

Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb. se mění takto:

V § 29b odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).

V § 29b odst. 4 se slova “náležitosti žádosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b)” nahrazují slovy “náležitost žádosti uvedenou v odstavci 3 písm. a)”.

V § 29b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:

“(5) Podmínkou k vydání povolení k provozování záchranného centra je bezúhonnost žadatele, je-li jím fyzická osoba; je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti i na všechny členy statutárního orgánu žadatele; za bezúhonnou se považuje osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zoologických zahradách. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů; u zoologických zahrad je dokladem o bezúhonnosti platná licence podle jiného právního předpisu²⁹⁾. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁶⁵⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty páté a šesté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

----------------------

65) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o kolektivním investování

Čl. XL

V § 60 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 224/2006 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

“d) která je důvěryhodná,”.

Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i).

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl. XLI

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb. a zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 6 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

“d) která je důvěryhodná,”.

Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena e) až j).

V § 30 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

“d) která je důvěryhodná,”.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

V § 38 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

“d) která je důvěryhodná,”.

Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).

V § 83 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

“d) která je důvěryhodná,”.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).

V § 103 odst. 2 písmenu d) se slova “g) a h)” nahrazují slovy “d), h) a i)”.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. XLII

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona
č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:

V § 60 odstavec 4 zní:

“(4) Za bezúhonné se považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.”.

V § 60 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí.

“(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.

(7) Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém má sídlo, jakož i státy, ve kterých
v posledních 3 letech působila alespoň po dobu 6 měsíců. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.”.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12.

V § 60 odstavec 10 zní:

“(10) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínky její bezúhonnosti podle odstavce 4, jakož i splnění podmínek podle odstavců 2, 4 až 6 a 8 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen “odpovědný zástupce”). V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty třetí nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba.”.

V § 63 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 75 zní:

“(2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže

právnická osoba nebo fyzická osoba přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,

právnické osobě je uložen trest zákazu činnosti⁷⁵⁾, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání,

právnická osoba nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání v rozporu
s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění,

právnická osoba nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,

právnická osoba nebo fyzická osoba opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59,

právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu činnosti podle zvláštního zákona⁷⁵⁾, nebo

právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá.

---------------

75) Zákon č. …/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.”.

V § 63 odst. 4 se slova “odstavci 2 písm. b), d) a e)” nahrazují slovy “odstavci 2 písm.
a) až g)”.

§ 65 zní:

“§ 65

Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce, seznam jejích pracovišť a údaj o tom, zda je agentuře práce, která je právnickou osobou, pozastaven podle zvláštního zákona⁷⁵⁾ výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až d) a v § 61 odst. 3 písm. a) až d) kromě rodného čísla, data a místa narození, bydliště a informace
o pozastavení výkonu činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.”.

Čl. XLIII

Přechodná ustanovení

1. Řízení o žádostech o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Právnické osoby se sídlem mimo území České republiky, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit Ministerstvu práce a sociálních věcí svou bezúhonnost způsobem uvedeným v § 60 odst. 7 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jinak Ministerstvo práce a sociálních věcí povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna školského zákona

Čl. XLIV

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:

V § 148 se vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 53 zní:

“(4) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne také v případě, že ji podala právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu činnosti školy nebo školského zařízení a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. Pro účely posouzení, zda je dán důvod zamítnutí žádosti podle věty první, si orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu⁵³⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

----------------------------

53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

V § 148 odst. 5 se slova “2 a 3” nahrazují slovy “2 až 4”.

V § 148 odst. 6 se slova “2 až 4” nahrazují slovy “2 až 5”.

V § 150 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h) jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy nebo tohoto školského zařízení.”.

V § 159a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

“(2) Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.”.

ČÁST třicátá ŠESTÁ

Změna zákona o pedagogických pracovnících

Čl. XLV

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona
č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb. a zákona č. 159/2010 Sb., se mění takto:

V § 3 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.

V § 26 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) není bezúhonná,”.

Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).

V § 27 odst. 5 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) není bezúhonná,”.

Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).

Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:

“§ 29a

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka,

pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena,

při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla.

(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.

(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu¹⁵⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

---------------------------

15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST třicátá SEDMÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. XLVI

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:

V § 8 odst. 3 písmeno c) zní:

“c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,”.

V § 8 odstavec 4 zní:

“(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7.”.

V § 8 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 53 zní:

“(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁵³) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

------------

53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.”.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Čl. XLVII

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

V § 18 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

“g) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čin,”.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).

V § 68 písm. c) se slova “§ 97 písm. a) a b)” nahrazují slovy “§ 97 písm. a), b) a p)”.

V § 97 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:

“p) trestní řízení,”.

Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena q) až s).

V § 155 odst. 1 písm. c) se slova “§ 97 písm. a) nebo b)” nahrazují slovy “§ 97 písm. a), b) nebo p)”.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o sociálních službách

Čl. XLVIII

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona
č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se mění takto:

V § 79 odst. 1 písm. b) se slova “bezúhonnost a” zrušují.

V § 79 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

“c) bezúhonnost

všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby,

právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby,”.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

V § 79 odstavce 2 a 3 znějí:

“(2) Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný
z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiných důvodů hledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce nebo právnická osoba vykonávala činnost v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu³¹⁾. Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu^30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

V § 79 odst. 5 písmeno e) zní:

“e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených
v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,”.

V § 79 odst. 5 písm. k) se slova “písm. f)” nahrazují slovy “písm. g)”.

Čl. IL

Přechodné ustanovení

Řízení o žádostech o vydání rozhodnutí o registraci poskytovatelům sociálních služeb zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných zakázkách

Čl. L

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb. a zákona č. 423/2010 Sb., se mění takto:

V § 53 odst. 1 písm. a) se za slova “musí tento předpoklad splňovat” vkládají slova “jak tato právnická osoba, tak její”.

V § 53 odst. 1 písm. b) se za slova “musí tuto podmínku splňovat” vkládají slova “jak tato právnická osoba, tak její” a za slova “musí tento předpoklad splňovat” se vkládají slova “jak tato právnická osoba, tak její”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna stavebního zákona

Čl. LI

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb., se mění takto:

V § 144 odst. 5 se za slovo “pokud” vkládají slova “prokáží bezúhonnost a”.

V § 144 se doplňuje odstavec 7, který zní:

“(7) Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem

Čl. LII

Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 156/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova “bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen” nahrazují slovy “bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena”.

V § 4 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova “něho nehledí, jako by nebyl odsouzen” nahrazují slovy “ni nehledí, jako by nebyla odsouzena”.

V § 4 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo “spolehlivého” nahrazuje slovem “spolehlivou” a slovo “ten” se nahrazuje slovem “fyzická osoba”.

V § 4 odst. 3 písm. a) se slovo “jehož” nahrazuje slovem “jejíž” a slovo “osvědčil” se nahrazuje slovem “osvědčila”.

V § 4 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se slova “kdo byl” nahrazují slovy “která byla” a slova “uznán vinným” se nahrazují slovy “uznána vinnou”.

V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Za způsobilou se podle tohoto zákona považuje právnická osoba, která je bezúhonná a spolehlivá.”.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

V § 4 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

“(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

úmyslně, nebo

z nedbalosti, pokud byl spáchán v souvislosti s nakládáním s bezpečnostním materiálem, střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena⁹⁾.

(7) Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, jejíž trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, po jejímž uplynutí má být rozhodnuto, zda se osvědčila. Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona nepovažuje též právnická osoba, která byla v posledních 3 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 16.”.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

V § 7 odst. 3 větě druhé za středníkem se slova “§ 4 odst. 2” nahrazují slovy “ § 4 odst. 2 a 6”, za slova “vinným z přestupku” se vkládají slova “nebo správního deliktu” a slova “§ 4 odst. 3” se nahrazují slovy “ § 4 odst. 3 a 7”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o insolvenčních správcích

Čl. LIII

Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

“(2) Podmínku bezúhonnosti podle § 8 odst. 1 písm. d) nesplňuje právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce.”.

V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

“d) která je bezúhonná.”.

V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:

“(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu^4a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů

Čl. LIV

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:

V části čtyřicáté páté § 10, části čtyřicáté šesté § 10 a v části čtyřicáté sedmé § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.”.

V části čtyřicáté páté § 14, části čtyřicáté šesté § 14 a v části čtyřicáté sedmé § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta “V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ pátá

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Čl. LV

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:

V § 29 odstavec 4 zní:

“(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky
a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).”.

V § 44 se odstavec 4 zrušuje.

V § 45 se odstavec 4 zrušuje.

V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

V § 47 se odstavec 5 zrušuje.

V § 48 se odstavec 8 zrušuje.

V § 49 se odstavec 3 zrušuje.

Čl. LVI

Přechodná ustanovení

Osvědčení o způsobilosti vydané Ministerstvem financí podle dosavadních právních předpisů se považuje za osvědčení vydané podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Správní delikty podle § 44 odst. 4, § 45 odst. 4, § 46 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 8 nebo § 49 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, spáchané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna trestního zákoníku

Čl. LVII

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:

V § 8 odst. 2 se slova “ , anebo fyzické osoby, která je podnikatelem a má na území České republiky podnik, jeho organizační složku nebo místo podnikání” zrušují.

Na konci textu § 110 se doplňují slova “a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim”.

V § 114 odst. 2 písm. b) se slova “její vznik je neplatný” nahrazují slovy “soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby”.

V nadpisu § 260, § 260 odst. 1 a 2, § 260 odst. 4 písm. b) a v § 367 odst. 1 se slova “Evropských společenství” nahrazují slovy “Evropské unie”.

V § 260 odst. 1 a 2 se slova “Evropskými společenstvími nebo jejich” nahrazují slovy “Evropskou unií nebo jejím”.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o auditorech

Čl. LVIII

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech),
ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

“(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti
s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena¹¹⁾. Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

-----------------

11) Například § 105 a § 106 trestního zákoníku.”.

V § 4 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

V § 4 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem na území České republiky, která se zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, bezúhonnost prokazuje též čestným prohlášením. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem mimo území České republiky bezúhonnost prokazuje též dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a zdržovala-li se tato fyzická osoba
v posledních 5 letech mimo území státu trvalého nebo jiného pobytu, též čestným prohlášením. Nevydává-li stát trvalého nebo jiného pobytu doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.”.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

V § 5 odst. 1 písm. d) se za slova “§ 4 odst. 2” vkládají slova “a § 5 odst. 2”.

V § 5 odst. 1 písmeno h) zní:

“h) je bezúhonná.”.

V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí:

“(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena²³⁾. Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky bezúhonnost též prokazuje dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla. Nevydává-li stát sídla doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.

-----------------

23) Zákon .../2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

V § 6 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) proti ní bylo zahájeno trestní řízení pro trestné činy vymezené v § 5 odst. 2 vedené podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,”.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

V § 7 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

“c) přestala splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. h), a to ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,”.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

V § 24 odst. 6 se slova “§ 6 odst. 3 písm. c)” nahrazují slovy “§ 6 odst. 3 písm. d)”
a slova “§ 7 odst. 2 písm. d)” se nahrazují slovy “§ 7 odst. 2 písm. e)”.

V § 28 odst. 3 se slova “odst. 3 věta poslední” nahrazují slovy “odst. 4”.

Čl. LIX

Přechodná ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Auditorské oprávnění vydané podle předchozích právních předpisů se považuje za auditorské oprávnění vydané podle § 4 a 5 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. LX

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., se mění takto:

V § 9 odstavec 1 zní:

“(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba,

která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,

splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby,

které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.”.

V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

“(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Zahraniční právnická osoba dokládá bezúhonnost též doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém působí, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Tuzemská právnická osoba, která v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také doklady obdobnými výpisu z Rejstříku trestů vydanými státem, ve kterém v uvedené době působila.

(6) Jestliže stát podle odstavce 5 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Nevydává-li soud nebo správní úřad podle věty první ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.”.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.

Čl. LXI

Přechodná ustanovení

Povolení udělené Českou národní bankou podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení udělené podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neukončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST ČTYŘICátá DEVÁTÁ

Změna zákona o platebním styku

Čl. LXII

V § 37 odst. 1 písm. d) a v § 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, se slova “ , je-li fyzickou osobou,” zrušují.

ČÁST PADESÁTÁ

Účinnost

Čl. LXIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

O b e c n á č á s t

Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) nebylo na tento návrh zákona aplikováno na základě výjimky udělené předsedou Grémia pro regulační reformu
a efektivní veřejnou správu dne 20. 1. 2010 v souladu s článkem 3 části první (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), jež byly schváleny usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007.

Předmětný návrh zákona navazuje na návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zajišťuje provázanost právních předpisů upravujících výkon určitých činností právnickými osobami s tímto návrhem zákona, jakož i dostupnost informací o odsouzení právnické osoby v trestním řízení. V jednotlivých právních předpisech se zejména reaguje na skutečnost, že právnická osoba je nově trestně odpovědná a může být odsouzena za vybrané trestné činy. Informace o odsouzení právnické osoby je relevantní informací pro posouzení bezúhonnosti či důvěryhodnosti právnické osoby. V jednotlivých právních předpisech je tak zapotřebí modifikovat pojem bezúhonnosti či důvěryhodnosti právnické osoby a upravit otázku vyžadování si informací o odsouzení právnické osoby od Rejstříku trestů.

Předpokládá se, že orgány, které v rámci své činnosti potřebují identifikační údaje právnické osoby, budou tyto údaje získávat ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, který je veřejně přístupný prostřednictvím k tomu určených agend.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Právo Evropské unie ani mezinárodní smlouvy se na problematiku upravenou tímto návrhem nevztahují.

Pokud jde o finanční dopady na státní rozpočet, lze určité finanční náklady předpokládat v souvislosti s evidováním odsouzení právnických osob v evidenci Rejstříku trestů, neboť bude zapotřebí vytvořit databázový systém s aplikačním programem operující nad novými daty v prostoru fyzicky odděleném od stávající evidence. K přenosu dat do Rejstříku trestů budou soudy využívat současnou elektronickou komunikační infrastrukturu. Nová část evidence bude umožňovat modulárně budoucí rozvoj systému (záznamy cizozemských rozhodnutí, případně záznamy o uznání a výkonu cizozemských rozhodnutí státu, který není členským státem EU). Za předpokladu, že budou plně automatizovány vstupní i výstupní datové procesy v elektronické podobě, nebude třeba navyšovat počet pracovníků Rejstříku trestů. Přibližně lze finanční náklady na realizaci technického
a programového vybavení odhadnout na 5 mil. Kč. Uvedenou částku Ministerstvo spravedlnosti pokryje z vlastní rozpočtové kapitoly.

Pokud jde o jiné novely zákonů, s ohledem na skutečnost, že jde o doprovodné změny, nevyplývají z nich zvýšené nároky na státní rozpočet; navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty, rovnost mužů a žen, ani na životní prostředí a nebude mít ani sociální dopady.

K části první a sedmé – novela občanského soudního řádu a novela obchodního zákoníku

Vzhledem k tomu, že novela občanského soudního řádu upravující řízení o zápisu do obchodního rejstříku zajišťuje provázanost občanskoprávních a trestních předpisů v tom smyslu, že provedení zápisu přeměny nebo zrušení společnosti do obchodního rejstříku brání skutečnost, že se proti takové společnosti vede trestní stíhání nebo vykonává uložený trest, pokud trestní soud zrušení nebo přeměnu společnosti nepovolí, přičemž tuto skutečnost zkoumá rejstříkový soud před provedením zápisu, je třeba v obchodním zákoníku navrhovateli zápisu stanovit povinnost, aby v případě, že navrhuje zápis přeměny nebo zrušení společnosti do obchodního rejstříku, doložil, že trestní soud povolil přeměnu nebo zánik takové společnosti.

O tom, že se proti společnosti vede trestní stíhání, bude rejstříkový soud vyrozuměn příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání
a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace.

Dále se pro tento případ vylučuje fikce, podle níž dojde k provedení zápisu do obchodního rejstříku při nečinnosti rejstříkového zájmu, neboť v tomto případě převažuje veřejný zájem na zajištění účinného postihu právnické osoby před soukromým zájmem právnické osoby.

Na základě § 5 odst. 5 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech,
se uvedená právní úprava uplatní i ve vztahu k registraci nadací a nadačních fondů v nadačním rejstříku.

K části druhé – novela občanského zákoníku

Vzhledem k tomu, že výmaz zájmového sdružení právnických osob z registru vedeného u krajského úřadupříslušného podle sídla sdružení má konstitutivní účinek,
tj. zaniká až k tomuto okamžiku, je zapotřebí provázat provádění výmazu z registru s úpravou § 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podle něhož nemůže dojít k zrušení nebo zániku právnické osoby, proti které se vede trestní stíhání (nebo která vykonává trest) bez souhlasu trestního soudu. Příslušnému krajskému úřadu se tak stanoví povinnost zkoumat tuto skutečnost, přičemž o tom, že se proti zájmovému sdružení právnických osob vede trestní stíhání, bude vyrozuměno příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace.

K části třetí – novela zákona o sdružování občanů

V ustanovení zákona o sdružování občanů, jež stanoví způsoby zániku občanského sdružení, je vhodné ze systematických důvodů doplnit také zrušení podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

K části čtvrté – novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách

V souvislosti s posuzováním náležitostí ve správním řízení o vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her se navrhuje doplnit povinnost prokázat bezúhonnost žadatele o povolení – právnické osoby, a je-li akcionářem nebo společníkem žadatele o povolení právnická osoba, rovněž této právnické osoby. Jako v úvahu přicházející trestné činy, jejichž skutková podstata může souviset s podnikáním v oblasti loterií a jiných podobných her, lze uvést např. podvod (§ 209 trestního zákoníku), legalizaci výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku) nebo padělání a pozměňování veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku).

K části páté – novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích

Vzhledem k tomu, že výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí Ministerstvem vnitra má konstitutivní účinek, tj. strana hnutí zaniká až k tomuto okamžiku, je zapotřebí provázat provádění výmazu s úpravou § 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
a řízení proti nim, podle něhož nemůže dojít k zrušení nebo zániku právnické osoby, proti které se vede trestní stíhání (nebo která vykonává trest) bez souhlasu trestního soudu. Ministerstvu vnitra se tak stanoví povinnost zkoumat tuto skutečnost, přičemž o tom, že se proti straně a hnutí vede trestní stíhání, bude vyrozuměno příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace. Ministerstvo vnitra může v případě potřeby samo požádat trestní soud o povolení zrušení a zániku politické strany a hnutí. Je-li výmaz prováděn na základě návrhu, má navrhovatel povinnost doložit v případě strany a hnutí, která je trestně stíhána nebo vůči níž se vykonává trest, že jí byl zánik povolen trestním soudem (kopie příslušného rozhodnutí).

K části šesté – novela živnostenského zákona

K bodu 1 (§ 8 odst. 5)

Navrhovaná úprava je provedena v návaznosti na návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, kdy se navrhuje nově trestní odpovědnost právnických osob a možnost jejich odsouzení za vybrané trestné činy. Z hlediska dodržení zásady přiměřenosti se navrhuje, aby informace o odsouzení právnické osoby byla podle živnostenského zákona relevantní informací pro vznik a posouzení překážky provozování živnosti u právnické osoby. Právní úprava v rámci živnostenského zákona, která by koncipovala bezúhonnost právnických osob jako všeobecnou podmínku provozování živnosti, by ve svém důsledku vedla vždy ke zrušení všech jejích živnostenských oprávnění a následně pak, až na výjimečné případy, kdy má právnická osoba vedle živnostenského oprávnění i jiné podnikatelské oprávnění (např. podnikatel v zemědělství, v energetice) ke zrušení a k zániku právnické osoby. Tento důsledek by byl nepřiměřený i v porovnání s postavením fyzické osoby, neboť případné zrušení právnické osoby jako trest za závažný trestný čin podle návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob náleží do působnosti soudu. Překážka provozování živnosti ve smyslu živnostenského zákona naopak vede jen ke zrušení živnostenského oprávnění v oboru nebo v příbuzném oboru. Proto se navrhuje problematiku řešit rozšířením překážky provozování živnosti spočívající v zákazu činnosti i na právnické osoby.

K bodu 2 (§ 8 odst. 5, konec odstavce)

Úprava navazuje na navrženou změnu v bodě 1 a doplňuje způsob prokazování neexistence překážky provozování živnosti u tuzemských i zahraničních právnických osob.

Vzhledem k tomu, že podle návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob může být českým soudem odsouzena i zahraniční právnická osoba, která v ČR podniká, resp. provozuje činnost prostřednictvím organizační složky podniku, je na místě, aby neexistence překážky provozování živnosti byla doložena jak výpisem z Rejstříku trestů, tak příslušným dokladem ze zahraničí.

Živnostenský úřad si pro tyto účely vyžádá údaje z evidence Rejstříku trestů.

K bodu 3 (§ 46 odst. 2)

V návaznosti na novou úpravu § 8 odst. 5 živnostenského zákona se navrhuje způsob doložení neexistence překážky provozování živnosti zahraniční právnickou osobou doklady ze zahraničí. Navržená úprava rozlišuje způsob prokazování neexistence překážky provozování živnosti pro právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a pro právnické osoby se sídlem na území některé z tzv. třetích zemí.

K části osmé a třinácté – novela zákona o bankách a zákona o spořitelních
a úvěrních družstvech

V souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se navrhuje zavést do zákona o bankách (ZoB) a zákona o úvěrních a spořitelních družstvech (ZoSÚD) požadavek “důvěryhodnosti” pro právnické osoby, žádající o bankovní licenci nebo povolení podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

Ani jeden z těchto právních předpisů nepoužívá pojem “bezúhonnost”, pracují však s termínem “důvěryhodnost”, který je chápán jako pojem širší a “bezúhonnost”, tj. trestní zachovalost, v sobě zahrnuje. Nově se navrhuje doplnit u právnických osob požadavek na důvěryhodnost jako ekvivalent toho, co již nyní v relevantních případech platí pro fyzické osoby a také v těch případech, kdy je to vhodné s ohledem na celkovou systematiku úpravy trestní odpovědnosti právnických osob.

Způsob prokazování důvěryhodnosti potom upravuje podzákonný předpis (vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky), který si vyžádá novelizaci v návaznosti na změnu předmětných zákonů.

Zákon o bankách

V § 4 odst. 5 ZoB se doplňuje požadavek na důvěryhodnost a způsobilost osoby, které má být licence udělena. Změnou je dotčeno ustanovení § 7a ZoB, kde jsou dosavadní požadavky uvedeny v samostatných písmenech, a v návaznosti na zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se doplňuje, že licence zaniká také nabytím právní moci rozsudku, kterým se zakazuje činnost banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Z důvodu právní jistoty a systematiky obsažené v zákoně o bankách (srov. § 2 odst. 1 a § 35 ZoB) se též doplňuje nový odstavec třetí.

Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech

Do ustanovení § 2a odst. 4 ZoSÚD se vkládá požadavek na prokázání důvěryhodnosti žadatele o povolení.

Pokud jde o zrušení odstavců 5 až 8 v témže ustanovení, jde o technickou změnu, jejímž cílem je sjednotit úpravu a systematiku posuzování důvěryhodnosti napříč sektorovými zákony na finančním trhu, v tomto případě úpravu v zákoně o bankách a zákoně o podnikání na kapitálovém trhu na straně jedné a v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech na straně druhé. Další důvod pro tuto technickou změnu je i nevyhovující systematika v rámci samotného zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, kdy je otázka posuzování důvěryhodnosti (tj. případy, kdy se osoba nepovažuje za důvěryhodnou, průkaz důvěryhodnosti výpisem z rejstříku trestů, prohlášení úpadku atd.) a odborné způsobilosti pro některé posuzované osoby upravena přímo v zákoně a pro některé osoby v prováděcí vyhlášce s bližším vymezením v úředním sdělení České národní banky (srov. úpravu ve stávajícím § 2a ZoSÚD a úpravu posuzování důvěryhodnosti v § 2b odst. 4 ZoSÚD, pokud je o osoby s kvalifikovanou účastí, a § 25f odst. 8 ZoSÚD, pokud jde o finanční holdingové osoby).

Nově bude zákon o spořitelních a úvěrních družstvech obsahovat toliko požadavek na “důvěryhodnost”, přičemž doklady, které důvěryhodnost prokazují, jakož i vzor tiskopisu pro podání žádostí, bude obsahovat prováděcí vyhláška. Požadavek na důvěryhodnost bude věcně vykládán jako doposud v § 2a odst. 5 ZoSÚD, vymezení však bude ponecháno na flexibilnějším úředním sdělení ČNB, které se aplikuje již dnes pro posuzování důvěryhodnosti na finančním trhu - viz Úřední sdělení České národní banky ze dne 21. 5. 2010 publikované ve Věstníku ČNB č. 11/2010 ze dne 26. 5. 2010.

Úřední sdělení je k dispozici na webové stránce ČNB http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2010/download/v_2010_11_21210560.pdf.

Ve stávajícím odstavci 9 (po novele odstavec 5) se upřesňuje zmocňovací ustanovení tak, aby umožnilo vydat ČNB prováděcí právní úpravu i pro právnické osoby – žadatele
o povolení, tj. doplňuje se, že ČNB stanoví vyhláškou také seznam listin a jejich náležitosti k prokázání odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele podle § 2a odst. 1 ZoSÚD.

K části deváté – novela zákona o komoditních burzách

V souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob se navrhuje nově právní úprava bezúhonnosti v zákoně o komoditních burzách. Podmínku bezúhonnosti tak bude muset splňovat jak fyzická osoba, tak i právnická osoba, je-li zakladatelem nebo členem komoditní burzy. Dále se navrhuje, aby bezúhonnost nemusela tato osoba dokládat výpisem
z evidence Rejstříku trestů, ale aby si jej příslušný správní orgán vyžádal
z evidence Rejstříku trestů sám. V případě, že právnická osoba nemá sídlo v České republice, je povinna předložit doklad ze státu sídla, který odpovídá výpisu z evidence Rejstříku trestů.

K části desáté – novela zákona o daních z příjmů

Při trestu uveřejnění rozsudku podle ustanovení § 23 návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob má odsouzená právnická osoba za povinnost na vlastní náklady rozsudek uveřejnit. V podstatě tedy dochází ke vzniku dvou sankcí, a to v podobě snížení prestiže právnické osoby a k úbytku jejího majetku, neboť uveřejnění je na její náklady.

Nutnost úpravy v zákoně o dani z příjmů spočívá v tom, že při neimplementování daného ustanovení by byl teoreticky možný výklad, že náklady na uveřejnění nejsou veřejnoprávní sankcí a svou podstatou spadají pod ustanovení § 24 odst. 2 písm. p) (jsou výdaji, k jejichž úhradě je účastník povinen podle zvláštních právních předpisů), tedy jsou daňově uznatelným výdajem.

K části jedenácté - novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

K bodům 1 až 8 (§ 5, 7, 9 a 46a )

V souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky je nutné sledovat tento aspekt i v rámci regulace penzijních fondů. Změna v zákoně je provedena tak, že dosavadní pouze úzké sledování bezúhonnosti u fyzických osob se nahrazuje na finančním trhu v ostatních sektorech již standardním prověřováním širšího
a přísnějšího kritéria důvěryhodnosti u požadovaných osob, ať již se jedná o fyzické nebo právnické osoby.

Ostatní změny souvisejí se začleněním kritéria důvěryhodnosti do zákona a upravují tak chybějící ustanovení, zejména zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky pro dohledový orgán.

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení dávají jistotu stávajícím subjektů, kterým bylo Českou národní bankou uděleno povolení s ohledem na novou právní úpravu, kterou je přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

K části dvanácté - novela zákona o Rejstříku trestů

K bodům 1 a 3 [§ 2 odst. 1 a § 3 odst. 3 písm. a)]

Jedná se o terminologické změny v návaznosti na skutečnost, že v evidenci Rejstříku trestů se nově evidují i odsouzení právnické osoby.

K bodu 2, 9 až 13 (§ 2 odst. 5, § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 3 a 4, § 11b odst. 1 až 3,
§ 15 odst. 4)

Efektivní výkon některých trestů (zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí) vyžaduje, aby informacím o odsouzení byla zajištěna příslušná publicita. Publicitu údajů je třeba rovněž zajistit s ohledem na možnost přechodu výkonu pravomocně uložených trestů na nástupnickou společnost, kdy je třeba dostatečným způsobem zabránit tomu, aby se odsouzená právnická osoba vyhnula trestu tím, že se účelově zruší nebo přemění na jinou právnickou osobu. Nejméně zatěžujícím způsobem, a to jak pro orgány a osoby posuzující bezúhonnost právnické osoby v rámci příslušných správních řízení nebo pro jiné zákonné účely (ve všech případech se přitom nejedná o orgány veřejné moci), tak pro orgány činné v trestním řízení, je tuto část evidence Rejstříku trestů učinit veřejnou. Veřejnost této části evidence rovněž umožní dalším osobám, aby zjistily informace, které pro ně mohou být významné, např. tato informace má klíčový význam pro společníky právnické osoby, která má být sloučena s jinou právnickou osobou, pro jejich rozhodnutí, apod. Této veřejné přístupnosti údajů o odsouzení právnické osoby nebrání ochrana osobních údajů tak, jako u osob fyzických, ani jiné překážky. S ohledem na skutečnost, že právnické osoby typicky vyvíjejí činnost, která má širší dopady na třetí osoby, než jak je tomu v případě osob fyzických, kdy mnohdy může jít o rozsáhlou činnost zasahující do více oblastí, je třeba zejména s ohledem na ochranu práv třetích osob zpřístupnit údaje o odsouzení právnické osoby i veřejnosti (samozřejmě pouze v rozsahu, v jakém jsou tyto informace uváděny ve výpisu z evidence Rejstříku trestů, tj. pouze ta odsouzení, jejichž účinky nezanikly). Údaje tedy budou přístupné komukoli, a to v rozsahu, v jakém mohou být uváděny ve výpisech z evidence Rejstříku trestů, přičemž se předpokládá, že tyto údaje budou informativně dálkově přístupné prostřednictvím webových stránek Rejstříku trestů. Pokud bude určitá osoba nebo orgán potřebovat úředně ověřenou informaci z evidence Rejstříku trestů, která má dokladovat, zda právnická osoba byla odsouzena za trestný čin či nikoli, má možnost vyžádat si na právnickou osobu výpis z evidence Rejstříku trestů. Do opisu, pokud není poskytován na základě tohoto nebo zvláštního zákona k tomu oprávněným osobám, však může nahlédnout pouze právnická osoba sama, zde je zachován stejný režim jako u osob fyzických.

Tato varianta se jeví být vhodnější než evidovat uložené tresty právnické osobě v rejstřících či evidencích těchto právnických osob, neboť jednak ne všechny typy právnických osob podléhají evidenci, jednak se do evidencí vedených orgány ČR nezapisují zahraniční právnické osoby, které přitom rovněž mohou být odsouzeny na území České republiky. Dále by bylo zapotřebí zajistit provázanost těchto evidencí s Rejstříkem trestů tak,
aby bylo harmonizováno zapisování příslušných relevantních údajů do všech evidencí. V neposlední řadě ne všechny evidence právnických osob jsou přístupné veřejnosti, takže by nebyla zajištěna dostatečná úroveň ochrany práv třetích osob.

K bodu 4 (§ 4 odst. 2)

Nejvyššímu soudu se přiznává oprávnění, aby mohl rozhodnout i o tom, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o cizozemském odsouzení právnické osoby, jež má sídlo, podnik nebo organizační složku v České republice, nebo zde vykonává činnost či zde má majetek, pokud takový zápis vyžaduje povaha a závažnost spáchaného činu.

K bodu 5 (§ 4 odst. 3)

Navrhovaná změna zohledňuje skutečnost, že ke stejné situaci (rozhodnutí Nejvyššího soudu o záznamu cizozemského odsouzení do evidence Rejstříku trestů a následné uznání takového odsouzení naším soudem) může dojít i ve vztahu k právnické osobě.

K bodu 6 (§ 6)

Obdobně jako u fyzických osob se navrhuje stanovit maximální dobu pro uchovávání údajů o pravomocném odsouzení právnické osoby.

K bodu 7 (§ 10 odst. 4)

Upravuje se možnost právnické osoby nahlížet do opisu z evidence Rejstříku trestů v jeho sídle. Vzhledem k tomu, že do opisu bude nahlížet zpravidla statutární orgán právnické osoby, případně pověřený zaměstnanec či advokát, stanoví se, že se v tomto případě ověří nikoli totožnost samotné právnické osoby, ale totožnost osoby, která jménem právnické osoby nebo za ni podává žádost o nahlédnutí do opisu, a její oprávnění jednat jménem právnické osoby nebo za ni.

K bodu 8 (§ 10 odst. 5)

Vzhledem k tomu, že u právnických osob se z povahy věci neuplatní institut zahlazení odsouzení, který má výchovný charakter, je třeba uvedené ustanovení o údajích zapsaných v opisu z evidence Rejstříku trestů upravit tak, že u právnické osoby se namísto zahlazení odsouzení zaznamená zánik účinků jejího odsouzení.

K bodu 14 (§ 16c odst. 4)

Obdobně jako u fyzických osob se navrhuje stanovit maximální dobu pro uchovávání údajů o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů a údajů vyřazených z evidence podle
§ 9 zákona o Rejstříku trestů v úschovně dokumentace Rejstříku trestů.

K části čtrnácté – novela devizového zákona

V návaznosti na nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje doplnit do ustanovení § 3 odst. 5 u právnických osob, které požádají
o registraci ke směnárenské činnosti, také splnění podmínky bezúhonnosti (definované v § 3d odst. 1) i u těchto samotných právnických osob.

K části patnácté – novela zákona o vysokých školách

Do zákona o vysokých školách se navrhuje promítnout požadavek bezúhonnosti právnických osob do důvodů neudělení státního souhlasu. Specificky vymezenou bezúhonností se podmiňuje i akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Bezúhonnost se nezavádí jako pojem s ohledem na to, že pojem bezúhonnosti je zakotven mezi požadavky na členy Akreditační komise (§ 83 odst. 3, 5) a ratione materiae je pojat široce, a že jeho nahrazení jiným pojmem by ve stávajícím zákoně představovalo zbytečné riziko pro žádoucí konstantnost výkladu.

Nenavrhuje se zakotvit pozbytí podmínky bezúhonnosti jako důvod pro odnětí státního souhlasu, neboť v tom směru poskytuje dostatečně pevnou oporu ustanovení § 43 odst. 2 zákona o vysokých školách.

K části šestnácté – novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K bodům 1 až 3 (§ 49)

Navržená změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, navazuje na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se obchodu s dětmi, dětské prostituce a dětské pornografie, který vstoupil v platnost 18. 1. 2002, a který Česká republika podepsala dne 25. 1. 2005, a to zejména na ustanovení jejího čl. 3, který se týká trestní odpovědnosti právnických osob. Rovněž navazuje na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním zneužíváním a sexuálním vykořisťováním, která byla otevřena k podpisu dne 25. 10. 2007, a to zejména na ustanovení jejího čl. 26, který se týká trestní odpovědnosti právnických osob. Česká republika tuto úmluvu dosud nepodepsala.

Podle dosavadní právní úpravy zákona o sociálně-právní ochraně dětí se zkoumá jen bezúhonnost fyzických osob, které přímo vykonávají sociálně-právní ochranu dětí. Navrhuje se stanovit, aby byl požadavek bezúhonnosti napříště vyžadován i na právnických osobách.

Bezúhonnost právnické osoby bude zkoumána v rámci správního řízení o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 49 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Bezúhonnost právnické osoby jako žadatele o vydání pověření bude ověřovat příslušný správní orgán, a to krajský úřad, a to vyžádáním údajů z evidence trestů právnických osob, popřípadě obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k řízení příslušná komise pro sociálně-právní ochranu dětí, jestliže si žadatel-právnická osoba podá jen žádost o zřízení výchovně rekreačního tábora pro děti [§ 38 odst. 2 písm. a) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]. Vedle výpisu z Rejstříku trestů právnických osob v České republice bude třeba dokládat rovněž výpis z rejstříku trestů cizího státu za předpokladu, že právnická osoba žádající
o vydání pověření má sídlo v cizině anebo v uplynulých 3 letech po stanovenou dobu působila v jiném státě než v České republice.

K přechodnému ustanovení

Přechodné ustanovení se navrhuje vymezit tak, že řízení o vydání pověření zahájená před nabytím účinnosti navrhovaného zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. To znamená, že v řízeních pravomocně neukončených ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona nebude zkoumána bezúhonnost právnické osoby - splnění této podmínky bude zkoumáno až v řízeních zahájených po nabytí účinnosti novely.

Protože lze předpokládat, že ke dni nabytí účinnosti novely, ani v období bezprostředně následujícím po nabytí účinnosti navrženého zákona, nebude mít žádná z právnických osob záznam v Rejstříku trestů, ověřování její bezúhonnosti v řízeních zahájených před účinností novelizace by nebylo důvodné.

V případě právnických osob, které budou mít záznam v Rejstříku trestů až po vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, bude možné řešení podle dosavadní právní úpravy správních deliktů právnických osob [§ 59g písm. a) zákona o sociálně-právní ochraně dětí] a podmínek pro odnětí pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 50 zákona
o sociálně-právní ochraně dětí).

K části sedmnácté – novela autorského zákona

Vzhledem k podstatě činnosti kolektivního správce, kterou je správa práv náležejících fyzickým a právnickým osobám - nositelům práv chráněných autorským zákonem (autorských práv a práv souvisejících s právem autorským), a to v mnoha případech ze zákona (povinná kolektivní správa) a monopolně (tzv. zákonný monopol výkonu kolektivní správy práv) se jak pro žadatele o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv, tak pro kolektivního správce samotného, zavádí povinnost splnění podmínky bezúhonnosti. Podmínka bezúhonnosti je definována tak, aby pokrývala úmyslné trestné činy, které souvisejí s činnostmi kolektivního správce nebo s činnostmi, které jsou činnostem kolektivního správce podobné. Dokládání bezúhonnosti je řešeno standardně tak, že si výpisy z evidence Rejstříku trestů bude vyžadovat ministerstvo, a to jednak v rámci řízení o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy práv, jednak kdykoli po udělení oprávnění v rámci výkonu dozoru nad kolektivními správci práv.

K části osmnácté – novela zákona o podpoře regionálního rozvoje

V zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje doplnit vazby na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Při posuzování důvodů k zamítnutí žádosti o schválení účasti člena v seskupení má Ministerstvo pro místní rozvoj zkoumat podle čl. 4 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1082/2006, o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), zda účast není v souladu s tímto nařízením nebo s vnitrostátními právními předpisy, včetně práv
a povinností případného budoucího člena, nebo zda tato účast není opodstatněná z důvodu veřejného zájmu nebo veřejné politiky dotyčného členského státu. V rámci tohoto širšího posouzení (nezbytného mj. s ohledem na veřejnoprávní povahu činnosti seskupení) je třeba vzít v úvahu i skutečnosti plynoucí z výpisu z evidence Rejstříku trestů. Obdobně
se postupuje v rámci řízení o registraci.

Dále se navrhuje v ustanoveních zákona o podpoře regionálního rozvoje pojednávajících o zrušení a zániku seskupení výslovně uvést, že seskupení může být kromě postupu podle tohoto zákona zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

K části devatenácté – novela energetického zákona

V zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se navrhuje doplnit vazby na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podmínkou pro udělení licence napříště bude nejen bezúhonnost členů statutárního orgánu právnické osoby, ale i bezúhonnost právnické osoby samotné.

K části dvacáté – novela zákona o veřejných sbírkách

V dosavadním § 5a odst. 1 je zakotvena podmínka konání sbírky, aby fyzická osoba jednající jménem právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), tedy právnické osoby, která není obcí nebo krajem, byla bezúhonná a současně se stanoví důvody, kdy se fyzická osoba za bezúhonnou nepovažuje. Tyto důvody jsou však konstruovány tak, že pravomocné odsouzení za některý z trestných činů v tomto ustanovení uvedených způsobuje ztrátu bezúhonnosti fyzické osoby jednou pro vždy, tedy bez ohledu na to, že trestní zákoník v ustanovení
o zahlazení odsouzení stanoví zánik účinků odsouzení v návaznosti na uplynutí určité doby.

Kromě toho, že taková konstrukce bezúhonnosti je pro účely konání veřejné sbírky nepřiměřeně tvrdá, neodpovídá odstavci 2, v němž se krajskému úřadu jako orgánu, který sbírku osvědčuje, ukládá, aby si vyžádal výpis z Rejstříku trestů, neboť výpis neobsahuje všechna odsouzení, ale jen ta, jejichž účinky ke dni vydání výpisu trvají. Účinky odsouzení trvají, dokud odsouzení není zahlazeno.

Proto se navrhuje stanovit, že důvodem ztráty bezúhonnosti budou jen ta odsouzení, jejichž účinky trvají ke dni oznámení sbírky, a to jak u fyzických osob - § 5a odst. 3 písm. a), tak i právnických osob, jejichž jménem fyzické osoby jednají - § 5a odst. 2. U odsouzení fyzických osob v cizině nelze bezúhonnost posuzovat podle toho, zda účinky odsouzení trvají či nikoli, neboť tuto skutečnost nebude vždy možné z dokladu cizího státu nebo čestného prohlášení předkládaného podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 zjistit, resp. nelze mít jistotu, že v dokladu cizího státu o odsouzení budou zaznamenána jen odsouzení, jejichž účinky trvají. Proto se v těchto případech bezúhonnost posoudí podle kritérií stanovených v § 5a odst. 3 písm. b). Fyzická osoba odsouzená za čin, jehož znaky budou obdobné znakům některého z úmyslných trestných činů nebo některého z nedbalostních trestných činů proti majetku nebo hospodářských, bude považována za bezúhonnou jen v případě, že z dokladu cizího státu nebo čestného prohlášení nebude patrné, že ke dni oznámení sbírky uložený trest nebyl vykonán nebo že od nabytí právní moci odsouzení neuplynula ke dni konání sbírky doba kratší jak 5 let nebo kratší jak pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody. Výčet odsouzení způsobujících ztrátu bezúhonnosti právnických osob je v navrhovaném § 5a odst. 2 konstruován obdobně jako důvody způsobující ztrátu bezúhonnost fyzických osob jejich jménem jednajících.

Právní úprava obsažená v § 5a odst. 4 upravuje způsob, jakým bude dokládána bezúhonnost fyzické a nově i právnické osoby. Má-li být splnění této podmínky prověřeno, musí být vyžádán výpis z Rejstříku trestů, nejde-li o případ, kdy k odsouzení došlo v cizině. K vyžádání výpisu z Rejstříku trestů je v souladu se zásadou snižování administrativní zátěže příslušný krajský úřad, přičemž Rejstřík trestů poskytuje výpis z Rejstříku trestů správním orgánům na jejich žádost na základě § 12 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. Zdržovala-li se fyzická osoba, která má ve věcech sbírky jednat jménem právnické osoby, dlouhodobě v cizině, je jí v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 uložena povinnost bezúhonnost doložit příslušným dokladem z ciziny, popřípadě čestným prohlášením o tom, zda byla nebo nebyla v cizině pravomocně odsouzena.

Přijetím navrženého ustanovení § 5a se dosáhne toho, že právnické osobě nebude osvědčeno oznámení sbírky, pokud ve výpisu z Rejstříku trestů bude záznam o jejím pravomocném odsouzení za některý z úmyslných trestných činů nebo za některý z nedbalostních trestných činů proti majetku, za které právnická osoba po přijetí zákona
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim bude odpovědná. Rovněž nebude osvědčeno oznámení sbírky, bude-li mít záznam ve výpisu z Rejstříku trestů fyzická osoba oprávněná ve věci sbírky jménem právnické osoby jednat. Výpis z Rejstříku trestů vyžádá krajský úřad na základě § 12 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 13 tohoto zákona jsou ve výpisu uvedena všechna dosud nezahlazená odsouzení, včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ve vztahu k právnickým osobám to budou odsouzení, jejichž účinky budou ke dni vydání výpisu trvat, resp. nezaniknou (§ 27 návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Obdrží-li krajský úřad výpis z Rejstříku trestů se záznamem o takovém odsouzení, podle § 6 rozhodne,
že sbírku nelze konat. V případě, že k pravomocnému odsouzení právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné jejím jménem ve věci sbírky jednat dojde až po oznámení sbírky, krajský úřad rozhodne o tom, že sbírku nelze konat na základě § 21 odst. 1, neboť takové odsouzení by bylo důvodné považovat za dodatečně nastalou okolnost, pro kterou není možno sbírku konat.

K části dvacáté první – novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Přijetím nové právní úpravy stanovící trestní odpovědnost právnických osob bude
i pro žadatele-právnické osoby nově požadováno splnění podmínky bezúhonnosti, stejně jako dosud u žadatelů-fyzických osob. Bezúhonnost právnických osob bude stejně jako
u fyzických osob prokazována výpisem z Rejstříku trestů. Podobně je upravena
i bezúhonnost v řízení o registraci převzatého vysílání. Právnická osoba, která nemá sídlo v ČR, doloží obdobně jako zahraniční fyzická osoba výpis z rejstříku trestů nebo odpovídající doklad státu původu.

Upravují se instituty zániku platnosti licence a zániku registrace, kde se nově zakotvuje návaznost automatického zániku licence a zániku registrace pouze na uložení trestu zrušení právnické osoby a trestu zákazu činnosti v předmětné oblasti, což jsou sankce, které mají bezprostřední vliv na postavení provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, resp. provozovatele převzatého vysílání.

Vzhledem k poslání a úloze médií v demokratické společnosti a jejich vlivu na svobodné vytváření názorů může být v rozporu s veřejným zájmem a dobrými mravy, aby osoba odsouzená pro závažné trestné činy mohla nadále provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání, resp. převzaté vysílání. Stanoví se proto pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání možnost takový případ posoudit a rozhodnout o odnětí licence nebo zrušení registrace.

K části dvacáté druhé – novela zákona o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností

Nová úprava trestní odpovědnosti právnických osob se do právní úpravy zákona
č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, promítá v následujících oblastech:

Nově se vyžaduje, aby jednou z podmínek přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv byla bezúhonnost registrované církve a náboženské společnosti. Bezúhonnost je definována vazbou jak na trestné činy související s výkonem zvláštních práv, tak vazbou na obecně závažné trestné činy. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů v elektronické podobě, který si ministerstvo samo vyžádá způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Ztráta bezúhonnosti se nově stává důvodem, pro který lze zrušit oprávnění k výkonu zvláštních práv.

Vzhledem k tomu, že výmaz registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností z rejstříku vedeného Ministerstvem kultury má konstitutivní účinek, tj. tyto právnické osoby zanikají až k tomuto okamžiku, je zapotřebí provázat provádění výmazu z rejstříku s úpravou § 32 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podle něhož nemůže dojít k zrušení nebo zániku právnické osoby, proti které se vede trestní stíhání (nebo která vykonává trest) bez souhlasu trestního soudu. Ministerstvu kultury se tak stanoví povinnost zkoumat tuto skutečnost, přičemž o tom, že se proti církvi a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností vede trestní stíhání, bude vyrozuměno příslušným orgánem činným v trestním řízení podle § 30 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, stejně jako o pravomocném skončení trestního stíhání a o vykonání uloženého trestu, takže bude mít k dispozici potřebné informace. Ministerstvo kultury může v případě potřeby samo požádat trestní soud o povolení zrušení a zániku registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností. Je-li výmaz prováděn na základě návrhu, má navrhovatel povinnost doložit v případě registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností, které jsou trestně stíhány nebo vůči nimž se vykonává trest, že jim byl zánik povolen trestním soudem (kopie příslušného rozhodnutí). Obdobně se postupuje i v případě zrušení evidence evidované právnických osob podle § 26 zákona.

K části dvacáté třetí – novela zákona o zbraních

V souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je třeba upravit příslušná ustanovení zákona o zbraních. Zákon o zbraních stanoví vysoké nároky na fyzické i právnické osoby oprávněné nakládat se zbraněmi. Zbraně jsou považovány za věci, se kterými mohou s ohledem na veřejný pořádek a bezpečnost nakládat pouze osoby, u kterých je záruka toho, že zbraně nezneužijí a budou dodržovat právní předpisy. To klade poměrně vysoké nároky na jejich morální integritu. Vzhledem k tomu, že bezúhonnost a spolehlivost fyzických osob je podle zákona posuzována velmi přísně, je třeba též doplnit podmínku bezúhonnosti právnické osoby jako další nezbytnou podmínku nutnou pro vydání zbrojní licence a ztrátu této bezúhonnosti jako důvod pro její odnětí.

Přechodná ustanovení dávají jistotu všem žadatelům o vydání zbrojní licence v tom, že podmínky pro její získání nebudou měněny v průběhu probíhajícího řízení.

K části dvacáté čtvrté – novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje

Navrhuje se nově vyloučit z možnosti získat podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků i osobu, jež byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem jejího podnikání, je-li podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku. Uvedené skutečnosti se prokazují výpisem z evidence Rejstříku trestů.

Stejná podmínka se stanoví i pro prokazování způsobilosti uchazeče k řešení projektu v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Vzhledem ke skutečnosti, že účel podmínky bezúhonnosti stanovené pro poskytnutí podpory nepomíjí okamžikem účinnosti smlouvy nebo rozhodnutí o podpoře, se navrhuje založit příjemci povinnost notifikovat své pravomocné odsouzení za trestný čin, jehož důsledkem je ztráta bezúhonnosti příjemce. Poskytovateli se dále přiznává oprávnění, aby si sám mohl vyžádat – např. pokud má pochybnosti o zachování podmínky bezúhonnosti příjemce – výpis z evidence Rejstříku trestů.

Navrhovaná úprava řeší také případy, kdy pravomocné odsouzení zasáhne
do podmínek poskytování podpory v jejím průběhu. V takovém případě se nově přiznává poskytovateli právo odstoupit od smlouvy o poskytnutí podpory, a to buď zcela, nebo zčásti. Obdobný postup se uplatní i v případech, kdy se podpora poskytuje na základě rozhodnutí.

Dále se navrhuje upřesnit také stávající znění § 18 odst. 6, jehož současný text lze interpretovat tak, že výpis z Rejstříku trestů se způsobem tam uvedeným má vyžadovat jen ohledně osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu a dalších osob uvedených v citovaném ustanovení. V nově navržené formulaci je jednoznačně stanoveno, že poskytovatel výpis dálkovým způsobem a v elektronické podobě vyžaduje též ohledně uchazeče (ať´už je jím právnická nebo fyzická osoba).

K části dvacáté páté – novela zákona o dobrovolnické službě

K bodu 1 (§ 6 odst. 2)

V § 6 odst. 2 jsou stanoveny podmínky, při jejichž splnění ministerstvo udělí akreditaci právnické osobě k vysílání dobrovolníků k dobrovolnické službě. Nově se navrhuje stanovit, že tato právnická osoba (vysílací organizace) musí být bezúhonná.

K bodu 2 (§ 6 odst. 3)

V § 6 se v novém odstavci 3 vymezují odsouzení, která mají za následek, že právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou a nebude jí proto udělena akreditace. Jedná se
o odsouzení za některý z úmyslných trestných činů uvedených v § 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Takové odsouzení vylučuje, aby právnická osoba byla považována za bezúhonnou a byla jí udělena akreditace, pokud v den, kdy podá žádost o akreditaci, budou účinky odsouzení trvat. V § 9 odst. 1 je stanoveno, že pokud ministerstvo zjistí, že vysílající organizace, která má udělenou akreditaci, přestala splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení akreditace uvedené v § 6 odst. 2, tak akreditaci po projednání v akreditační komisi zruší. Jednou z těchto podmínek je i požadavek bezúhonnosti, takže pokud dojde k odsouzení vysílací organizace za úmyslný trestný čin uvedený v § 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim až po podání žádosti o akreditaci, ministerstvo akreditaci zruší. Odsouzení ministerstvo zjistí z výpisu Rejstříku trestů, který mu bude jako správnímu orgánu poskytnut na základě § 12 zákona
o Rejstříku trestů.

K části dvacáté šesté – novela zákona o úřednících územních samosprávných celků

Cílem navržené změny je zajistit, aby akreditaci vzdělávací instituce ke vzdělávání úředníků územních samosprávných celků nezískala právnická osoba, která byla odsouzena trestním soudem za trestný čin, a účinky takového odsouzení ke dni podání žádosti o akreditaci trvají. Bezúhonnost podnikající fyzické osoby žádající o akreditaci je zaručena zákonnými požadavky na vydání živnostenského listu, který musí fyzická osoba k žádosti o akreditaci přiložit. Z ustanovení § 17 odst. 1 a § 30 odst. 2 a 3 vyplývá, že o akreditaci vzdělávací instituce může jako právnická osoba požádat právnická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle zvláštního předpisu, což je

škola zřízená podle zákona č. 561/2004 Sb. školský zákon (obvykle jde o střední školu)

vysoká škola zřízená zákonem podle zákona č. 111/1998 Sb. zákon o vysokých školách,

kterákoli právnická osoba, jejíž předmět podnikání je mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti jako volná živnost uvedená v bodě 72 přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.

Česká republika, jejímž jménem a na jejíž úkor práva a povinnosti vzdělávací instituce vykonává příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra,

územní samosprávný celek.

Česká republika a územní samosprávný celek za trestný čin podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim neodpovídají, školy, jejichž zřizovatelem není stát nebo územní samosprávný celek, sice ano, ale jejich bezúhonnost je zajištěna zmíněnými školskými zákony. Tento zákon proto směřuje požadavek bezúhonnosti jen na ty právnické osoby, které úředníky územních samosprávných celků vzdělávají v rámci svého předmětu podnikání. Zákon o živnostenském podnikání klade požadavky bezúhonnosti jen na odpovědného zástupce pro živnost jako předmět podnikání právnické osoby, nikoli však na právnickou osobu jako subjekt správní odpovědnosti za podnikání. Proto se navrhuje, aby tyto požadavky stanovil tento zákon v § 30 odst. 7. Požadavky na bezúhonnost právnické osoby vychází ze zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. S cizozemskými odsouzeními není uvažováno, neboť s ohledem na to, že se akredituje odborné vzdělávání osob pro výkon správních činností v českých úřadech, tak udělení akreditace zahraniční právnické osobě prakticky nepřichází v úvahu, i když to tento zákon výslovně nevylučuje. Jestliže je v tomto ustanovení správnímu orgánu zakázáno udělit akreditaci právnické osobě vykonávající vzdělávací činnost na základě živnostenského oprávnění, pokud požadavky na bezúhonnost nesplňuje, znamená to, že správní orgán ve správním řízení o udělení akreditace žádost každé takové právnické osoby z hlediska požadavků na bezúhonnost podle § 30 odst. 7 prověří, a to dožádáním o výpis z evidence Rejstříku trestů.

K části dvacáté sedmé – novela zákona o zoologických zahradách

V zákoně o zoologických zahradách se navrhuje doplnit vazby na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podmínka bezúhonnosti (doposud zkoumaná pouze u žadatelů – fyzických osob nebo u členů statutárního orgánu žadatele – právnické osoby) napříště bude zkoumána i u samotné právnické osoby.

K části dvacáté osmé - novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

Předmětné změny reagují v nezbytném rozsahu na skutečnost, že nově je možné zajistit a spravovat podle zákona č. 279/2003 Sb. i majetek právnické osoby, proti které se vede trestní řízení.

K části dvacáté deváté – novela zákona o spotřebních daních

V návaznosti na nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje doplnit oprávnění celního ředitelství vyžádat si při rozhodování o zvláštním povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, povolení
k provozování daňového skladu, povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků
a povolení k prodeji za ceny bez daně výpis z evidence Rejstříku trestů právnické osoby
a nikoli pouze jejích statutárních orgánů.

K části třicáté – novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

K bodům 1 až 4 (§ 19, 20 a 27)

Z ustanovení u prokazování důvěryhodnosti fyzické osoby se odstraňuje časové omezení v případě vymezení podmínky bezúhonnosti této osoby a úprava je tak stejná jako v zákoně o pojišťovnictví (viz § 8 zákona č. 277/2009 Sb.) a je v souladu i se směrnici 2002/92/ES.

Ostatní změny souvisejí se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob
do právního řádu České republiky.

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení reagují na změnu posuzování bezúhonnosti osob a zabezpečují právní jistotu stávajícím subjektům zapsaným v registru.

K části třicáté první – novela zákona o obchodování s ohroženými druhy

V zákoně o obchodování s ohroženými druhy se navrhuje doplnit vazby na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podmínka bezúhonnosti (doposud zkoumaná pouze u žadatelů – fyzických osob nebo u členů statutárního orgánu žadatele – právnické osoby) napříště bude zkoumána i u samotné právnické osoby.

K části třicáté druhé a třicáté třetí - novela zákona o kolektivním investování a novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu

V návaznosti na přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se navrhuje zavést do dvou zákonných předpisů týkajících se kapitálového trhu, tj. do zákona o podnikání kapitálovém trhu a zákona o kolektivním investování, požadavek na “důvěryhodnost” pro některé právnické osoby žádající o povolení nebo registraci.

Obecně je třeba uvést, že tyto právní předpisy neupravují “bezúhonnost” (jako požadavek na fyzickou osobu), pracují však s termínem “důvěryhodnost”, který je chápán jako pojem širší a “bezúhonnost”, tj. úplnou trestní zachovalost, v sobě zahrnuje. Proto se navrhuje doplnit vzhledem k právnickým osobám požadavek na důvěryhodnost jako ekvivalent toho, co již nyní v relevantních případech platí pro fyzické osoby a také v těch případech, kdy je to vhodné s ohledem na celkovou systematiku úpravy trestní odpovědnosti právnických osob. Způsob prokazování důvěryhodnosti potom upravuje podzákonný předpis (vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky), který si vyžádá novelizaci v návaznosti na změnu předmětných zákonů.

K části třicáté čtvrté – novela zákona o zaměstnanosti

K bodům 1 až 6 (§ 60, 63 a 65)

Zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, mohou zprostředkovávat fyzické osoby i právnické osoby.

Bezúhonnost se podle platné a účinné právní úpravy zjišťuje a dokládá pouze u fyzických osob. V návaznosti na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob podle návrhu zákona
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje, aby bezúhonnost byla zjišťována a dokládána také u právnických osob, které hodlají zprostředkovávat zaměstnání.

Právnická osoba bude, stejně jako fyzická osoba, považována za bezúhonnou, jestliže nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.

Návrh upravuje, jakým způsobem se bude bezúhonnost právnických osob dokládat (nový § 60 odst. 5 zákona o zaměstnanosti).

V souvislosti s bezúhonností právnických osob se zároveň navrhuje, bude-li soudem právnické osobě uložen trest zákazu činnosti spočívající ve zprostředkování zaměstnání podle návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo povinno odejmout jí povolení ke zprostředkování zaměstnání [§ 63 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti].

Navrhuje se rovněž, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí nově evidovalo v případě agentury práce, která je právnickou osobou, že jí byl pozastaven podle návrhu zákona
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání (§ 65 zákona o zaměstnanosti).

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení se navrhuje vymezit tak, že správní řízení o žádostech o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání, které pravomocně neskončilo před nabytím účinnosti navrhovaného zákona, se dokončí podle zákona o zaměstnanosti, ve znění navrhovaného zákona, tzn. že budou zkoumány požadavky kladené na bezúhonnost právnické osoby.

Dále se navrhuje, aby povolení ke zprostředkování zaměstnání, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona, byla dána do souladu s požadavkem bezúhonnosti kladeným na právnické osoby. Právnické osoby se sídlem mimo území ČR budou povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti navrženého zákona doložit Ministerstvu práce a sociálních věcí svou bezúhonnost. V případě, že právnická osoba svou bezúhonnost nedoloží, Ministerstvo práce a sociálních věcí jí vydané povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme. Povinnost zpětného doložení bezúhonnosti u českých právnických osob se nevyžaduje, neboť ty dosud nemohou mít záznam v Rejstříku trestů.

K části třicáté páté – novela školského zákona

K bodům 1 a 4 (§ 148 a § 150)

Navrhuje se, aby přístup k uskutečňování činnosti školy nebo školského zařízení byl podmíněn bezúhonností, již vymezuje pro své účely školský zákon. Naproti tomu v případě právnické osoby, která činnost školy nebo školského zařízení již vykonává, se ponechává na soudu (v souladu s jeho pravomocí stanovit druh a výměru trestu), zda vysloví trest zákazu činnosti školy nebo školského zařízení, přičemž není vyloučeno, že pro výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku, jejíž činnost vykonává pravomocně odsouzená právnická osoba, které však soud neuložil zákaz činnosti školy nebo školského zařízení, může být dán jeden z důvodů podle § 150 školského zákona.

Není potřebné zvláště řešit zánik oprávnění uskutečňovat vzdělávání v určitém oboru, který může být jen výsečí činnosti školy, neboť podle § 150 odst. 2 školského zákona se § 150 odst. 1 pojednávající o výmazu školy nebo školského zařízení použije i pro údaje v rejstříku škol a školských zařízení vymezené v § 150 odst. 2 odkazem.

Podmínka bezúhonnosti se nezakotvuje v ustanoveních o akreditaci programů vyššího odborného vzdělání (§ 104 až 107 školského zákona), neboť ty jsou – a to akreditované – náležitostí žádosti o zápis do rejstříku.

K bodu 2 a 3 (§ 148)

Jde o nezbytné legislativně technické změny související s novelizačním bodem 1.

K bodu 5 (§ 159a)

Navrhuje se doplnit oznamovací povinnost právnické osoby ohledně jejího pravomocného odsouzení. Se zřetelem k zásadě presumpce neviny se záměrně upravuje povinnost až ve vztahu k pravomocnému odsouzení, nikoli ke dřívějšímu okamžiku, např. k zahájení trestního řízení.

K části třicáté šesté – novela zákona o pedagogických pracovnících

K bodu 1 (§ 3)

Z § 3 se vypouští úprava vymezení a prokazování bezúhonnosti, která se dosud vztahuje jen na fyzické osoby pro účely jejich posuzování způsobilosti k výkonu funkce pedagogického pracovníka; napříště má být obdobná podmínka stanovena pro osoby žádající o akreditaci vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu (§ 25 a násl. zákona
o pedagogických pracovnících). Vzhledem k tomu se navrhuje definovat bezúhonnost systematicky v jednom společném ustanovení, kam se jednak přesouvá obsah dosavadních ustanovení § 3 odst. 2 až 4 a jednak se doplňuje vymezení a prokazování bezúhonnosti pro účely podávání žádosti v akreditačním řízení upravené předmětným zákonem.

K bodům 2 a 3 (§ 26 a 27)

Bezúhonnost se doplňuje jako obligatorní důvod mezi důvody neudělení akreditace.

K bodu 4 (§ 29a)

Navrhuje se systematická úprava vymezení a prokazování bezúhonnosti pro dva následující účely - pro výkon funkce pedagogického pracovníka a pro získání akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu.

K části třicáté sedmé – novela zákona o elektronických komunikacích

V návaznosti na novou právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob se do právní úpravy zákona o elektronických komunikací doplňuje požadavek, aby i právnická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací splňovala podmínku bezúhonnosti.
Za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena trestním soudem pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností.

Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si Český telekomunikační úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů; v případě, že právnická osoba nemá sídlo na území České republiky, je povinna doložit svou bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců.

K části třicáté osmé – novela zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Návrh reaguje na nově zaváděný institut trestní odpovědnosti právnických osob. Pravomocné odsouzení právnické osoby (v terminologii zákona č. 412/2005 Sb. podnikatele) za trestný čin může mít dopad na takovou právnickou osobu jak v případě podání žádosti
o vydání osvědčení nebo v případě, že je držitelem osvědčení podnikatele, tak i na držení takové veřejné listiny. Nově se proto vymezuje fakultativní bezpečnostní riziko spočívající v pravomocném odsouzení pro trestný čin. V režimu správního uvážení pak správní orgán vyhodnotí v konkrétním případě, zda pravomocné odsouzení bude bezpečnostním rizikem či nikoliv. V návaznosti na uvedené se zavádí informační povinnost podnikatele uvádět trestní řízení v dotazníku podnikatele a s tím spojená povinnost podnikatele hlásit Národnímu bezpečnostnímu úřadu změnu v údaji uvedeném v dotazníku podnikatele spočívající v trestním řízení. Konečně se rozšiřuje skutková podstata správního deliktu podnikatele v případě, že poruší nově zavedenou informační povinnost vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

K části třicáté deváté – novela zákona o sociálních službách

K bodům 1 až 5 (§ 79)

Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou poskytovateli sociálních služeb fyzické a právnické osoby, které tuto činnost vykonávají na základě rozhodnutí
o registraci. V řízení o registraci se podle současné právní úpravy zkoumá bezúhonnost fyzických osob, které přímo poskytují sociální služby, tj. fyzických osob, které jsou v bezprostředním kontaktu s uživateli sociálních služeb. Bezúhonnost těchto osob je jednou z podmínek pro vydání rozhodnutí o registraci. V návaznosti na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob podle návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje, aby podmínka bezúhonnosti byla stanovena rovněž pro právnické osoby, neboť poskytovateli sociálních služeb jsou převážně právnické osoby. Navržená právní úprava sleduje zvýšení ochrany uživatelů sociálních služeb.

Pokud právnická osoba během své činnosti přestane splňovat stanovenou podmínku bezúhonnosti, bude tato skutečnost důvodem k zahájení řízení o zrušení registrace podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách.

K přechodnému ustanovení

Přechodné ustanovení se navrhuje vymezit tak, že řízení o registraci před nabytím účinnosti navrhovaného zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
To znamená, že v řízeních pravomocně neukončených ke dni nabytí účinnosti navrženého zákona nebude zkoumána bezúhonnost právnické osoby; splnění této podmínky bude zkoumáno až v řízeních zahájených po nabytí účinnosti novely.

Protože lze předpokládat, že ke dni nabytí účinnosti novely ani v období bezprostředně následujícím po nabytí účinnosti navrženého zákona nebude mít žádná z právnických osob záznam v Rejstříku trestů, ověřování její bezúhonnosti v řízeních zahájených před účinností novelizace by nebylo důvodné.

V případě právnických osob, které budou mít záznam v Rejstříku trestů až po provedení registrace, bude možné postupovat podle § 79 odst. 3 zákona o sociálních službách
a registraci právnické osobě registrujícím orgánem (krajským úřadem) zrušit.

K části čtyřicáté – novela zákona o veřejných zakázkách

K bodům 1 a 2 [§ 53 odst. 1 písm. a) a b)]

Pokud je dodavatelem právnická osoba, předkládá v rámci prokazování splnění základních kvalifikačních předpokladů výpis z Rejstříku trestů nově nejen statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této osoby, ale i samotný dodavatel – právnická osoba. Analogicky se pak postupuje v případě, že statutárním orgánem či členem statutárního orgánu je jiná právnická osoba.

Ke změně dochází v souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky.

K části čtyřicáté první – novela stavebního zákona

Ve stavebním zákoně se navrhuje doplnit vazby na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zakotvit bezúhonnost jako podmínku pro výkon činnosti autorizovaného inspektora právnickou osobou, obdobně jako je tomu u fyzických osob.

K části čtyřicáté druhé – novela zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem

V zákoně o nakládání s bezpečnostním materiálem se reaguje na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Napříště se u právnických osob nebude podle tohoto zákona zkoumat pouze jejich spolehlivost, ale i její bezúhonnost.

K části čtyřicáté třetí – novela zákona o insolvenčních správcích

V návaznosti na právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje v zákoně č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, doplnit povinnost prokázat bezúhonnost i pro vydání povolení a zvláštního povolení pro insolvenčního správce – právnickou osobu.

Konstrukce bezúhonnosti je obdobná jako u fyzických osob, tj. za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim odsouzena za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný
v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce. Vzhledem k tomu, že doba stanovená pro zánik účinků odsouzení právnické osoby je stanovena několikanásobně delší než je tomu v případě zahlazení odsouzení fyzické osoby, navrhuje se stanovit, že k odsouzení právnické osoby se přihlíží pouze 4 roky zpětně.

Doložení bezúhonnosti insolvenčního správce - právnické osoby je konstruováno stejně jako doložení bezúhonnosti insolvenčního správce fyzické osoby.

K části čtyřicáté čtvrté – novela zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů

V souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob se mění ustanovení zákona o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů, zákona o dani z pevných paliv
a zákona o dani z elektřiny, která upravují vyžadování údajů z Rejstříku trestů pro účely povolovacího řízení. Údaje z evidence Rejstříku trestů týkající se právnické osoby jsou důležitým podkladem pro objektivní rozhodování o vydání příslušného povolení celním úřadem.

K části čtyřicáté páté – novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

K bodu 1 (§ 29 odst. 4)

V souvislost se zavedením odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky se doplňuje úprava prokazování bezúhonnosti u právnických osob žádajících
o vydání osvědčení pro provozování peněžních poštovních služeb. Současně byla upravena povinnost ve všech případech žádat výpis z evidence Rejstříku trestů, neboť se v něm zapisují i tresty udělené nerezidentům v ČR.

K bodům 2 až 7 (§ 44 až 49)

Rušená ustanovení u jednotlivých správních deliktů jsou nahrazena trestní odpovědností právnických osob. Ve zde původně popsaných kvalifikovaných skutkových podstatách správních deliktů se vždy bude jednat o trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti v jeho kulpózní či dolózní formě (§ 216 a 217 trestního zákoníku) nebo o trestné činy teroristického útoku (§ 313 odst. 2 trestního zákoníku).

K přechodným ustanovením

S ohledem na novost zavedené trestní odpovědnosti právnických osob není účelné již probíhající řízení vést podle nových podmínek, ani k již vydaným osvědčením požadovat “aktualizující” doplnění.

K části čtyřicáté šesté – novela trestního zákoníku

K bodu 1 (§ 8 odst. 2)

Vzhledem k tomu, že u daného typu působnosti trestního zákoníku se jedná o případy, kdy je trestný čin spáchán v cizině cizí osobou a tudíž je dán poměrně slabý vztah k České republice a Česká republika obecně nemá velký zájem takové trestné činy stíhat i z důvodu faktické obtížnosti, navrhuje se působnost českého trestního zákona omezit výlučně na rozsah, v jakém jeho působnost požadují právní předpisy ES/EU a mezinárodní smlouvy. Tyto předpisy a mezinárodní smlouvy vyžadují, aby byla dána jurisdikce státu sídla právnické osoby pouze v případě, že trestný čin byl spáchán v cizině cizí osobou ve prospěch právnické osoby usazené na území jiného státu. Výslovně nepožadují, aby byla dána jurisdikce i v případě, že byl takový čin spáchán ve prospěch podnikající fyzické osoby. Uvedené je i logické, neboť pokud byl čin spáchán ve prospěch fyzické osoby, lze ji postihnout zpravidla jako podílníka či účastníka, zatímco u právnické osoby je takový postih komplikovanější.

K bodu 2 (§ 110)

Výkladové ustanovení § 110 tr. zákoníku, jež vymezuje, co se rozumí pod pojmem “trestní zákon” je třeba doplnit v tom smyslu, že takovým zákonem může být i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

K bodu 3 (§ 114 odst. 2 písm. b)

Formulační změna uzpůsobující formulaci trestního zákoníku formulaci užité v obchodním zákoníku.

K bodům 4 a 5 (§ 260 odst. 1, 2 a 4 a § 367 odst. 1)

Ustanovení § 260 tr. zák. poskytuje trestněprávní ochranu finančním zájmům Evropské unie, navzdory svému názvu, který výslovně hovoří o Evropských společenstvích. Navrhuje se tuto disproporci odstranit.

K části čtyřicáté sedmé – novela zákona o auditorech

K bodům 1 až 6 (§ 4 a 5)

V souvislosti se zavedením odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky se vymezuje bezúhonnost u právnických osob jako jedna ze základních podmínek pro vydání rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost a doplňuje se úprava prokazování bezúhonnosti u právnických osob žádajících o vydání auditorského oprávnění. V souvislosti s touto změnou se pouze formulačně upravuje vymezení bezúhonnosti
u fyzických osob a upravuje se doložení bezúhonnosti u těchto osob v případě jejich pobytu mimo území ČR.

K bodům 7 a 8 (§ 6 a 7)

Obdobně jako u statutárních auditorů (fyzických osob) se upravuje i dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti při zahájení trestního řízení proti auditorské společnosti a trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti při ztrátě bezúhonnosti i u auditorských společností.

K bodu 9 (§ 24 odst. 6)

Legislativně technická úprava.

K bodu 10 (§ 28 odst. 3)

Úprava dokládání bezúhonnosti fyzické osoby se reflektuje též u asistentů auditora.

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení upravují postavení stávajících subjektů, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění či s nimiž bylo zahájeno řízení podle dosavadních právních předpisů.

K části čtyřicáté osmé – novela zákona o pojišťovnictví

K bodům 1 a 2 (§ 9 odst. 1 a § 11 odst. 4 až 6)

V souvislosti se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky se upravuje vymezení důvěryhodnosti právnické osoby jako jedné ze základních podmínek pro udělení povolení k výkonu pojišťovací a zajišťovací činnosti. Současně se vymezuje způsob pro prokazování splnění podmínky bezúhonnosti zahraniční právnické osoby a právnické osoby působící v zahraničí.

K přechodným ustanovením

Přechodná ustanovení dávají jistotu stávajícím subjektům, kterým bylo Českou národní bankou uděleno povolení s ohledem na novou právní úpravu, kterou je přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

K části čtyřicáté deváté – novela zákona o platebním styku

V souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se navrhuje rozšířit požadavky kladené na subjekty, které reguluje zákon o platebním styku, a u kterých se nezkoumá “důvěryhodnost” v licenčním řízení. Jedná se o poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

V souvislosti se změnou podmínek registrace v § 37 odst. 1 písm. d) a § 54 odst. 1 písm. d) se předpokládá i úprava podzákonného právního předpisu (vyhlášky České národní banky č. 374/2009 Sb.).

K části padesáté - účinnost

Datum nabytí účinnosti návrhu zákona je stanoveno s ohledem na délku legislativního procesu a s ohledem na mezinárodní závazky České republiky.

V Praze dne 23. února 2011

RNDr. Petr Nečas, v.r.

předseda vlády

JUDr. Jiří Pospíšil, v.r.

ministr spravedlnosti

,Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

§ 200d

(1) Soud usnesením návrh odmítne, jestliže

a) byl podán osobou, která k návrhu není podle zvláštního právního předpisu oprávněna,

b) návrh nebyl podán způsobem předepsaným podle zvláštního právního předpisu,

c) návrh neobsahuje všechny náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem,

d) návrh je nesrozumitelný nebo neurčitý,

e) k návrhu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle zvláštního právního předpisu doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.,

f) k návrhu na zápis přeměny nebo návrhu na výmaz právnické osoby, proti které je vedeno trestní stíhání nebo která vykonává trest uložený podle zvláštního právního předpisu, nebyla připojena listina dokládající, že soud povolil podle zvláštního právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.

(2) Odstavec 1 neplatí, jestliže

a) k návrhu nebyla připojena listina proto, že taková listina se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává,

b) listina byla nesprávně označena nebo nesplňuje všechny formální požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, a to za předpokladu, že rozhodné skutečnosti jsou doloženy jinými listinami, které byly k návrhu připojeny.

(3) Soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 se použije přiměřeně. Lhůta podle § 200db odst. 1 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

(4) V usnesení, kterým soud návrh podle odstavce 1 odmítne, se uvedou důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit.

§ 200da

(1) Nebyl-li návrh odmítnut podle § 200d, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být podle zvláštního právního předpisu k návrhu doloženy, zda navrhovaná obchodní firma není zaměnitelná s jinou již existující obchodní firmou, případně není-li klamavá. Soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.

(2) Jestliže je podán návrh na zápis vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstva, rejstříkový soud dále přezkoumá, zda se společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost nebo družstvo ve lhůtě 3 let přede dnem zveřejnění projektu vnitrostátní fúze nezúčastnily přeshraniční fúze, a pokud ano, zda jsou splněny podmínky zvláštního právního předpisu^53c) o zapojení zaměstnanců v nástupnické společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo družstvu po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku.

(3) Zapisují-li se podle zvláštního právního předpisu do rejstříku skutečnosti na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, soud zápis provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.

(4) Soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě soud kromě zjištění podle odstavce 1 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj zvláštním právním předpisem. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. Notářský zápis je způsobilým podkladem k zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.

(5) Bez vydání rozhodnutí soud provede zápis do rejstříku též tehdy, pokud platnost či účinnost skutečností navrhovaných k zápisu nenastává podle zvláštního právního předpisu až jejich zápisem do rejstříku. Postup podle předchozí věty se použije pouze tehdy, je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, kterého se zápis týká. V ostatních případech soud o zápisu rozhodne usnesením. Jednání nemusí být nařízeno.

(6) V případě osob, které nemusí podle zvláštního právního předpisu podávat návrhy na zápis na formulářích, soud rozhodne vždy usnesením.

(7) Zápis soud provede ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže soud rozhodl o zápisu unesením, provede se zápis do rejstříku po právní moci usnesení. Má-li být dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.

(8) Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu podle odstavců 2 a 3 opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí, a vyrozumí o tom účastníky řízení zasláním výpisu z rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 200db odst. 4 5 se použije obdobně.

§ 200db

(1) Soud je povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů; v případě návrhu na zápis přeměny podle zvláštního právního předpisu nebo v případě, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, se lhůta podle této věty prodlužuje na 15 pracovních dnů. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle zvláštního právního předpisu dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle první věty začne běžet až doručením překladu.

(2) Lhůta podle odstavce 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy soudu došel změněný návrh. Vydá-li soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení.

(3) Neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v odstavci 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. Soud promítne zápis do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle věty první za provedený.

(4) Ustanovení odstavce 3 se neužije, brání-li provedení zápisu probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu; v takovém případě soud o návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu.

(4) (5) Rejstříkový soud do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku odešle oznámení o tomto zápisu a informaci o jeho obsahu tomu, kdo vede zahraniční obchodní rejstřík, v němž je zapsána právnická osoba se sídlem v jiném členském státě zúčastněná na přeshraniční fúzi.

(5) (6) Podnikatel a osoby, které se podle zvláštního právního předpisu zapisují do rejstříku v rámci zápisu podnikatele, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle odstavce 3; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 200b odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.

(6) (7) Osoby zapisované podle zvláštního právního předpisu do rejstříku v rámci zápisu podnikatele se mohou v případě jejich výmazu z rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle odstavce 3; odstavec 4 5 se použije přiměřeně.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Zájmová sdružení právnických osob

§ 20f

K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení").

§ 20g

K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze.

§ 20h

(1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek.

(2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Stanovy určí způsob, jímž se stanovy mění a doplňují.

§ 20i

(1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.

(2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného
u krajského úřadu²⁾ příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, identifikační číslo osoby (dále jen “identifikační číslo”) sdružení poskytnuté správcem základního registru osob^2a), předmět činnosti sdružení, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.

(3) K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis
o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.

§ 20j

(1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce.

(2) Sdružení zaniká výmazem z registrace. Před provedením výmazu krajský úřad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdružení nebo výkon trestu, který mu byl uložen podle zvláštního právního předpisu.

§ 21

Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů

Zánik sdružení

§ 12

(1) Sdružení zaniká

a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením,

b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění.,

c) zrušením podle jiného právního předpisu⁸⁾.

(2) Pokud stanovy sdružení neurčují způsob dobrovolného rozpuštění nebo sloučení
s jiným sdružením, rozhoduje o něm jeho nejvyšší orgán. Tento orgán oznámí zánik sdružení do 15 dnů příslušnému ministerstvu.

(3) Zjistí-li ministerstvo, že sdružení vyvíjí činnost,

a) která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím anebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích
a náboženských společnostech (§ 1 odst. 3);

b) která porušuje zásady uvedené v § 3 odst. 1 a 2;

c) která je v rozporu s § 4 nebo § 5;

neprodleně je na to upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže sdružení
v této činnosti pokračuje, ministerstvo je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu České republiky.

(4) Při přezkoumání rozhodnutí podle § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 postupuje soud podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů 3). Opravný prostředek má odkladný účinek; jsou-li pro to závažné důvody, může soud na dobu do právní moci svého rozhodnutí činnost sdružení pozastavit. Po tuto dobu smí sdružení vykonávat jen činnost nevyhnutelnou k plnění svých povinností podle zákona. Soud rozhodnutí ministerstva zruší, jestliže nebyly dány důvody k rozpuštění sdružení.

(5) Zjistí-li ministerstvo (§ 7 a 10), že způsobem uvedeným v § 12 odst. 3 jedná organizační jednotka sdružení, která je oprávněna jednat svým jménem, postupuje obdobně způsobem tam uvedeným. Ustanovení odstavce 4 platí obdobně.

---------

8) Zákon č. …/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

§ 4a

Žadatel o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry (dále jen "žadatel") musí povolujícímu orgánu předložit doklad o bezúhonnosti fyzických osob, které u žadatele mají postavení statutárního orgánu nebo jsou jeho členy, a fyzických osob, pokud jsou zakladateli právnické osoby; je-li zakladatelem jiná právnická osoba, doklad o bezúhonnosti osob, které u této právnické osoby mají postavení statutárního orgánu nebo jsou jeho členy.

Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze podnikání a osobě podnikatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování loterií a jiných podobných her.

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Cizí státní občané, kteří nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, prokazují bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož jsou občany, jakož i státy, ve kterých se více než tři měsíce nepřetržitě zdržovali v posledních třech letech (dále jen "zahraniční doklad"). Cizí státní občané, kteří mají na území České republiky povolen pobyt a v době prokazování bezúhonnosti tento pobyt trvá alespoň šest kalendářních měsíců, předkládají rovněž výpis z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů, popřípadě obdobný zahraniční doklad nesmí být v době předložení starší tří kalendářních měsíců.

Provozovatel je povinen nejpozději do jednoho měsíce po dni, v němž došlo ke změně v osobě uvedené v odstavci 1, písemně oznámit tuto skutečnost orgánu, který povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry vydal, a zároveň připojit výpis z evidence Rejstříku trestů, popřípadě jiný obdobný zahraniční doklad, který se týká osoby, jež nabyla postavení vymezené v odstavci 1.

§ 4a

(1) Žadatel o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry (dále jen “žadatel”), fyzické osoby, které jsou u žadatele statutárním orgánem nebo jsou jeho členy, a fyzické osoby, pokud jsou akcionáři nebo společníky žadatele, musí být osobami bezúhonnými. Je-li akcionářem nebo společníkem žadatele jiná právnická osoba, musí být bezúhonná; tato podmínka platí rovněž pro fyzické osoby, které u této právnické osoby jsou statutárním orgánem nebo jsou jeho členy.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

a) právnická osoba, byla-li pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním loterií a jiných podobných her,

b) fyzická osoba, byla-li pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním loterií a jiných podobných her,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

---------------

13) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

§ 12

Zánik strany a hnutí

(1) Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz strany a hnutí ze seznamu stran a hnutí (dále jen "výmaz"). Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti straně a hnutí nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle jiného právního předpisu.

(2) Návrh na výmaz podává ministerstvu příslušný orgán strany a hnutí do 10 dnů od zrušení strany a hnutí, pokud strana a hnutí byly zrušeny bez likvidace; pokud strana a hnutí byly zrušeny s likvidací, podá tento návrh likvidátor do 10 dnů po skončení likvidace. Je-li proti straně a hnutí vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu zánik takové strany a hnutí.

(3) Zániku strany a hnutí předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí.

(4) Pokud zákon dále nestanoví jinak, použijí se na likvidaci majetku a závazků zrušené strany a hnutí přiměřeně předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušené strany a hnutí je předlužen, je povinen podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách [§ 6 odst. 2 písm. b) bod 9].

(5) Zánik strany a hnutí oznámí ministerstvo do sedmi dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.

Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon

§ 8

Překážky provozování živnosti

(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne

a) prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu 26),

b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku.

(2) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Živnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první nebo druhé, jestliže dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků.

(3) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce.

(4) V průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, činit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce.

(5) Fyzická nebo právnická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4), nemůže po dobu trvání tohoto zákazu tuto živnost provozovat. Jedná-li se o živnost volnou, nemůže tato osoba provozovat činnost v rámci živnosti volné, na kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci živnosti volné zůstává nedotčeno. Neexistence překážky provozování živnosti u právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních právnických osob též doklady podle § 46 odst. 2 písm. a) nebo b) ze státu sídla. Živnostenský úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,
a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Živnost nemůže provozovat podnikatel, kterému bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4. Podnikatel může ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3 věty poslední. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

§ 46

(1) Fyzická osoba připojí k ohlášení, pokud zákon nestanoví jinak,

a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu; je-li členským státem posledního pobytu Česká republika, postupuje se podle § 6 odst. 3 věty druhé. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto bodu může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti,

b) je-li občanem jiného státu než státu uvedeného v písmenu a), výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

c) je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie, předkládá doklady podle písmene a); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

d) doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje,

e) je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má tento podnik mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,

f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístil místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), nebo v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí; má-li fyzická osoba bydliště v sídle obecního úřadu, musí doložit souhlas obce s umístěním místa podnikání v jeho sídle,

g) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,

h) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu ³⁶ⁱ⁾.

(2) Právnická osoba připojí k ohlášení

a) je-li právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, prokazující, že u ní není překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 5,

c) je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

d) doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,

e) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka podniku na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,

f) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí,

g) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby, není-li ohlašovaná adresa již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí,

h) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,

i) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.³⁶ⁱ⁾

(3) Podává-li ohlášení zákonný zástupce osoby, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům, doloží též souhlas příslušného soudu (§ 12).

(4) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu,^31d) v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle zvláštního právního předpisu. ^31e)

(5) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání podle odstavce 4 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státu Evropské unie nebo předkládané osobou z tohoto státu.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

§ 37

(1) Navrhovatel zápisu do obchodního rejstříku doloží, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání (činnosti) do obchodního rejstříku zapsána, pokud nejsou tyto skutečnosti zjistitelné z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, nebo pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak. U činností, které podle zvláštního právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, se tato činnost zapíše jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, jen jestliže žadatel prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštního právního předpisu.

(2) Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to platí obdobně také pro jejich případnou změnu. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí.

(3) Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí rejstříkovému soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice; to platí obdobně pro každou změnu těchto údajů.

(4) Je-li proti právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, doloží navrhovatel při návrhu na zápis její přeměny nebo při návrhu na její výmaz, že soud povolil podle jiného právního předpisu přeměnu nebo zánik takové právnické osoby.

(4) (5) Listina prokazující splnění povinností podle odstavců 1 až 3 4 se přikládá k návrhu na zápis.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

§ 4

Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.

O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.

Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní banka o stanovisko orgán dohledu členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen "členský stát"), vykonávající dohled nad bankami, obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence udělena, ovládaná

zahraniční bankou se sídlem v členském státě,

osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb,

pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu,

osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).

Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 5 písm. c) a d).

Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:

průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,

splacení základního kapitálu v plné výši,

důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,

d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 3) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,

e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen "vedoucí zaměstnanci banky"),

f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,

g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,

k) sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.

Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí

vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu nebo ostatní osoby ovládá, nebo

vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba.

Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.

§ 7a

(1) Licence zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,

b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence

d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace.

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

§ 7a

(1) Licence zaniká dnem,

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,

b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,

e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na území České republiky podle jiného právního předpisu.

(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému

zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,

zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 40

(1) Pokud tento zákon nebo statut nestanoví jinak, řídí se vnitřní poměry burzy ustanoveními obchodního zákoníku o společnostech s ručením omezeným, s výjimkou minimální výše základního jmění, minimální výše vkladu a omezení počtu společníků.

(2) Zmocněncem, členem burzy, burzovním dohodcem, generálním sekretářem burzy, burzovním komisařem a jeho zástupcem může být jen osoba bezúhonná.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za majetkový trestný čin nebo jiný úmyslně spáchaný trestný čin.

(4) Pokud má být zakladatelem nebo členem burzy právnická osoba, musí být bezúhonná. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

---------------

13) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku²⁰⁾ a nehmotného majetku,²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,²⁰⁾

výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

pořizovací cenu²⁰⁾ cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce,

vyplácené podíly na zisku,

penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,²¹⁾ a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu,

pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny ^21a) , s výjimkou uvedenou v § 24,

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,

možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3,

výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy,

výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy, ^{5), 23)}

výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3 a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně,

tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),

plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky^25a) ,

manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾

technické zhodnocení (§ 33),

daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),

daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾,

výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,

výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,

tvorbu opravných položek na vrub nákladů, ²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 24,

finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7), a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěru nebo půjčky dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, půjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěru nebo půjčce věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi,

úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů^28b) s výjimkou uvedenou v § 24 a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla,^28c)

jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena²⁰⁾ postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

nájemné za umělecká díla³⁰⁾ a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,³⁰⁾ která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

za) nájemné za umělecká díla³⁰⁾ a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky^22b) nebo tvorbu opravné položky^22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996,
s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9,

zd) výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 a výdaje spojené s úhradou závazku,
o jehož hodnotu byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
v některém z minulých zdaňovacích období,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou
o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,

zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,²⁰⁾ a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33,

zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,

zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou¹³¹⁾ a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ výdajem (nákladem),

zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,

zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší,

zl) výdaje (náklady) související s příjmy nad rámec všech vsazených částek, ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu,

zm) finanční výdaje (náklady), které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, závisí zcela nebo převážně na zisku dlužníka,

zn) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

zo) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích závazků pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu,

zp) výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty a parkovné vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla^23d), u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, a 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti se silničním motorovým vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu. U silničního motorového vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nelze dále uplatnit náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím
a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka
a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

(3) Do úvěrů a půjček se pro účely odstavce 1 písm. w) nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Ustanovení odstavce 1 písm. w) a zm) se nevztahují na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů^28a) a na poplatníky uvedené
v § 2.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

§ 5

Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

obchodní firmu a sídlo penzijního fondu,

výši základního kapitálu penzijního fondu,

věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,

odbornou způsobilost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu

d) zda jsou splněny podmínky způsobilosti být členem představenstva a dozorčí rady stanovené v § 7 odst. 2 až 4 u navrhovaných osob,

depozitáře.

K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy

listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního kapitálu
a původ základního kapitálu,

stanovy penzijního fondu,

návrh statutu penzijního fondu (dále jen "statut"),

návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen "penzijní plán").,

e) doklady prokazující důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob, které jsou zakladateli penzijního fondu, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu,

Česká národní banka neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.

Pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin. Bezúhonnost se prokazuje u navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu.

(4) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady podle odstavce 3 písm. a) až d) a doklady prokazující důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 3 písm. e) a f). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Česká národní banka povolení podle odstavce 1 neudělí, jestliže

a) návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

b) penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění,

d) zakladatelé nesplňují požadavek důvěryhodnosti.

§ 7

(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi.

(2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen "orgány penzijního fondu") a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná důvěryhodná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou
v odstavci 3 a která byla předem schválena Českou národní bankou. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.

(3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být

a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu
a zaměstnanci České národní banky,

b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny,^1c) banky, společností s povolením
k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů
a organizátora mimoburzovního trhu²⁾ a členové orgánů investičních fondů³⁾ a investičních společností^3a); to neplatí pro osoby, se kterými penzijní fond tvoří koncern,

c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a centrálního depozitáře,⁴⁾

d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu⁴⁾ a osoby, které se nepovažují za bezúhonné.

(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.

(5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké⁶⁾ nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.

(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými
v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.

(7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem a Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") při výkonu státního dozoru podle § 45a tím nejsou dotčena. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy jsou osoby uvedené ve větě první pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

(8) Návrh podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA TŘETÍ

Statut a penzijní plán

§ 9

(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Česká národní banka návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4 § 5 odst. 5 písm. a) a b). Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní banka
o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

HLAVA PRVNÍ

Společná ustanovení

§ 46

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní banky a ministerstva ustanovení správního řádu14). O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní banky. Nejde-li
o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo
a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.

(4) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Česká národní banka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.

§ 46a

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 5 odst. 4 a § 7 odst. 8.

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů

§ 2

Rejstřík trestů vede evidenci osob fyzických a právnických osob (dále jen “osoba”) pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.

Evidence Rejstříku trestů může být vedena s využitím výpočetní techniky.

Na vedení evidence Rejstříku trestů se vztahuje zvláštní předpis o ochraně osobních údajů v informačních systémech¹⁾.

Se všemi písemnostmi vzniklými při činnosti Rejstříku trestů, včetně písemností došlých, se nakládá za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1a).

(5) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.

Evidence odsouzení

§ 3

(1) V evidenci Rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky.

(2) Součástí evidence Rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje předané Rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

(3) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o

osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný

soudu a spisové značce trestní věci,

rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření a o jejich výkonu,

rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku,

udělení milosti,

účasti odsouzeného na amnestii,

zahlazení odsouzení.

(4) V rozsahu potřebném pro plnění úkolů uvedených v § 2 je Rejstřík trestů oprávněn získávat informace z evidence občanských průkazů ^1c) a evidence cestovních dokladů^1d), a to i způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1e) ; správci uvedených informačních systémů jsou povinni k tomu poskytnout potřebnou součinnost.

§ 4

(1) Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud příslušný podle zvláštního právního předpisu²⁾ a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.

(2) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(2) Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení cizozemským soudem, které se týká občana České republiky nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

(3) Pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky nebo právnické osoby cizozemským soudem podle odstavce 2 a soud příslušný podle zvláštního právního předpisu^2a) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí cizozemského soudu, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení; Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí podle odstavce 1.

(4) Jestliže soud uvedený v odstavci 1 rozhodne o uznání rozhodnutí podle odstavce 1 nebo Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

§ 6

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají.

§ 6

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od

a) narození fyzické osoby, které se týkají,

b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo

c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízení evidované podle § 2 odst. 1, která se týká právnické osoby.

ČÁST DRUHÁ

OPIS, VÝPIS A JINÉ INFORMACE Z EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ

§ 10

(1) Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z evidence Rejstříku trestů (dále jen "opis") orgánům činným v trestním řízení³⁾ a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o

stížnosti pro porušení zákona,

uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii,

žádosti o milost,

upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn,

přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny.

Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Jedná-li Ministerstvo spravedlnosti ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, je oprávněno k tomuto účelu vyžadovat opis.

(2) Kancelář prezidenta republiky může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž se provádí řízení o

žádosti o milost,

jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky.

(3) Jiným orgánům lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Na žádost cizozemských justičních orgánů vydá Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(4) Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se jí umožní v sídle Rejstříku trestů nahlédnout do opisu týkajícího se této osoby.

(4) Na písemnou žádost se osobě umožní v sídle Rejstříku trestů nahlédnout do opisu, který se jí týká. Je-li žadatelem fyzická osoba, ověří se její totožnost. Je-li žadatelem právnická osoba, ověří se totožnost osoby, která jménem právnické osoby nebo za ni podává žádost, a její oprávnění jednat jménem právnické osoby nebo za ni.

(5) V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis^2b).

§ 11

(1) Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů (dále jen "výpis") týkající se této osoby. Výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi.

(1)

Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby; výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi. Výpis týkající se právnické osoby se vydá kterékoli osobě na její písemnou žádost.

(2) Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost žadatele osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby bezplatně ověřují

a) obecní úřad, městský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, magistráty statutárních měst, které se nečlení na městské obvody nebo městské části, a pro území vojenských újezdů újezdní úřad, který je matričním úřadem podle zvláštního právního předpisu, ⁴⁾

b) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, nebo

c) pověření pracovníci Rejstříku trestů.

(3) Orgány uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) po ověření správnosti údajů žádost žadateli nevracejí, ale zasílají ji Rejstříku trestů.

§ 11a

(1) Je-li písemná žádost o výpis podle § 11 odst. 1 podána u kontaktního místa veřejné správy^4a) ten, kdo žádost podal, obdrží výpis na počkání, pokud výslovně nepožádá o vyřízení žádosti postupem podle § 11 nebo není-li dále stanoveno jinak.

(2) Kontaktní místo veřejné správy ^4a) po přijetí žádosti o výpis ověří kromě skutečností uvedených v § 11 odst. 2 také správnost údajů uvedených v úředně ověřené plné moci, podává-li žádost zmocněnec nebo advokát dotčené osoby, a skutečnost, že byl zaplacen poplatek za přijetí žádosti o výpis uvedený v § 14.

(3) Po ověření skutečností uvedených v odstavci 2 zašle pověřený orgán Rejstříku trestů žádost o výpis v elektronické podobě, podepsanou zaručeným elektronickým podpisem nebo označenou elektronickou značkou podle zvláštního právního předpisu⁵⁾. Stejným způsobem mu zašle Rejstřík trestů výpis opatřený elektronickým podpisem⁵⁾ neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost žadatele osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel. O takové skutečnosti Rejstřík trestů neprodleně vyrozumí kontaktní místo veřejné správy^4a), který mu žádost zaslal, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu.

(4) Kontaktní místo veřejné správy^4a) vydá výpis v listinné podobě tomu, kdo podal žádost o výpis, neprodleně po jeho obdržení od Rejstříku trestů. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby podle odstavce 3, pověřený orgán tuto skutečnost sdělí tomu, kdo podal žádost o výpis, a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy si lze u něj výpis vyzvednout.

(5) Podrobnosti postupu při vydávání výpisu kontaktním místem veřejné správy stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

§ 11b

(1) Rejstřík trestů uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy^5a) žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11, včetně úředně ověřených plných mocí připojených k žádostem, po dobu šesti let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě.

(2) Kontaktní místo veřejné správy^4a) uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy^5a) písemné žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11a, včetně úředně ověřených plných mocí připojených k žádostem, po dobu šesti let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Kontaktní místo veřejné správy^4a) vede evidenci žádostí o výpis týkajících se fyzické osoby podaných podle § 11a, a to v listinné nebo elektronické podobě. V evidenci se provede záznam o datu a času podání žádosti o výpis, a pokud žádost podává zmocněnec nebo advokát, rovněž se zaznamená, že je k žádosti připojena úředně ověřená plná moc. Dále se uvede, kdo o výpis týkající se fyzické osoby žádá a kdo výpis přijal.

§ 15

(1) Údaje z evidence vedené podle § 7 jsou přílohou opisu; ve výpisu se tyto údaje neuvádějí, a to ani na žádost osoby, jíž se informace týká.

(2) Výpis a opis jsou veřejnou listinou.

(3) V evidenci se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu anebo umožnění nahlédnutí do opisu podle § 10, 11, 11a a 12 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo.

(4) Záznam o tom, na čí žádost byl vydán výpis, se v evidenci neuvede, jde-li o vydání výpisu týkajícího se právnické osoby.

§ 16c

Úschovna dokumentace

(1) Rejstřík trestů vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje
o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů, vedených podle § 2, a údaje vyřazené
z evidence podle § 9.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, soudu a Ministerstvu spravedlnosti. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

(3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo.

(4) Údaje o osobách, uložené v úschovně dokumentace, se uchovávají 100 let od narození osoby fyzické osoby, které se týkají, a 100 let od skutečností uvedených v § 6 písm. b) nebo c), jde-li o právnickou osobu.

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech

§ 2a

Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní banka. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní banka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní banka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankou na její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva.

Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.

Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky:

a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1,

b) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost řídících osob, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí osoby zvolené do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, a dále osoby, které jsou navrhovány v družstevní záložně na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami družstevní záložny,

c) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídícího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců, kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny,

d) reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti,

e) důvěryhodnost a způsobilost odborná způsobilost a důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b),

f) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny,

g) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3,

h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou,

i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu dohledu,

j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu.

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje osoba,

která nebyla v minulosti pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy, pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání družstevní záložny, nebo pro jiný úmyslný trestný čin,

které nebyla pravomocně uložena pokuta nebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné závažné nebo opakované porušení zákonné povinnosti, které vedlo k významnému ohrožení nebo poškození věřitelů, klientů, podílníků a akcionářů akciových investičních fondů, k narušení integrity nebo transparentnosti finančního trhu či zneužití důvěrných informací,

ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

která nebyla v posledních 5 letech členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, u které byla zavedena nucená správa nebo na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku.

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 5 písm. c) a d), jestliže

soud

konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,

zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo

jde o osobu, která se domůže v řízení u soudu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře,

jde o likvidátora, který splnil zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu pro předluženost likvidované společnosti^3d).

Splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. a) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než 1 měsíc. Osoba, která je státním občanem České republiky, v případě, že se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců v jiném státě, předloží rovněž doklad tohoto státu obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce. Zahraniční osoba předloží rovněž obdobný doklad ne starší než 3 měsíce vydaný státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců.

(8)

Pro účely tohoto zákona se za osobu odborně způsobilou považuje osoba, která

má ukončené úplné střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo v § 3 odst. 2 písm. a), b), d), e), nebo

má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oblasti související s činnostmi uvedenými v § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 2 písm. a), b), d) a e).

(9) (5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti k prokázání

a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 4 písm. a),

b) důvěryhodnosti a odborné způsobilosti fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 6 písm. d).

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou seznam listin a jejich náležitosti
k prokázání

a) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti žadatele o povolení podle odstavce 4 písm. a),

b) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti osob zvolených do funkce členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a dalších osob, které jsou navrhovány do řídících funkcí v družstevní záložně podle odstavce 4 písm. b), a

c) odborné způsobilosti a důvěryhodnosti fyzických nebo právnických osob
s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a členů s dalším členským vkladem k výkonu práv člena v souladu s ustanovením odstavce 4 písm. e).

(10)

(6) O změně povolení rozhoduje Česká národní banka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní banka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní banky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. e) a f) nepoužijí. Česká národní banka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč.

(11)

(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny, členy orgánu družstevní záložny nebo jsou navrhovány jako řídící osoby.

§ 13

Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny

(1) Soud může na návrh České národní banky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže

a) počet členů klesl pod 30,

b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč,

c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,

d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může na návrh České národní banky rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankou podle § 28 byla neúčinná.

(3) Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.

(4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.

(5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná.

(6) Likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze osoba splňující fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 až 10 § 2a odst. 5 a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

(7) Soud rozhodne o návrhu České národní banky na jmenování a na odvolání likvidátora do 24 hodin od podání návrhu. Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, na úřední desce soudu. Účinky jmenování likvidátora a odvolání likvidátora nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který usnesení vydal. Tímto okamžikem je toto usnesení účinné vůči každému. Usnesení se doručí České národní bance, jmenovanému nebo odvolanému likvidátorovi a družstevní záložně. Proti usnesení se může odvolat pouze účastník podle předchozí věty.

(8) Výši odměny likvidátora a její splatnost stanoví Česká národní banka s přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora. Stanovení výše odměny likvidátora a její splatnosti není rozhodnutím ve správním řízení. Při stanovení odměny likvidátora se vyhláška Ministerstva spravedlnosti vydaná podle § 71 odst. 9 obchodního zákoníku nepoužije. Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje Česká národní banka, které tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek.

(9) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace.

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon

§ 3

Registrace ke směnárenské činnosti

Nabízet nebo provádět směnárenskou činnost jako podnikání může pouze fyzická nebo právnická osoba, která byla k této činnosti předem registrována Českou národní bankou 5).

Registrace se nevyžaduje, je-li směnárenská činnost vykonávána na základě bankovní nebo jednotné licence podle zákona upravujícího činnost bank⁶⁾ nebo stanoví-li tento zákon nebo zákon upravující činnost spořitelních a úvěrních družstev⁷⁾ jinak.

Registraci provede Česká národní banka na žádost osoby, která hodlá směnárenskou činnost vykonávat. Provedenou registraci nelze převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.

Česká národní banka provede registraci fyzické osoby ke směnárenské činnosti, pokud

žadatel dosáhl věku 18 let, je plně způsobilý k právním úkonům a bezúhonný,

skutečný majitel žadatele podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ⁸⁾ (dále jen “skutečný majitel”) je osobou bezúhonnou,

osoba, která bude řídit podnikání žadatele, je osobou bezúhonnou a má odpovídající vzdělání ve smyslu § 3d odst. 3.

Česká národní banka provede registraci právnické osoby ke směnárenské činnosti, pokud

osoba, která je společníkem žadatele, statutárním orgánem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými ve smyslu § 3d odst. 1,

osoba, která bude řídit podnikání žadatele, je osobou bezúhonnou a má odpovídající vzdělání ve smyslu § 3d odst. 3. ,

tato právnická osoba je bezúhonná ve smyslu § 3d odst. 1.

Žádost o registraci ke směnárenské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách

§ 39

Státní souhlas

(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.

(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen "rejstřík"), jedná-li se o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.

(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje

a) název, sídlo a typ vysoké školy,

b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,

c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen "dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"),

d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy,

e) návrhy studijních programů,

f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy
a postavení členů akademické obce.

(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů.

(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů.

(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže

a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu,

b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, nebo

c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy.,

d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu²⁷⁾; žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.

(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.

--------------------

27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 42

Další povinnosti soukromé vysoké školy

(1) Soukromá vysoká škola je povinna

a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci ¹¹⁾ zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci¹¹⁾ zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,

c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,

d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky,

e) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení ^13),

f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení¹³⁾ nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čin,

g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola.

(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. ¹⁴⁾

(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.

-----------------

13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů.

§ 79

(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje

a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,

b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,

c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia,

d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium,

e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání, ¹⁹⁾

f) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání ^19a).

(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.

(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů.

(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.

(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže

a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,

b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační,

c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a technicky zabezpečeno,

d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,

e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,

f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.,

g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu²⁷⁾; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b). Stanovisko akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci 5 písm. a) a b).

(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.

(8) Zjistí-li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění.

§ 82

Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem

(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.

(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:

a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,

b) obor habilitace nebo jmenování,

c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru,

d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti,

e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti.

(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.

(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) až e) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.

(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy a k hodnocení činnosti vysoké školy.

(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže

a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,

b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování nebo alespoň jeho podstatná část,

c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,

d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.,

e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu²⁷⁾; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo připustit v případě nově vznikajícího oboru.

(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

§ 49

Vydávání pověření

(1) O pověření rozhoduje krajský úřad, pokud není k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a).

(2) Podmínkou pro vydání pověření je

podání písemné žádosti,

prokázání odborné způsobilosti u všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo poskytovat, předložení dokladu o ukončení jejich vzdělání a předložení seznamu jejich dřívějších zaměstnání a dalších pracovních činností; prokazování odborné způsobilosti a předložení uvedeného seznamu se nevztahuje na pěstouny v zařízeních pro výkon pěstounské péče a osoby uvedené v § 49a odst. 6,

c) bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

c) bezúhonnost

1. všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

2. právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,

d) zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu hygienické služby,

e) vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana, prokázané příslušným dokladem,

f) potřebné materiální a technické podmínky pro poskytování sociálně-právní ochrany a provozování zařízení sociálně-právní ochrany,

g) předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření, a pokud pověřená osoba nevydává výroční zprávu, předložení jiného dokladu, který obsahuje popis její činnosti a pravidla hospodaření.

(3) Pro účely rozhodování o vydání pověření si krajský úřad nebo komise vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt nebo bydliště, sídlo nebo sídlo organizační složky, a v případě, že žadatel vyvíjí činnost ve správním obvodu jiného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, než má trvalý pobyt nebo sídlo, vyžádá si také vyjádření tohoto obecního úřadu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se vyjádří zejména k dosavadní činnosti žadatele.

(4) Žádost o vydání pověření musí obsahovat

a) u právnické osoby název, sídlo nebo sídlo organizační složky, identifikační číslo, doklad o registraci, popřípadě zápisu do příslušného rejstříku podle zvláštních právních předpisů ⁴⁵⁾ a jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby,

b) u fyzické osoby jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a rodné číslo,

c) rozsah poskytování sociálně-právní ochrany a podrobný popis činností, na které se žádá o vydání pověření,

d) místo výkonu sociálně-právní ochrany,

e) jméno, příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,

f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce; tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.

f) výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých

se v posledních 3 letech fyzická osoba zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce,

2. má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo;

tento doklad nesmí být starší než 3 měsíce.

(5) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah poskytované sociálně-právní ochrany. Krajský úřad nebo komise rozhoduje také o rozšíření nebo změně pověření k poskytování sociálně-právní ochrany, jestliže pověřená osoba chce vykonávat jinou činnost, než je činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření. Na vydání pověření o rozšíření nebo změně vykonávání sociálně-právní ochrany se vztahují odstavce 2 až 4 obdobně.

(6) Za bezúhonného se pro účely vydání pověření považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin ani nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany. Je-li proti žadateli nebo jiným osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený ve větě první, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá podle zvláštního právního předpisu^28a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují

fyzická osoba
a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený
v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení. Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud je k rozhodování o pověření příslušná komise podle § 38 odst. 2 písm. a), vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Pověřená osoba může vykonávat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího výkonu uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu, který pověření vydal.

(8) Pověřená osoba je povinna

oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v pověření, a to do 15 dnů od jejich vzniku,

poskytnout orgánu, který rozhodl o pověření, potřebné podklady a umožnit mu vstup do prostor, v nichž se sociálně-právní ochrana vykonává, k prověření splnění podmínek uvedených v odstavci 2,

vést záznamy o své činnosti související s poskytováním sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření a předložit je na požádání orgánu, který rozhodl o vydání pověření,

vypracovat za kalendářní rok výroční zprávu o své činnosti v sociálně-právní ochraně nebo jiný doklad, který obsahuje popis této činnosti a pravidla hospodaření, pokud výroční zprávu nevydává, a zaslat jej nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku orgánu, který rozhodl o vydání pověření; výroční zpráva může být zveřejněna v rozsahu a za podmínek stanovených v § 57 odst. 2,

oznámit termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany nejpozději 1 měsíc před započetím jeho konání.

(9) Orgány, které vydaly pověření, jsou povinny sdělovat ministerstvu údaje o tom, kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření vydáno, popřípadě kterým fyzickým nebo právnickým osobám bylo pověření odňato a z jakých důvodů. Tuto povinnost jsou orgány, které vydaly pověření, povinny splnit do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o vydání pověření nebo jeho odnětí. Ministerstvo vede na základě těchto údajů evidenci pověřených osob. Ministerstvo poskytuje pro účely rozhodování o pověření orgánům, které pověření vydávají, údaje z této evidence, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(10) Orgán, který rozhodl o vydání pověření, je oprávněn kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Pověřená osoba je povinna zajistit orgánům, které vydávají pověření, podmínky pro výkon kontroly a při kontrole spolupracovat. Oprávnění kontrolovat výkon sociálně-právní ochrany podle věty první má i krajský úřad, v jehož obvodu je místo sídla zařízení sociálně-právní ochrany; pověřená osoba plní povinnosti uvedené ve větě druhé vůči tomuto krajskému úřadu. Tento krajský úřad je povinen sdělit skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který je příslušný k vydání pověření.

Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon

§ 97

Kolektivní správce

Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy.

Kolektivním správcem může být pouze bezúhonná právnická osoba, ve které se přímo nebo prostřednictvím třetí osoby sdružují nebo účastní nositelé práv, které při kolektivní správě zastupuje. Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin související s činnostmi kolektivního správce anebo činnostmi podobné povahy, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.

Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět činnosti.

Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o

osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,

tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.

Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.

Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy zastupovaným nositelům práv.

Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou soutěž podle zvláštních předpisů.

§ 98

Oprávnění k výkonu kolektivní správy

O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen "oprávnění") rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Žádost musí obsahovat

název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele,

vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,

vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i vymezení jejich druhu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit

a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle § 97 odst. 2,

b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu kolektivní správy,

c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,

jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením jejich místa trvalého pobytu nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu, státního občanství, jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,

odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,

návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.,

h) v případě, že nemá sídlo na území České republiky, výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu, ve kterém má sídlo.

(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.

(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministr přiměřeně prodloužit. O tomto prodloužení ministerstvo účastníka bez zbytečného odkladu vyrozumí. Ministerstvo v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu kolektivní správy.

(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,

a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3,

b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy kolektivní výkon je účelný,

c) jestliže pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiná osoba, a

d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní správy.

(7) Ministerstvo může udělit oprávnění k vybírání odměn pro všechny autory anebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským podle § 25 a § 37 odst. 2 jen jednomu žadateli; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce zahrnuje jen rozdělování takto vybraných odměn autorům anebo nositelům práv souvisejících s právem autorským jím zastupovaným.

(8) Výrokovou část rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.

(9) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení,⁶⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

(10) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

---------

12) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 103

Dohled ministerstva

(1) Ministerstvo vykonává dohled podle tohoto zákona nad kolektivními správci práv oprávněnými k výkonu kolektivní správy podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1 oprávněno

a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dohledu,

b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,

c) vyžádat si podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů kolektivního správce; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis
z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

d) ukládat při zjištění závad v dodržování tohoto zákona povinnost k nápravě, stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu a ukládat pokuty.

(3) Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě stanovené ministerstvem poskytnout pravdivé a úplné informace a součinnost odpovídající oprávněním ministerstva podle odstavce 2.

(4) Náklady vzniklé kolektivnímu správci v souvislosti s prováděním dohledu ministerstva podle odstavce 2 nese tento kolektivní správce.

(5) Nesplní-li kolektivní správce uloženou povinnost k nápravě ve stanovené lhůtě, může mu ministerstvo ke splnění uložené povinnosti uložit donucovací pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně. Úhrn takto uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 500 000 Kč.

(6) Kolektivnímu správci, který nesplnil povinnost podle odstavce 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně, nesplnil-li povinnost ani ve lhůtě nově stanovené ministerstvem. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč. Řízení o uložení pořádkové pokuty lze zahájit nejpozději do 1 měsíce ode dne nesplnění povinnosti.

(7) Zjistí-li ministerstvo porušení povinností kolektivního správce, které pro něj vyplývají z tohoto zákona, může uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a ke způsobenému následku.

(8) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo a jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.

(9) Uložením povinnosti k nápravě a pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(10) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu ⁸⁾.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje

§ 18b

Schvalování účasti člena v seskupení

(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.

(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.

(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹⁰⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) (4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo podstatnou změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o její schválení.

-------------

10)

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18c

Registrace seskupení

(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen “registr”) vedeného Ministerstvem.

(2) Návrh na zápis do registru (dále jen “registrace”) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese^7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.

(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky.

(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.

(4) (5) Ministerstvo do registru zapíše

název a sídlo seskupení,

dobu, na kterou se seskupení zakládá,

účel založení a úkoly seskupení,

seznam členů podle úmluvy,

jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a

adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.

(5) (6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) (7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno oznámit Ministerstvu plánovanou změnu registrovaných skutečností podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o její schválení. Ministerstvo žádost o schválení změny zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu může přijmout.

(7) (8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 4 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 5.

§ 18d

Zrušení a zánik seskupení

Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon

§ 5

Podmínky udělení licence

Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je

dosažení věku 18 let,

úplná způsobilost k právním úkonům,

bezúhonnost,

odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle § 6.

Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.

Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Energetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetice,

pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena

pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání v energetice,

pokud s na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena

Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.

Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.

K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách

§ 5a

(1) Fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby [§ 5 odst. 1 písm. b) bod 2] musí být bezúhonná. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo proti majetku spáchaný z nedbalosti.

(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 1 si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

_____________

2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5a

(1) Právnické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a fyzické osoby, oprávněné jednat ve věci sbírky jejich jménem, musí být bezúhonné.

(3) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena

a) za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo

v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činů uvedených v písmeni a), a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.

(4) Za účelem prokázání bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^2a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě,
a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

----------

2a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 231/2001 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání

§ 13

Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.

(3) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže

a) na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,

b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:

u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje
o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení
a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, ^9a) jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

označení (název) programu,

časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání,

základní programovou specifikaci, včetně údajů o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službách přímo souvisejících s programem,

u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,

obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá
v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.

Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání
v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby
v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,

b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona a nebo, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

(4) Licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně nelze udělit podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací 1) (dále jen "podnikatel sítě elektronických komunikací") nebo skupině podnikatelů sítě elektronických komunikací nebo osobě, která je ekonomicky nebo personálně spojena s podnikatelem nebo skupinou podnikatelů sítě elektronických komunikací; to neplatí v případech, kdy je licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně udělena přímo ze zákona. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 20 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na udělování licencí k místnímu vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů.

§ 24

Zánik platnosti licence

Platnost licence zaniká

uplynutím doby, na kterou byla udělena,

dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,

smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,

dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,

dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin nebo pro zločin hospodářský nebo zločin proti majetku,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání,

dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.

§ 27

Přihláška k registraci

Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.

Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až e) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění převzatého vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a technickou specifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno. Žadatel o registraci převzatého vysílání je v žádosti o registraci rovněž povinen doložit oprávnění provozovatele původního programu k vysílání.

V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.

§ 28

Některá ustanovení o řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.

(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže

a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo

b) přihlašovatel byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně; je-li přihlašovatel právnickou osobou, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo

b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo

c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu ^9d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 30

Zánik platnosti registrace

Registrace zaniká

dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,

smrtí fyzické osoby, která byla registrována,

rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,

zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,

dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin nebo pro zločin hospodářský nebo zločin proti majetku,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.

Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.

§ 63

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,

b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta,

c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů
u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,

b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs., nebo

d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs., nebo

c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech

§ 11

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat registrovaná církev a náboženská společnost, která

je registrována podle tohoto zákona nepřetržitě ke dni podání návrhu nejméně 10 let,

zveřejňovala každoročně 10 let před podáním tohoto návrhu výroční zprávy o činnosti za kalendářní rok,

plní řádně závazky vůči státu ¹²⁾ a třetím osobám. ,

je bezúhonná.

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podává orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d).

Návrh na přiznání zvláštních práv může být podán buď pro výkon všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1 anebo pouze pro výkon zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až e).

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až e) musí obsahovat

v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu, ¹³⁾ s uvedením jejich osobních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti, ¹¹⁾

prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c),

texty výročních zpráv podle odstavce 1 písm. b) a účetních závěrek ¹⁴⁾ za dobu 10 let předcházející podání tohoto návrhu.

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1 musí obsahovat náležitosti podle odstavce 4 a navíc dokument potvrzující, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství je tradiční součástí učení církve
a náboženské společnosti nejméně 50 let.

(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev
a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(7) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo
si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾. Žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů
se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

--------------

20) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv

Ministerstvo zahájí řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv

pokud registrovaná církev a náboženská společnost porušuje závažným způsobem nebo opakovaně závazky vůči státu nebo třetím osobám,

zrušeno

na základě podnětu orgánu státní správy podle jeho působnosti dané zvláštním právním předpisem, v němž je doloženo závažné nebo opakované porušování povinností pro působení registrované církve a náboženské společnosti podle zvláštního právního předpisu nebo dohody s tímto orgánem státní správy. , nebo

d) pokud registrovaná církev a náboženská společnost přestala být bezúhonná.

Ministerstvo řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosti podle odstavce 1 zastaví, zanikne-li důvod zahájeného řízení anebo doloží-li registrovaná církev a náboženská společnost písemně, že postupem jí navrženým dojde v přiměřené lhůtě k odstranění důvodu zahájeného řízení v dohodě s osobami, které byly dotčeny jednáním, které vedlo k zahájení řízení o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv.

Rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosti se týká všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1.

Rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv registrované církve a náboženské společnosti, které nabylo právní moci, zasílá ministerstvo na vědomí Ministerstvu vnitra.

§ 22

Zrušení registrace církve a náboženské společnosti a svazu církví a náboženských společností

(1) Ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace církve a náboženské společnosti anebo řízení o zrušení registrace svazu církví a náboženských společností

a) na základě žádosti registrované církve a náboženské společnosti o zrušení její registrace anebo na základě žádosti svazu církví a náboženských společností o zrušení jeho registrace,

b) dojde-li ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností je zcela nepostačující, nebo dojde k zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek církve nebo náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

c) vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností činnost v rozporu s právním řádem,

d) pokud nebyl po dobu delší než 2 roky ustaven orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společností nebo dosavadním orgánům a statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových.

(2) Jde-li o činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c), ministerstvo registrovanou církev a náboženskou společnost nebo svaz církví a náboženských společností před zahájením řízení vyzve, aby od vytýkané činnosti v přiměřené lhůtě upustily. Jestliže registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností v činnosti pokračují, ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace.

(3) Obdobně jako v odstavci 2 postupuje ministerstvo, pokud nastal stav podle odstavce 1 písm. d).

(4)

Je-li proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví a náboženských společností vedeno trestní stíhání nebo vykonávají-li trest uložený podle zvláštního právního předpisu, je přílohou žádosti podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil jejich zrušení podle zvláštního právního předpisu.

§ 25

Zánik registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností

(1) Registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností zaniká jako právnická osoba dnem jejího výmazu z rejstříků podle § 18 odst. 1 písm. g) a § 19 odst. 1 písm. g) tohoto zákona.

(2) Ministerstvo provede výmaz podle předchozího odstavce do 5 pracovních dnů od oznámení skončení likvidace likvidátorem nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí
o zrušení registrace, pokud k likvidaci podle tohoto zákona nedochází. Před provedením výmazu ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti registrované církvi a náboženské společnosti nebo proti svazu církví
a náboženských společností, nebo výkon trestu, který jim byl uložen podle zvláštního právního předpisu.

§ 26

Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik

(1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1

a) na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu,

b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence,

c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3,

d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek je zcela nepostačující, nebo po zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu,

e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence,

f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby,

g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo

h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence.

(2) Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob.

(3) Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona.

(4) Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci.

(5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace.

(6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu.

(7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li její majetek podán insolvenční návrh, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.

(8) Je-li proti evidované právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle jiného právního předpisu, je přílohou návrhu podle odstavce 1 písm. a) kopie rozhodnutí, kterým soud povolil její zrušení podle zvláštního právního předpisu. Před provedením výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob ministerstvo zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti evidované právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zvláštního právního předpisu.

Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních

§ 33

Vydání zbrojní licence

(1) Příslušný útvar policie vydá zbrojní licenci fyzické nebo právnické osobě, jež má místo pobytu nebo sídlo na území České republiky a

a) je držitelem koncesní listiny v oboru zbraní a střeliva, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny A, B, C, D, E nebo F nebo v oboru pyrotechnického průzkumu, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny K a

b) prokáže, že je oprávněna provádět činnosti, pro které žádá o vydání zbrojní licence, jedná-li se o zbrojní licenci skupiny G, H, I nebo J, a k této činnosti potřebuje zbraň, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně.

(2) Příslušný útvar policie vydá zbrojní licenci jen v případě, kdy fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby splňují podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.

(3) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojní licence v případě, že proti osobám uvedeným v odstavci 2 bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 22.

(2) Příslušný útvar policie zbrojní licenci nevydá, jestliže

právnická osoba není bezúhonná, neboť byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla,

fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce, je-li ustanoven, nebo odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby nesplňují podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.

(3) Příslušný útvar policie požádá za účelem posouzení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů¹²⁾. Žádost
o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Příslušný útvar policie přeruší řízení o vydání zbrojní licence, je-li zahájeno trestní stíhání právnické nebo fyzické osoby pro trestný čin, jehož spáchání vylučuje bezúhonnost právnické osoby podle odstavce 2 písm. a) nebo fyzické osoby podle odstavce 2 písm. b).

§ 36

Odnětí zbrojní licence

(1) Příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojní licence, jestliže

a) pominul důvod, pro který byla vydána,

b) její držitel závažným způsobem nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona, nebo

c) odpovědný zástupce nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, anebo odpovědný zástupce fyzické osoby, přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 22 nebo spolehlivosti podle § 23.

c) nastane skutečnost vylučující vydání zbrojní licence podle § 33 odst. 2.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojní licence podle odstavce 1 nemá odkladný účinek a držitel zbrojní licence je povinen tuto licenci neprodleně odevzdat příslušnému útvaru policie.

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje

§ 7

Poskytnutí podpory

(1) Podpora vychází z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a musí být poskytnuta v souladu s příslušnými předpisy a pravidly Evropských společenství, upravujícími státní podporu výzkumu, vývoje a inovací ^7a).

(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady.

(3) Podpora nemůže být poskytnuta

pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) (4) Účelovou podporu poskytne poskytovatel po provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách ^2), s výjimkou případů podle odstavců 4 a 5 5 a 6 a těch projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.

(4) (5) Účelovou podporu na projekty velké infrastruktury poskytne poskytovatel po schválení projektu vládou. Při předložení návrhu projektu velké infrastruktury vládě ke schválení se postupuje obdobně podle § 5 odst. 2 věty první až třetí.

(5) (6) Na specifický vysokoškolský výzkum je poskytována účelová podpora podle pravidel schvalovaných vládou, ve kterých jsou stanoveni příjemci podpory, kritéria a způsob poskytování podpory.

(6) (7) Institucionální podporu poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě zhodnocení jí dosažených výsledků tak, že její podíl na celkové výši institucionální podpory výzkumných organizací ze státního rozpočtu v daném roce odpovídá jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení prováděného každoročně Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel může výši podpory upravit podle podrobnějšího hodnocení používajícího mezinárodně uznávaných metodik ^7b), které společně s výsledky podrobnějšího hodnocení a pravidly úpravy podpory před jejím poskytnutím zveřejní. Poskytovatel dále v institucionální podpoře zohlední i výši nepřímé podpory, která byla výzkumné organizaci poskytnuta v předchozích letech formou úlev od daňových povinností.

(7) (8) Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována podle § 3 odst. 3 písm. b)

a) bodu 1 a 2 prostřednictvím toho orgánu či organizace, které Českou republiku zastupují,

b) bodu 3 na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč, vybraný v souladu s pravidly příslušného programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.

§ 9

Úprava vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem

(1) Poskytovatel uzavře s příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt písemnou smlouvu o poskytnutí podpory na řešení vybraného projektu. Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel 8), ne však delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Platnost smlouvy o poskytnutí podpory může být prodloužena. Mezi náležitosti smlouvy o poskytnutí podpory patří zejména

a) označení poskytovatele,

b) označení příjemce, v případě účasti více příjemců označení toho příjemce, který bude řešení projektu koordinovat ve vztahu k poskytovateli a jeho práva a povinnosti,

c) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

d) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky, způsob ověření jejich dosažení,

e) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je příjemci odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen "řešitel"),

f) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,

g) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše podpory a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

h) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům podle podmínek stanovených tímto zákonem,

i) smluvní podmínky pro účast dalších účastníků projektu, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

j) způsob vykazování uznaných nákladů projektu,

k) způsob kontroly řešení projektu, včetně kontroly využití poskytnuté podpory a kontroly využití výsledků,

l) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory,

m) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů, ¹⁰⁾

n) způsob poskytnutí údajů o projektu a jeho výsledcích pro informační systém výzkumu, vývoje a inovací,

o) způsob řešení sporů,

p) sankce za porušení smlouvy,

q) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

(2) Součástí smlouvy o poskytnutí podpory je schválený návrh projektu.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí podpory ustanoveními obchodního zákoníku.

(4) Smlouvu o poskytnutí podpory lze uzavřít s více příjemci současně s tím, že jejich vzájemné vztahy budou smluvně upraveny jako nedílná součást smlouvy. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu.²⁾

(5) Je-li příjemcem účelové podpory na grantový nebo programový projekt, popřípadě dalším účastníkem projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory podle rozpočtových pravidel⁸⁾. Pro náležitosti rozhodnutí o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí ustanovení o náležitostech smlouvy o poskytnutí podpory podle odstavců 1, 2 a 4. Jsou-li příjemcem a dalším účastníkem projektu organizační složky státu v působnosti jednoho správce rozpočtové kapitoly, neposkytují si v souladu s rozpočtovými pravidly⁸⁾ vzájemně peněžitá plnění. V tomto případě postupuje poskytovatel stejně jako u více příjemců podle odstavce 4.

(6) Rozhodnutí podle odstavce 5 poskytovatel dále vydá v případě poskytnutí

a) institucionální podpory výzkumné organizaci podle zhodnocení jí dosažených výsledků,

b) účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum,

c) podpory na mezinárodní spolupráci, nebo

d) institucionální podpory na projekt operačního programu ve výzkumu, vývoji a inovacích.

(7) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na základě veřejné zakázky. Změny výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(8) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly
v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí
o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(9) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také podle jiného zákona²⁷⁾ může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 14a

V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v § 7 odst. 3 písm. a) nebo b), může poskytovatel zcela nebo zčásti odstoupit od smlouvy
o poskytnutí podpory nebo zrušit nebo změnit rozhodnutí o poskytnutí podpory. Odstoupením od smlouvy z tohoto důvodu se smlouva od počátku zcela nebo zčásti ruší a příjemce je povinen vrátit veškerou podporu nebo její část. Pro účinky rozhodnutí platí věta druhá obdobně.

§ 18

Prokazování způsobilosti uchazeče

(1) Uchazeč je povinen prokázat svoji způsobilost k řešení navrhovaného projektu. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto uchazeče.

(2) Způsobilost má uchazeč, který

a) má odborné předpoklady k řešení projektu,

b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem, ²³⁾

c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení ^24),

d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení,

e) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, ²⁵⁾ jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, je-li uchazeč podnikatelem, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

e) je-li fyzickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání uchazeče, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí, a je-li právnickou osobou, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí
s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle zákona hledí,

f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti, ²⁶⁾ pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacíchi,

g) není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle § 23 odst. 2. To neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem.

(3) Způsob prokázání a posuzování způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) stanoví poskytovatel při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s ohledem na charakter vyhlašované veřejné soutěže a předpokládaný finanční rozsah projektů.

(4) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti při podání návrhu projektu takto:

a) způsobilost podle odstavce 2 písm. b) dokladem o oprávnění k podnikání nebo jiným požadovaným oprávněním,

b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c) až f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. c) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. e) a f) se v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem ^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).

b) způsobilost podle odstavce 2 písm. c), d), f) a u fyzických osob také podle odstavce 2 písm. g) čestným prohlášením, přičemž způsobilost podle odstavce 2 písm. f) se
v případě právnických osob prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. f),

c) způsobilost podle odstavce 2 písm. e) výpisem z evidence Rejstříku trestů, přičemž v případě právnických osob se prokazuje u těchto osob a současně u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena s výjimkou osob,
u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené
v odstavci 2 písm. e).

(5) Uchazeč, se kterým má být o poskytnutí účelové podpory podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokáže před uzavřením smlouvy nebo před vydáním rozhodnutí způsobilost podle odstavce 2 písm. b), ověřenou kopií, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti ^26), zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení, anebo výpisem, ne starším než 90 kalendářních dnů, z obchodního rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle zvláštního právního předpisu ²⁷⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bezúhonnost se prokazuje u osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu uchazeče nebo jeho člena, s výjimkou osob, u kterých jsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny zvláštním právním předpisem ^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče si poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu²⁷⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu nebo jsou členy uchazeče, který je právnickou osobou, se prokazuje bezúhonnost, pokud nejsou pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem^27a) obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).

(7) Uchazeč, se kterým má být podle § 9 uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo v jehož prospěch má být vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory, prokazuje způsobilost podle odstavců 2 a 6 pouze jedenkrát v rámci jedné veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

(8) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami vyhlašovaného programu. Tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání musí poskytovatel předem stanovit v podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

(9) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání jeho návrhu projektu do případného uzavření smlouvy nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(10) Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením,

(11) Nesplnění požadavků na způsobilost, povinnosti prokázat svoji způsobilost nebo povinnosti podle odstavce 8 je důvodem k vyloučení návrhu projektu z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, za které odpovídá poskytovatel.

Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě

§ 6

(1) Vysílající organizaci uděluje akreditaci Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo uděluje akreditaci na návrh akreditační komise složené po 1 zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Rady vlády pro nestátní neziskové organizace; akreditační komise je poradním orgánem ministerstva.

(2) Ministerstvo udělí akreditaci podle odstavce 1 vysílající organizaci, která je občanským sdružením, obecně prospěšnou společností, církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou církve nebo náboženské společnosti evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností ⁴⁾, pokud je bezúhonná a doloží, že je schopna s ohledem na kvalifikační složení svých orgánů, zaměstnanců nebo členů, konkrétní projekty nebo programy dobrovolnické služby a finanční způsobilost organizovat přípravu a provádění dobrovolnické služby a plnit další povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Akreditace se uděluje na dobu 3 let.

(3) Vysílající organizace uvedená v odstavci 2 se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzená.

(3) (4) Ministerstvo vede seznam vysílajících organizací, kterým udělilo akreditaci. Tento seznam je veřejným seznamem přístupným elektronicky. Jeho součástí je i vymezení jednotlivých druhů dobrovolnické služby a jejich zaměření, jejichž organizování a zajišťování vysílající organizace provádí.

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků

§ 30

Akreditace vzdělávací instituce

Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce je i žádost o akreditaci alespoň 1 vzdělávacího programu (§ 31 odst. 1 a 2).

Žádost o akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se připojí

oprávnění ke vzdělávací činnosti dle zvláštního právního předpisu; ¹⁵⁾ oprávnění není třeba prokazovat, pokud je žadatel o akreditaci vzdělávací instituce územním samosprávným celkem,

přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání podle tohoto zákona,

přehled dosavadní činnosti žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti vzdělávání,

vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.

Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné a ministerstvo je může použít pouze pro účely vyhodnocení žádosti o akreditaci vzdělávací instituce, pro kterou byly doloženy.

Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací instituce fyzické nebo právnické osobě, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.

Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba

žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 3,

v žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem ji nedoplnila,

nesplňuje podmínky podle odstavce 3,

vzdělávací program nesplňuje požadavky podle § 31 odst. 3,

není bezúhonná

(7) Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(8) Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(9) Za účelem prokázání bezúhonnosti podle odstavce 7 nebo 8 si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu19). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

--------------

19) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách

§ 4

Žádost o licenci (dále jen "žádost") podává ministerstvu právnická nebo fyzická osoba, která hodlá provozovat zoologickou zahradu (dále jen "žadatel").

Žádost musí obsahovat

obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo a právní formu, dále jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osob, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba,

jméno, příjmení, popřípadě dodatek,⁴⁾ datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba,

označení osoby vlastníka a osoby zřizovatele zoologické zahrady, nejsou-li totožné s osobou žadatele, způsobem uvedeným v písmenech a) a b),

seznam druhů živočichů a předpokládaný počet živočichů řazený podle řádů zoologické systematiky, kteří jsou nebo budou chováni,

přehled o účasti ve výzkumu prospěšném pro ochranu druhů,

přehled o zapojení do školení v ochranářských dovednostech,

informace o účasti na výměně informací týkajících se ochrany druhů,

informace o účasti na odborně zajištěném znovuvysazování druhů volně žijících živočichů do původních areálů výskytu (reintrodukce),

informace o účasti na výchově veřejnosti k ochraně přírody, například poskytováním informací o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech,

informace o způsobu vedení průběžných záznamů o kolekci volně žijících živočichů.

Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^3a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^3a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti

V případě, že náležitosti podle odstavce 2 písm. e) až j) žadatel nemůže doložit, uvede způsob, kterým bude v těchto ustanoveních stanovené požadavky naplňovat.

Není-li žádost úplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil do 30 dnů ode dne doručení výzvy.

Nedoplní-li žadatel žádost podle odstavce 5 ve stanovené lhůtě, ministerstvo řízení zastaví.

Účastníkem řízení je též obec a kraj, na jejichž území má být zoologická zahrada provozována.

§ 6

Ministerstvo rozhodne o žádosti ve lhůtě 90 dnů ode dne jejího doručení; při rozhodování přihlíží k vyjádřením podle § 5 odst. 1.

Ministerstvo vydá licenci pouze žadateli, který

splňuje tyto podmínky:

chová živočichy v podmínkách, které směřují k zajištění biologických a ochranářských požadavků jednotlivých druhů a požadavků na zajištění zdraví a pohody živočichů zejména tím, že obohatí jednotlivým druhům vyhrazené výběhy pro ně specifickými doplňky a udržuje vysokou úroveň chovu a ustájení živočichů s kvalitním programem veterinární péče a výživy,

předchází únikům chovaných živočichů, zejména s ohledem na možné ekologické ohrožení původních druhů a předchází šíření parazitů a původců nákaz z vnějšího prostředí pomocí vhodných technických a protinákazových opatření,

vede o své kolekci živočichů průběžné záznamy způsobem přiměřeným sledovanému druhu,

účastní se výzkumu prospěšného pro ochranu druhů nebo školení v ochranářských dovednostech nebo výměny informací ve vztahu k ochraně druhů, chovu ohrožených nebo vzácných druhů živočichů v lidské péči s cílem uchování biologické rozmanitosti mimo jejich přirozená stanoviště (ex situ) nebo v jejich přirozeném prostředí (in situ), nebo se účastní odborně zajištěného znovuvysazování druhů volně žijících živočichů do původních areálů výskytu (reintrodukce),

provádí výchovu veřejnosti k ochraně přírody, zejména poskytováním informací o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech,

zajišťuje výkon činností související s péčí o chované živočichy fyzickými osobami odborně způsobilými, a to v počtu odpovídajícím kolekci chovaných živočichů. Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru veterinární lékař, biolog-zoolog, zemědělský inženýr-zootechnik, nebo fyzická osoba s jiným vysokoškolským vzděláním, avšak s praxí nejméně 2 roky v oblasti chovu živočichů chovaných v zoologických zahradách, a

je bezúhonný; podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl v době 3 let před podáním žádosti pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností vykonávanou v zoologické zahradě, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl, nebo ten, kdo byl v uvedené době uznán vinen z přestupku či jiného správního deliktu podle právních předpisů o ochraně přírody a životního prostředí, veterinárních předpisů nebo předpisů na ochranu zvířat proti týrání¹⁰⁾ Je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti žadatele i na všechny členy statutárního orgánu žadatele.

Pokud žadatel není schopen ke dni podání žádosti splnit některou z podmínek podle odstavce 2 písm. a) bodů 4 a 5, ale doloží-li, že je schopen tyto podmínky splnit nejpozději do 2 let ode dne podání žádosti, a nesplněním těchto podmínek není ohroženo plnění poslání zoologických zahrad, může mu být vydána licence, avšak nejdéle na dobu 2 let.

Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení

§ 5

Zjišťování majetku podléhajícího zajištění

Ke zjištění rozsahu, obsahu a umístění majetku obviněného může soud vyslechnout obviněného nebo jinou osobu, která má v řízení postavení svědka. Před zahájením výslechu soud obviněného nebo jinou osobu poučí o jejich právech včetně práva odepřít výpověď.

Soud obviněného nebo jinou osobu vyzve, aby v prohlášení o majetku uvedli zejména

plátce odměny z pracovněprávního vztahu a výši této odměny,

peněžní ústavy, u nichž má obviněný účty, jejich čísla a výši finančních prostředků na nich vedených,

dlužníky, u nichž má obviněný pohledávky, jejich výši a lhůtu splatnosti,

movité věci a nemovitosti ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví obviněného a kde se nacházejí,

další majetková práva obviněného.

O prohlášení o majetku sepíše soud protokol, jehož přílohou je seznam majetku předložený obviněným nebo jinou osobou.

Soud vyzve obviněného nebo jinou osobu k novému prohlášení o majetku, pokud zjistí, že se majetkové poměry obviněného změnily.

Soud, který rozhodl o zajištění, bezodkladně o tom vyrozumí orgán, který podle zvláštních právních předpisů²⁾ vede evidenci vlastníků nebo držitelů majetku, který byl zajištěn, a územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu má obviněný trvalý nebo jiný pobyt nebo sídlo; pokud má obviněný takový pobyt nebo sídlo v cizině, vyrozumí o zajištění územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu se majetek, který byl zajištěn, nachází. Soud současně tyto orgány vyzve, aby, pokud zjistí, že se s majetkem, který byl zajištěn, nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění, mu tuto skutečnost neprodleně oznámily.

Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěnému majetku nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 5 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem soudu, který o zajištění rozhodl. Byl-li podle zvláštního právního předpisu podán návrh na vklad práva týkajícího se nemovitosti před vydáním usnesení o jejím zajištění a dosud o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.

§ 8

Zjišťování nemovitostí

Jakmile se soud dozví, že obviněný je vlastníkem nemovitosti, na kterou se má vztahovat nebo vztahuje zajištění, ověří to u příslušného katastrálního úřadu. Opis usnesení o zajištění soud zašle příslušnému katastrálnímu úřadu, a pokud to není zřejmé z usnesení, oznámí mu jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a trvalý nebo jiný pobyt obviněného, nebo je-li jím právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo osoby,
a pokud zajištění nepostihuje veškerý majetek obviněného, označí nemovitost, jíž se zajištění týká. Katastrální úřad zapíše obsah sdělení soudu do své evidence vedené podle zvláštního právního předpisu. ⁶⁾

Soud v případě nutnosti provede ohledání nemovitosti a jejího příslušenství; o době a místě ohledání uvědomí obviněného nebo osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovitosti práva. Obviněný nebo osoba s ním žijící ve společné domácnosti, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva, jsou povinni prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství umožnit.

Soud doručí pravomocné usnesení o zajištění osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo; dále je doručí finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu se nemovitost nachází a v jejichž obvodu má obviněný trvalý nebo jiný pobyt nebo sídlo, a vyvěsí je na úřední desce soudu. O nabytí právní moci tohoto usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.

§ 9

Správa zajištěného majetku

(1) Není-li dále uvedeno jinak, podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu zajištění buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl, nebo na základě jeho pověření

a) územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo

b) soudní exekutor,

v jejichž obvodu se zajištěný majetek nachází; jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může soud výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť.

(2) Správa zajištěných

a) věcí, o nichž je důvodné podezření, že byly získány v souvislosti s porušením celně právních předpisů, přísluší celnímu orgánu,

b) radioaktivních látek a radioaktivních odpadů přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů,

c) cigaret, které nejsou značeny podle zvláštního právního předpisu, přísluší Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo České obchodní inspekci,

d) jedinců (exemplářů) rostlin a živočichů odebraných podle zvláštních právních předpisů přísluší Ministerstvu životního prostředí,

e) zbraní, střeliva a výbušnin přísluší Ministerstvu vnitra.

(3) Nemůže-li ten, kdo má podle odstavce 1 správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, pověří podle povahy zajištěného majetku výkonem jeho správy

a) organizační složku státu příslušnou hospodařit s určitým majetkem, nebo

b) na základě smlouvy a za úplatu jinou osobu podnikající v určité oblasti nebo dostatečně odborně způsobilou k výkonu správy daného majetku.

(4) Obsahem smlouvy podle odstavce 3 písm. b) musí být i ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na zajištěném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná; tímto ujednáním se stát nemůže zprostit odpovědnosti za škodu vůči obviněnému. Úplatu za výkon správy hradí soud z prostředků státního rozpočtu.

(5) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a soudní exekutor mohou smlouvu podle odstavce 3 písm. b) uzavřít jen po předchozím souhlasu soudu.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

§ 13

Zvláštní povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně

(1) S výjimkou případů podle § 11 odst. 3, § 32, § 53 odst. 4 až 9, § 73 odst. 2, § 87, § 98 a 105a lze vybrané výrobky přijímat a užívat pouze na základě zvláštního povolení na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně (dále jen "zvláštní povolení"). O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

(2) V návrhu na vydání zvláštního povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²⁾ navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b) popis místa uskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně a popis způsobu jejich zabezpečení před neoprávněným použitím,

c) název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků,

d) účel použití a předpokládané množství roční spotřeby vybraných výrobků,

e) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²⁾ dodavatele, bylo-li přiděleno, je-li dodavatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele, je-li dodavatel fyzickou osobou, a místo vydání vybraných výrobků,

f) čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

g) zrušeno

h) očekávaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí, a místo odeslání,

i) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

j) čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

k) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸⁾ který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní, nejedná-li se o uživatele, který se do těchto rejstříků nezapisuje,

l) evidenční číslo uživatele, pokud již bylo celním ředitelstvím navrhovateli přiděleno.

(3) Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena, kdyby nebyl osvobozen.

(4) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.

(6) Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

(7) Za závažné porušení celních nebo daňových předpisů se pro účely tohoto zákona považuje takové jejich porušení, za které byla uložena pokuta, úrok z prodlení nebo penále ve výši 250 000 Kč a vyšší; opakovaným porušením celních nebo daňových předpisů je jejich porušení, k němuž došlo více než pětkrát během 2 let předcházejících dni podání návrhu.

(8) Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

(9) Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

(10) Celní ředitelství ve zvláštním povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), g) a h).

(11) Celní ředitelství může ve zvláštním povolení stanovit další podmínky zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

(12) Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání zvláštního povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(13) Rozhodnutí o vydání zvláštního povolení vyhotoví celní ředitelství ve čtyřech stejnopisech, z nichž jedno je určeno uživateli, druhé celnímu úřadu příslušnému pro uživatele, třetí dodavateli vybraných výrobků a čtvrté celnímu úřadu příslušnému pro dodavatele vybraných výrobků.

(14) Celní ředitelství v souvislosti s vydáním prvního zvláštního povolení přidělí uživateli evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(15) V rozhodnutí o zvláštním povolení stanoví celní ředitelství dobu jeho platnosti, která počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zvláštní povolení platí nejméně do konce kalendářního roku, v němž nabylo rozhodnutí o jeho udělení právní moci, a nejdéle do konce třetího kalendářního roku od konce roku, v němž bylo rozhodnutí o jeho udělení vydáno, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 73); to neplatí, jde-li o zvláštní povolení týkající se lihu, v němž lze stanovit platnost pouze do konce kalendářního roku, v němž bylo zvláštní povolení vydáno.

(16) Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání zvláštního povolení nevyhovuje, musí být odůvodněno.

(17) O vydání nového zvláštního povolení je uživatel povinen požádat nejpozději tři kalendářní měsíce před ukončením doby platnosti předchozího zvláštního povolení, pokud hodlá nepřerušeně přijímat vybrané výrobky osvobozené od daně.

(18) Uživatel je povinen oznámit celnímu ředitelství každou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) nebo b) do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku a změnu údajů podle odstavce 2 písm. c), d), e), g) nebo h) je uživatel povinen oznámit předem.

(19) Dojde-li ke změně

a) sídla nebo místa pobytu uživatele,

b) předpokládaného množství roční spotřeby vybraných výrobků,

c) sídla nebo místa pobytu dodavatele vybraných výrobků, nebo

d) místa vydání vybraných výrobků,

celní ředitelství vydá rozhodnutí o změně původního zvláštního povolení.

(20) Dojde-li ke změně ostatních skutečností a údajů uvedených ve zvláštním povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového zvláštního povolení a o odejmutí zvláštního povolení předchozího. Zanikne-li původní zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, v případném rozhodnutí o vydání nového zvláštního povolení celní ředitelství rozhodne o odejmutí původního zvláštního povolení.

(21) Pokud zvláštní povolení zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
a uživatel nepožádal o vydání nového zvláštního povolení podle odstavce 17 a pokud tento uživatel ještě skladuje vybrané výrobky získané na základě tohoto zaniklého zvláštního povolení, může je užívat i po zániku platnosti tohoto povolení až do vyčerpání zásob za podmínky, že

a) provede bezodkladně za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu, nejpozději do 5 kalendářních dní poté, co zvláštní povolení zaniklo, inventarizaci uvedených vybraných výrobků a její výsledek oznámí nejpozději následující pracovní den celnímu úřadu příslušnému místu, ve kterém jsou tyto vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zaniklého zvláštního povolení umístěny,

b) uvedené vybrané výrobky budou užívány pouze pro účely a za podmínek, které byly uvedeny v zaniklém zvláštním povolení, na jehož základě byly uživatelem odebrány.

(22) Zvláštní povolení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) zánikem právnické osoby, je-li uživatel právnickou osobou,

c) úmrtím uživatele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení uživatele za mrtvého,

d) dnem, kdy pro prostorově ohraničené místo [§ 3 písm. g)], ve kterém jsou umístěny vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení, nabude právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20,

e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele, nebo

f) dnem zániku živnostenského oprávnění. ²¹⁾

(23) Celní ředitelství odejme zvláštní povolení, jestliže

a) vybraný výrobek byl použit na jiné účely, než které byly ve zvláštním povolení uvedeny, a uživatel z tohoto vybraného výrobku nezaplatil daň,

b) uživatel neplní podmínky stanovené zvláštním povolením nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 40),

c) pominuly důvody nebo se změnily podmínky, na jejichž základě bylo zvláštní povolení vydáno, a uživatel nepožádal o jeho změnu,

d) po dobu 12 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o vydání zvláštního povolení nebyl uskutečněn nákup vybraných výrobků osvobozených od daně podle tohoto zvláštního povolení, nebo

e) uživatel o to požádá.

(24) Zanikne-li zvláštní povolení nebo je-li zvláštní povolení odejmuto, uživatel provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu bezodkladně, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň, pokud se nejedná o případ podle odstavce 21. V případě podle odstavce 22 písm. c) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, zaniklo-li zvláštní povolení uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo bylo-li podle odstavce 20 odejmuto, pokud bylo téže osobě z těchto důvodů vydáno zvláštní povolení nové.

(25) Další podmínky týkající se zvláštního povolení upravuje § 53 pro minerální oleje, § 73 pro líh, § 87 pro pivo, § 98 pro víno a meziprodukty a § 105a pro tabákové výrobky

§ 20

Povolení k provozování daňového skladu

Daňový sklad lze provozovat pouze na základě povolení, které vydává celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo ¹²⁾ plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

seznam navrhovaných daňových skladů a seznam daňových skladů, k jejichž provozování již bylo povolení vydáno,

technická dokumentace, popis daňového skladu s připojeným náčrtem včetně uvedení druhu daňového skladu a jeho umístění, popis způsobu zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím, popis měřicích zařízení a prohlášení o způsobu zajištění jejich ověřování nebo kalibrací, návrh dne založení daňového skladu,

technologický popis postupu výroby vybraných výrobků s uvedením zpracovávaných surovin, popis výrobků, které mají být vyrobeny, vlastností rozhodných pro jejich zdanění, vedlejších výrobků a případně odpadu a předpokládaný roční objem výroby, zpracování, skladování a prodeje vybraných výrobků, jedná-li se o podnik na výrobu vybraných výrobků, nebo popis a předpokládaný roční objem skladovaných vybraných výrobků, jejich zpracování a prodeje, jedná-li se o sklad vybraných výrobků,

čestné prohlášení navrhovatele, že jsou splněny podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

zrušeno

předpokládaný původ přijímaných vybraných výrobků, zda pocházejí z České republiky, členských zemí nebo třetích zemí,

zrušeno

předpokládané určení prodávaných vybraných výrobků, zda budou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně, uvedeny do volného daňového oběhu, nebo dodávány osvobozené od daně a zda jsou určeny pro dodání na daňové území České republiky, do členských zemí nebo do třetích zemí,

popis zvláštních operací v rámci zpracování vybraných výrobků, například aditivace, barvení a značkování,

způsob zajištění daně,

doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků vyráběných, zpracovávaných, skladovaných, přijímaných, odesílaných nebo užívaných pro vlastní spotřebu a účel užití,

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, ¹⁸⁾ který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. n) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba.

Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.

Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

Celní ředitelství stanoví pro každý daňový sklad výši zajištění daně a vydá povolení k provozování daňového skladu pouze tehdy, zajistí-li navrhovatel daň podle § 21.

Celní ředitelství vydává samostatné povolení pro každý daňový sklad a uvádí v něm skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), j) a n), s výjimkou technické dokumentace a s výjimkou technologického popisu postupu výroby vybraných výrobků.

Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo uložit opatření potřebná k zabránění jejich neoprávněného použití.

Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu nevyhovuje, musí být odůvodněno.

Provozovatel daňového skladu je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu místně příslušnému daňovému skladu celnímu ředitelství každou změnu skutečností a údajů uvedených v povolení, a to do 15 kalendářních dní od jejího vzniku. Celní úřad místně příslušný daňovému skladu změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením provozovatele daňového skladu postoupí celnímu ředitelství.

Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu provozovatele daňového skladu, údajů o provozovaných daňových skladech podle odstavce 2 písm. b), měřicích zařízení, množství vyráběných nebo skladovaných vybraných výrobků, celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

Povolení k provozování daňového skladu zaniká

zánikem právnické osoby, je-li plátce právnickou osobou,

úmrtím plátce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení provozovatele za mrtvého,

dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce, nebo

dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹⁾

Celní ředitelství povolení k provozování daňového skladu odejme, jestliže

pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

plátce po udělení povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 37 a 38), nebo jinak porušuje povinnosti provozovatele daňového skladu a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě nebo nejsou splněny podmínky zabezpečení vybraných výrobků před neoprávněným použitím uvedené v povolení,

plátce o odnětí povolení požádá,

plátce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně neprovozuje daňový sklad, nebo

plátce ani na výzvu celního úřadu ve stanovené lhůtě nedoplní zajištění daně.

Pokud je plátci, který je provozovatelem dvou či více daňových skladů, odejmuto povolení k provozování některého daňového skladu podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také povolení k provozování ostatních daňových skladů.

Bylo-li povolení k provozování daňového skladu odejmuto podle odstavce 19 písm. b), d), e) nebo podle odstavce 20, může být takovému provozovateli daňového skladu vydáno nové povolení k provozování daňového skladu nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení k provozování daňového skladu.

Zanikne-li povolení k provozování daňového skladu nebo je-li toto povolení odejmuto,

plátce provede za přítomnosti zaměstnance, který pracuje v celním úřadu místně příslušném daňovému skladu ve stejné lhůtě, nejpozději však do 5 kalendářních dní, inventarizaci zásob vybraných výrobků a nejpozději následující pracovní den po provedení inventarizace předloží daňové přiznání a zaplatí daň; v případě podle odstavce 18 písm. b) inventarizaci ve stejné lhůtě provede dědic nebo soudem stanovený správce; celní úřad může v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k rozsahu zásob, prodloužit lhůtu k provedení inventarizace zásob vybraných výrobků, nejdéle však na 10 kalendářních dní. Není-li inventarizace ve stanovené lhůtě dědicem nebo stanoveným správcem provedena, provede inventarizaci celní úřad. Inventarizace nemusí být provedena, bylo-li v souvislosti se změnou údajů podle odstavce 17 vydáno povolení nové,

celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

Další náležitosti návrhu na vydání povolení k provozování daňového skladu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 61 a pro tabákové výrobky v § 117.

§ 22

Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků

Oprávněný příjemce může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně jen na základě povolení vydaného celním ředitelstvím na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu.

V návrhu na vydání povolení musí být uvedeny tyto náležitosti:

obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo ¹²⁾ plátce, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo plátce, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

předpokládaný roční objem vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

název, popřípadě obchodní označení vybraných výrobků přijímaných v režimu podmíněného osvobození od daně,

čestné prohlášení navrhovatele, že neporušuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí,

doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

čestné prohlášení navrhovatele, zda mu byla udělena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel fyzickou osobou, nebo zda navrhovateli, jeho statutárním orgánům nebo členům statutárních orgánů byla uložena pokuta za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů, je-li navrhovatel právnickou osobou,

sdělení o způsobu zajištění daně,

výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku, ¹⁸⁾ který nesmí být starší více než 30 kalendářních dní.

Název vybraného výrobku podle odstavce 2 písm. c) musí být uveden dostatečně přesným termínem, který umožní zjištění totožnosti vybraného výrobku tak, aby bylo možné jednoznačně stanovit, jaká sazba daně je pro tento výrobek stanovena.

Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba.

Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Je-li navrhovatelem, jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, přikládá navrhovatel k návrhu podle odstavce 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní ředitelství výpis z evidence Rejstříku trestů podle odstavce 4.

Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu. Má-li navrhovatel nedoplatek na daních nebo clu nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, celní ředitelství vydá povolení pouze tehdy, je-li zajištěno uhrazení tohoto nedoplatku.

Navrhovatel je povinen na výzvu celního úřadu nebo celního ředitelství uvést a doložit další údaje potřebné pro správu daní.

Celní ředitelství prověří údaje uvedené v návrhu a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve navrhovatele, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil, a zároveň určí lhůtu, v níž je navrhovatel povinen na výzvu odpovědět. Po marném uplynutí stanovené lhůty celní ředitelství návrh odloží.

Celní ředitelství stanoví výši zajištění daně a vydá povolení opakovaně přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně, zajistí-li navrhovatel daň. Ve věci zajištění daně platí ustanovení § 21 obdobně.

Celní ředitelství v povolení uvede skutečnosti podle odstavce 2 písm. a), b) a c).

Celní ředitelství může v povolení stanovit další podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků nebo nařídit opatření potřebná k zabránění neoprávněného použití.

Celní ředitelství při vydání povolení přidělí každému oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

Celní ředitelství rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní ředitelství rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinno o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

Rozhodnutí, kterým se návrhu na vydání povolení vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně nevyhovuje, musí být odůvodněno.

Oprávněný příjemce je povinen oznámit prostřednictvím celního úřadu celnímu ředitelství každou změnu údajů uvedených v povolení do 15 kalendářních dní ode dne jejího vzniku. Celní úřad změny prověří a o výsledku sepíše protokol, který s oznámením oprávněného příjemce postoupí celnímu ředitelství.

Dojde-li ke změně sídla nebo místa pobytu oprávněného příjemce podle odstavce 2 písm. a) a údajů podle odstavce 2 písm. b), celní ředitelství rozhodne o změně původního povolení.

Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v povolení, celní ředitelství rozhodne o vydání nového povolení a o odejmutí povolení předchozího.

Povolení zaniká

zánikem právnické osoby, je-li oprávněný příjemce právnickou osobou,

úmrtím oprávněného příjemce nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení oprávněného příjemce za mrtvého,

dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo

dnem zániku živnostenského oprávnění. ²¹⁾

Celní ředitelství odejme povolení oprávněnému příjemci, jestliže

pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno,

oprávněný příjemce po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání podle odstavce 6, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle tohoto zákona (§ 39), nebo jinak porušuje povinnosti oprávněného příjemce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě,

oprávněný příjemce o odnětí povolení požádá, nebo

oprávněný příjemce po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky,

opakovaně nedoplní zajištění daně ve lhůtě stanovené v § 21 odst. 10.

Pokud je oprávněnému příjemci, kterému bylo vydáno více povolení oprávněného příjemce, odejmuto některé z těchto povolení podle odstavce 19 písm. b), odejmou se mu také ostatní povolení oprávněného příjemce.

Bylo-li povolení oprávněnému příjemci odejmuto podle odstavce 19 písm. b) nebo d), může být takovému oprávněnému příjemci vydáno nové povolení oprávněného příjemce nejdříve po dvou letech po nabytí právní moci rozhodnutí o uvedeném odejmutí povolení oprávněného příjemce. To se týká i odejmutí povolení oprávněného příjemce podle odstavce 20.

Zanikne-li povolení oprávněného příjemce nebo je-li toto povolení odejmuto,

celní úřad použije zajištění daně na úhradu pohledávek týkajících se daně a případný zůstatek zajištění daně vrátí do 30 kalendářních dní od použití zajištění na úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství,

celní úřad v případě, že zajištění daně je poskytnuto formou ručení, požádá ručitele o úhradu pohledávek týkajících se daně včetně jejího příslušenství.

Další podmínky, které se týkají opakovaného přijímání tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, jsou stanoveny v § 109.

Další náležitosti návrhu na vydání povolení pro opakované přijímání minerálních olejů jsou stanoveny v § 62.

§ 36

Prodej za ceny bez daně

(1) Vybrané výrobky lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel během letu fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z daňového území Evropského společenství. Tranzitní prostor vymezuje rozhodnutím celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti.

(2) Vybrané výrobky lze dodávat do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel pouze v režimu podmíněného osvobození od daně.

(3) Vybrané výrobky lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich cílová stanice je ve třetí zemi nebo na třetím území. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji vybraných výrobků bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků a cena.

(4) Povolení vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel během letu.

(5) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti:

a) obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo¹²⁾ navrhovatele, je-li navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození navrhovatele, je-li navrhovatel fyzickou osobou,

b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá prodávat vybrané výrobky za ceny bez daně,

c) název, popřípadě označení prodávaných vybraných výrobků,

d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách podle odstavce 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel během letu,

e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříku,¹⁸⁾ který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní,

f) doklad o tom, zda a v jaké výši má navrhovatel v České republice nedoplatek evidovaný celním nebo finančním úřadem nebo nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 kalendářních dní.

(6) Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů, je-li navrhovatelem právnická osoba. Celní ředitelství si vyžádá podle zvláštního právního předpisu^19a) výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se navrhovatele; je-li navrhovatelem právnická osoba, vyžádá si zároveň výpisy z evidence Rejstříku trestů týkající se statutárního orgánu nebo členů statutárních orgánů. Žádost o vydání výpisu
z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu ^20).

(8) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 kalendářních dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 kalendářních dní; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Nemůže-li celní úřad rozhodnout do 60 kalendářních dní, popřípadě do 90 kalendářních dní, je povinen o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit.

(9) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy vybraných výrobků, které mohou být prodávány bez daně.

(10) Celní úřad je oprávněn v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení vybraných výrobků v prostorách podle odstavce 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých jsou vybrané výrobky skladovány před jejich umístěním do prostor podle odstavce 1 a na paluby letadel.

(11) Celní úřad při vydání povolení přidělí každému držiteli povolení evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci.

(12) Držitel povolení je povinen nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 5. V případě změny sídla, popřípadě místa pobytu, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů vybraných výrobků celní úřad rozhodne o změně povolení. V případě změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení.

(13) Povolení zaniká

a) zánikem právnické osoby, je-li držitel právnickou osobou,

b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého,

c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo

d) dnem zániku živnostenského oprávnění.²¹⁾

(14) Celní úřad povolení odejme, jestliže

a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu,

b) držitel o to požádá, nebo

c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje vybraných výrobků za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem¹³⁾ nebo podmínky uvedené
v povolení.

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí

§ 19

Důvěryhodnost fyzických osob

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům,

která nebyla v posledních 10 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin⁸⁾ nebo, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínka bezúhonnosti),

ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující,

které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem.

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), jestliže

insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo

jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu⁹⁾ určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

§ 20

Důvěryhodnost právnických osob

Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti),

b) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 19 všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku.

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace.

Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby.

§ 27

Společná ustanovení

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v měnové jednotce euro se od 31. prosince kalendářního roku přepočte na české koruny podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce října.

Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí musí být sjednána tak, aby

spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 1 % sjednaného limitu pojistného plnění,

se pojištění vztahovalo i na odpovědnost osob jednajících jménem pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,

z pojištění nebyly vyloučeny škody způsobené jednáním z nedbalosti, omylu nebo opomenutí,

pojištění zahrnovalo i náhradu za ztrátu na majetku a za ztrátu dokladů pojistníka, pojištěného a poškozeného nebo jiné oprávněné osoby.

Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur.

Částky stanovené v eurech uvedené v odstavci 3, v § 6a odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 a § 8 odst. 6 písm. a), § 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 5 písm. b) podléhají v intervalu 5 let přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem^12a). Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během pětiletých období mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura. Výši takto upravených částek včetně data, od kterého tyto změny nabývají účinnosti, uveřejní Ministerstvo financí (dále jen “ministerstvo”) ve Finančním zpravodaji a na svých webových stránkách.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li Česká národní banka rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může Česká národní banka lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody oznámí Česká národní banka účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci.

Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných České národní bance v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá svoji bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí.

Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

Nevydává-li stát doklad podle odstavce 6 8, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(10) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí.

(11) Jestliže stát, ve kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad
o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(10) (13) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti podle § 19 a 20 platí ustanovení odstavců 7 až 9 obdobně.

Zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy

§ 29b

Záchranné centrum může být provozováno pouze na základě povolení ministerstva. Na základě pověření ministerstva může být záchranné centrum provozováno rovněž organizační složkou státu; odstavce 2 až 7 se na pověřování organizační složky státu provozováním záchranného centra použijí přiměřeně.

Žádost o povolení k provozování záchranného centra podává ministerstvu právnická nebo fyzická osoba, která hodlá záchranné centrum provozovat.

Žádost o povolení k provozování záchranného centra musí obsahovat

označení osoby vlastníka a osoby žadatele o povolení k provozování záchranného centra, nejsou-li totožné s osobou žadatele,

výpis z rejstříku trestů osvědčující bezúhonnost žadatele o povolení k provozování záchranného centra, je-li jím fyzická osoba; je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti na všechny členy statutárního orgánu žadatele; za bezúhonnou se považuje osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zoologických zahradách,

b) čestné prohlášení žadatele o povolení k provozování záchranného centra, že nebude bez souhlasu složitele zadržených exemplářů a prozatímního správce zabavených exemplářů poskytovat informace o těchto exemplářích třetím osobám,

c) seznam taxonů živých exemplářů, které žadatel o povolení k provozování záchranného centra navrhuje do zařízení umístit,

d) popis zařízení a jeho kapacity z hlediska jednotlivých taxonů nebo jejich skupin, způsobu umístění exemplářů z hlediska zdraví a vhodných životních podmínek a opatření k zabránění úniků exemplářů,

e) návrh provozního řádu zařízení, který obsahuje také kontakty na odpovědné osoby, jež zajistí převzetí a vydání zadržených a zabavených exemplářů, počet odborného personálu a způsob zajištění pravidelné veterinární nebo rostlinolékařské péče,

f) adresu místa, kde bude záchranné centrum provozováno.

Je-li žadatelem o vydání povolení k provozování záchranného centra zoologická zahrada s licencí podle jiného právního předpisu²⁹⁾, nahrazuje předložení platné licence náležitosti žádosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) náležitost žádosti uvedenou v odstavci 3 písm. a).

Podmínkou k vydání povolení k provozování záchranného centra je bezúhonnost žadatele, je-li jím fyzická osoba; je-li žadatelem právnická osoba, vztahuje se podmínka bezúhonnosti i na všechny členy statutárního orgánu žadatele; za bezúhonnou se považuje osoba, která splňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 písm. b) zákona o zoologických zahradách. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů; u zoologických zahrad je dokladem o bezúhonnosti platná licence podle jiného právního předpisu²⁹⁾. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁶⁵⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty páté a šesté, předloží ministerstvu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti

(6)

(5) Ministerstvo si v rámci řízení o vydání povolení k provozování záchranného centra vyžádá vyjádření vědeckého orgánu a inspekce a závazné stanovisko^43a) Státní rostlinolékařské správy nebo Státní veterinární správy České republiky.

(7)

(6) Účastníkem správního řízení o povolení k provozování záchranného centra je také obec, na jejímž území má být záchranné centrum provozováno.

(8)

(7) Rozhodnutí o povolení k provozování záchranného centra obsahuje seznam taxonů, které budou do záchranného centra umisťovány, určení kapacity zařízení a dále povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých se povolení vydává.

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování

§ 60

Udělení povolení

Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,

která vydává pouze akcie na jméno,

jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

která je důvěryhodná,

e) která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,

f) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

splacen základní kapitál,

její vedoucí osoby ³⁾ splňují podmínky schvalování podle § 72,

) g) jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,

h) na které mají kvalifikovanou účast osoby³⁾ vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti,

i) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dohledu nad investiční společností.

Česká národní banka povolí investiční společnosti poskytovat službu spočívající v úschově a správě cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.

Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob³⁾ investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.

Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.

Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.

Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti nebo registrované Českou národní bankou podle odstavců 7 až 10.

Další podnikatelskou činnost může investiční společnost vykonávat jen po jejím zaregistrování Českou národní bankou. Další podnikatelská činnost investiční společnosti může spočívat pouze v činnosti přímo související se správou vlastního majetku.

Česká národní banka další podnikatelskou činnost žadatele zaregistruje a vydá žadateli osvědčení o registraci. V případě, že pro registraci další podnikatelské činnosti nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které Česká národní banka posoudí zejména s přihlédnutím k tomu, zda registrace této další činnosti přispěje ke zlepšení kvality činnosti investiční společnosti, zamítnutí registrace by způsobilo investiční společnosti značnou újmu, nebo k tomu, jaký je rozsah, složitost a povaha této další činnosti, Česká národní banka registraci zamítne.

V rozhodnutí o registraci další podnikatelské činnosti může Česká národní banka omezit rozsah registrované činnosti, popřípadě stanovit podmínky, které musí investiční společnost splnit před zahájením každé z registrovaných činností, popřípadě, které musí dodržovat při jejím výkonu.

Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční společnost písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

§ 6

Česká národní banka udělí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

která, pokud se jedná o akciovou společnost, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie; tím není dotčeno ustanovení jiného právního předpisu o podobě prioritních akcií vydávaných bankou nebo, pokud se jedná o společnost s ručením omezeným, která má zřízenu dozorčí radu a tato dozorčí rada má takové pravomoci, jako jsou pravomoci dozorčí rady akciové společnosti podle obchodního zákoníku,

která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

která má průhledný a nezávadný původ počátečního kapitálu včetně základního kapitálu,

která je důvěryhodná,

e) která předloží

plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry,

návrh pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, která splňují požadavky tohoto zákona,

návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, která splňují požadavky tohoto zákona,

f) která má, v rozsahu, v jakém hodlá investiční služby poskytovat, věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry a pro plnění jeho povinností, zejména v oblasti pravidel činnosti a hospodaření obchodníka s cennými papíry,

g) která má splacený základní kapitál, nejméně 2 vedoucí osoby a jejíž vedoucí osoby splňují podmínky schvalování vedoucích osob stanovené v § 10,

h) na které mají kvalifikovanou účast osoby splňující kritéria uvedená v § 10d odst. 6,

i) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry,

j) která, pokud žádá o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), předloží

návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2),

návrh pravidel pro příjímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3),

návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4).

V povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu hlavní investiční službu.

§ 30

Registrace investičního zprostředkovatele

Investiční zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může vykonávat činnosti uvedené v § 29 odst. 1 pouze statutárním orgánem, členem statutárního orgánu, vázaným zástupcem nebo pomocí zaměstnanců.

Investiční zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může činnosti uvedené v § 29 odst. 1 vykonávat pouze osobně, vázaným zástupcem nebo pomocí zaměstnanců.

Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele právnickou osobu,

která je obchodní společností nebo družstvem,

jejíž vedoucí osoba

dosáhla věku 18 let,

je plně způsobilá k právním úkonům,

je důvěryhodná,

má ukončené středoškolské vzdělání,

má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele,

je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičním zprostředkovatelem, u kterého má vykonávat funkci vedoucí osoby; především řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání,

u jejíž vedoucí osoby nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

která je důvěryhodná,

e) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

f) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem.

Česká národní banka zaregistruje jako investičního zprostředkovatele fyzickou osobu,

která dosáhla věku 18 let,

která je plně způsobilá k právním úkonům,

u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

která je důvěryhodná,

která má ukončené středoškolské vzdělání,

která má přiměřené znalosti a zkušenosti v rozsahu výkonu činnosti investičního zprostředkovatele,

která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného poskytování investičních služeb investičního zprostředkovatele; především řádnému poskytování investičních služeb nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání.

Při posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. b) bodu 5 a odstavce 4 písm. f) vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce nebo činnosti, organizační uspořádání investičního zprostředkovatele a jeho celkové personální předpoklady.

Žádost o registraci investičního zprostředkovatele lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující, že splňuje podmínky uvedené v odstavcích 3 a 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh, včetně příloh prokazujících důvěryhodnost podle odstavce 3 písm. b) bod 3 a odstavce 4 písm. d), stanoví prováděcí právní předpis.

Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadatele zaregistruje a vydá mu o tom osvědčení. Pokud žadatel nedoloží splnění podmínek podle odstavce 3 nebo 4, Česká národní banka v této lhůtě zahájí správní řízení a rozhodne, že se žádost o registraci zamítá, nedoloží-li žadatel splnění uvedených podmínek ani v tomto řízení.

Česká národní banka zruší registraci, jestliže investiční zprostředkovatel písemně o její zrušení Českou národní banku požádá.

§ 38

Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu

Česká národní banka udělí povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu pouze akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

která, je-li akciovou společností, vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, nebo je-li společností s ručením omezeným má dozorčí radu; pravomoci dozorčí rady musí být alespoň obdobné takovým, jaké má dozorčí rada akciové společnosti podle obchodního zákoníku,

která má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

která má vlastní kapitál odpovídající alespoň částce 730 000 EUR,

která je důvěryhodná,

e) která má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,

f) která předloží návrh pravidel obchodování na regulovaném trhu (§ 62), návrh pravidel přístupu na regulovaný trh (§ 63) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu (§ 56),

g) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti organizátora regulovaného trhu v rozsahu činností, které hodlá vykonávat, a který vyplývá z předloženého návrhu pravidel obchodování na regulovaném trhu a pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen “pravidla obchodování”), pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu a pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále jen “pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování”) a pravidel přístupu na regulovaný trh a pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (dále jen “pravidla přístupu”),

h) která má splacen základní kapitál a jejíž vedoucí osoby splňují stanovené podmínky schvalování osob (§ 43),

i) na které mají kvalifikovanou účast osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení organizátora regulovaného trhu,

j) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu,

k) která, pokud žádá, aby povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu zahrnovalo i oprávnění provozovat mnohostranný obchodní systém, předloží návrh pravidel obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 2), návrh pravidel přístupu do mnohostranného obchodního systému (§ 69 odst. 4) a návrh pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému (§ 69 odst. 3).

Žádost o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

V povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Česká národní banka uvede, zda je organizátor regulovaného trhu oprávněn provozovat mnohostranný obchodní systém.

Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgány dohledu členských států Evropské unie a prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o tom, že

udělila nebo odejmula povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu,

došlo ke zrušení, změně předmětu podnikání nebo přeměně organizátora regulovaného trhu.

§ 83

Povolení k provozování vypořádacího systému

Provozovatel vypořádacího systému je právnická osoba, která zajišťuje vypořádání obchodů s investičními nástroji mezi účastníky vypořádacího systému.

K provozování vypořádacího systému je třeba povolení České národní banky.

Česká národní banka udělí povolení k provozování vypořádacího systému pouze akciové společnosti,

která vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie,

která může být účastníkem vypořádacího systému (§ 82 odst. 4 a 5),

která má sídlo a skutečné sídlo na území České republiky,

která je důvěryhodná,

e) která má věcné, organizační a personální předpoklady pro vypořádání obchodů s investičními nástroji, zejména

splacen základní kapitál,

její vedoucí osoby jsou odborně způsobilé a důvěryhodné,

f) která předloží návrh systému řízení rizik, který odpovídá rozsahu poskytovaných služeb,

g) která předloží návrh pravidel vypořádacího systému a vzorový návrh smlouvy s účastníkem vypořádacího systému.

Žádost o povolení k provozování vypořádacího systému lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

V povolení k provozování vypořádacího systému Česká národní banka

uvede investiční nástroje, u kterých může provozovatel vypořádacího systému vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů,

schválí pravidla vypořádacího systému,

případně stanoví podmínky, které musí provozovatel vypořádacího systému splnit před zahájením činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu své činnosti.

Povolení k provozování vypořádacího systému se uděluje na dobu neurčitou.

Každá změna pravidel vypořádacího systému musí být předem schválena Českou národní bankou.

Česká národní banka odešle prvoinstanční rozhodnutí o schválení změny pravidel vypořádacího systému do 30 pracovních dnů ode dne doručení nebo doplnění žádosti. Neodešle-li Česká národní banka rozhodnutí v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právních účinků.

Pravidla vypořádacího systému stanoví zejména

podmínky účasti ve vypořádacím systému,

práva a povinnosti účastníků vypořádacího systému,

podmínky vypořádání pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji,

způsob a podmínky zajištění závazků z obchodů s investičními nástroji,

náležitosti příkazů k vypořádání a podmínky a způsob jejich zadávání do vypořádacího systému,

provozní dobu, v níž vypořádací systém přijímá příkazy k vypořádání,

okamžik, ke kterému se příkaz k vypořádání považuje za přijatý vypořádacím systémem,

časový harmonogram provádění vypořádání včetně harmonogramu jednotlivých fází vypořádání,

postup při změně pravidel vypořádacího systému,

způsob zabezpečení neodvolatelnosti příkazu k vypořádání vloženého do vypořádacího systému,

systém řízení rizik.

Pravidla vypořádacího systému musí být objektivní, zejména nesmí znevýhodňovat osoby se sídlem v zahraničí z jiných než ekonomických důvodů.

Pravidla vypořádacího systému musí být uveřejněna v aktuálním znění způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle provozovatele vypořádacího systému v jeho provozních hodinách.

Provozovatel vypořádacího systému a účastníci vypořádacího systému dodržují pravidla vypořádacího systému.

Peněžní prostředky nebo investiční nástroje, které byly provozovateli vypořádacího systému svěřeny do správy nebo jako zajištění závazku plynoucího z vypořádávaného obchodu s investičními nástroji, nejsou součástí majetku provozovatele vypořádacího systému. Provozovatel vypořádacího systému účtuje o svěřeném majetku odděleně od svého majetku.

Provozovatel vypořádacího systému poskytuje své služby s odbornou péčí.

Provozovatel vypořádacího systému může též, pokud to má uvedeno v povolení k provozování vypořádacího systému, zajišťovat pro své účastníky investiční službu uvedenou v § 4 odst. 3 písm. a).

§ 103

Povolení k činnosti centrálního depozitáře

K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení České národní banky.

Česká národní banka udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže

žadatel je akciovou společností se sídlem v České republice, která vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie,

žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinen uchovávat podle podle § 99a,

žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 a 4,

žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h) d), h) a i),

žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizačního uspořádání.

Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

Česká národní banka v povolení k činnosti centrálního depozitáře

může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,

uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu,

schválí provozní řád centrálního depozitáře.

Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok.

Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře.

Centrální depozitář oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře.

Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

§ 60

(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b) vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o

a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,

b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České republiky, nebo

c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.

(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky.

(3) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je dosažení věku nejméně 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost, bydliště na území České republiky a pokud takové bydliště nemá, uvedení doručovací adresy na území České republiky.

(4) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba bezúhonnost dokládá též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu39a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Za bezúhonné se považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.

(5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém má sídlo, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech působila alespoň po dobu 6 měsíců. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.

(5) (8) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno.

(6) (9) Uznávání odborné kvalifikace a praxe získané mimo území České republiky se řídí zvláštním právním předpisem.

(7) (10) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínek stanovených v odstavcích 2, 4 a 5 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen “odpovědný zástupce”). V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3 až 5 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty druhé nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování jako fyzická osoba.

(10) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínky její bezúhonnosti podle odstavce 4, jakož i splnění podmínek podle odstavců 2, 4 až 6 a 8 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen “odpovědný zástupce”). V případě právnické osoby vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle věty třetí nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba.

(8) (11) U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 4 je ministerstvo oprávněno přezkoumat jejich způsobilost poskytovat zprostředkovatelskou činnost, pokud existuje důvodné podezření, že dochází k závažnému ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému poskytování zprostředkovatelské činnosti. Při přezkoumání postupuje ministerstvo podle zvláštních právních předpisů.

(9) (12) Žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na ministerstvu nebo prostřednictvím jednotných kontaktních míst^9b).

§ 63

(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká

a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,

b) výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku,

c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo

d) rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.

(2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba

a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,

b) zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění,

d) poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,

e) opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59, nebo

f) o to požádá.

(2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliže

právnická osoba nebo fyzická osoba přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání,

právnické osobě je uložen trest zákazu činnosti⁷⁵⁾, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání,

právnická osoba nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání v rozporu
s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo nedoloží ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění,

právnická osoba nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309 zákoníku práce,

právnická osoba nebo fyzická osoba opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59,

právnická osoba zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu činnosti podle zvláštního zákona⁷⁵⁾, nebo

právnická osoba nebo fyzická osoba o to požádá.

(3) Ministerstvo na základě podnětu Ministerstva vnitra zahájí řízení o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra vydá nové stanovisko podle § 60a. Ministerstvo na základě nesouhlasného stanoviska Ministerstva vnitra povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo fyzické osobě rozhodnutím odejme.

(4) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů uvedených
v odstavci 2 písm. b), d) a e) odstavci 2 písm. a) až g) a v odstavci 3, může právnická nebo fyzická osoba požádat o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.

(5) Ministerstvo v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3 stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání může právnická nebo fyzická osoba, které bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání odňato, vykonávat pouze takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.

------------------

75) Zákon č. …/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

§ 65

Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce a seznam jejích pracovišť. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až e) a v § 61 odst. 3 písm. a) až e) kromě rodného čísla, data a místa narození a bydliště.

Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62, adresu agentury práce, seznam jejích pracovišť a údaj o tom, zda je agentuře práce, která je právnickou osobou, pozastaven podle zvláštního zákona⁷⁵⁾ výkon činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání. Veřejně přístupná část evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až d) a v § 61 odst. 3 písm. a) až d) kromě rodného čísla, data a místa narození, bydliště a informace o pozastavení výkonu činnosti, která spočívá ve zprostředkování zaměstnání.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon

§ 148

Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského zařízení

(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti tomuto orgánu.

(2) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.

(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že

a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje,

b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční,

c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.

(4) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne také v případě, že ji podala právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu činnosti školy nebo školského zařízení a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla. Pro účely posouzení, zda je dán důvod zamítnutí žádosti podle věty první, si orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu⁵³⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) (5) Pokud nejsou dány důvody pro rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 2 až 4, orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti vyhoví.

(5) (6) V případě, že ministerstvo vyhoví žádosti o zápis střední nebo vyšší odborné školy a oborů vzdělání, které bude tato škola uskutečňovat, do rejstříku, postoupí nejpozději do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí žádost krajskému úřadu, a to k rozhodnutí o nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání. Krajský úřad rozhodne nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti, a to v souladu s odstavci 2 až 4 2 až 5. Krajský úřad zašle rozhodnutí podle předchozí věty ministerstvu na vědomí a ke zveřejnění. O nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a formách vzdělávání ve školách zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, rozhodne ministerstvo.

----------------------------

53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 150

Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení

(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení

a) na žádost navrhovatele,

b) po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,

c) jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v § 3,

d) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,

e) jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v rejstříku,

f) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden,

g) v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací program.

h) jestliže právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení byla pravomocně odsouzena k trestu zákazu činnosti této školy nebo tohoto školského zařízení.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).

(3) Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst. 5.

§ 159a

(1)

Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízení,
v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku.

(2) Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že byla pravomocně odsouzena pro trestný čin.

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

§ 3

Předpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka

(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:

a) je plně způsobilý k právním úkonům,

b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,

c) je bezúhonný,

d) je zdravotně způsobilý a

e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a) za úmyslný trestný čin, nebo

b) za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka,

pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Bezúhonnost prokazuje fyzická osoba před vznikem pracovněprávního vztahu předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen předložit řediteli školy nebo řediteli zařízení sociální péče výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti.

(5) (2) Posuzování předpokladu podle odstavce 1 písm. d) se řídí zvláštním právním předpisem. ³⁾

(6) (3) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvláštními právními předpisy ^4).

§ 26

Akreditace vzdělávací instituce

(1) Žádost o akreditaci vzdělávací instituce obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen “identifikační číslo”) žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, statutární orgán
a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

(2) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 27.

(3) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se přiloží

a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu, ¹²⁾

b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,

c) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,

d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.

(4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávací instituce, splňuje-li podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3; vychází přitom z posouzení akreditační komise.

(5) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba

a) není bezúhonná,

b) k žádosti nepřiložila doklady podle odstavce 3,

c) k žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila,

d) přiložila vzdělávací program, který nesplňuje náležitosti podle § 27 odst. 3,

e) přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci.

(6) Ministerstvo vede seznam všech akreditovaných vzdělávacích institucí a programů, který zveřejňuje vždy k počátku školního roku ve Věstníku ministerstva a na internetových stránkách ministerstva.

§ 27

Akreditace vzdělávacího programu

(1) Žádost o akreditaci vzdělávacího programu obsahuje jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou.

(2) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přiloží

a) ověřená kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,

b) vzdělávací program.

(3) Vzdělávací program obsahuje

a) název, typ, formu a cíle; typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,

b) vzdělávací předměty a jejich charakteristiku,

c) vzdělávací plán, který stanoví časovou a obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání,

d) seznam lektorů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro vzdělávací program.

(4) Ministerstvo udělí fyzické nebo právnické osobě akreditaci vzdělávacího programu, splňuje-li vzdělávací program podmínky uvedené v odstavci 3; vychází přitom z posouzení akreditační komise.

(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže fyzická nebo právnická osoba

a) není bezúhonná,

b) k žádosti nepřipojila doklady podle odstavce 2,

c) v žádosti uvedla nesprávné nebo neúplné údaje a ve lhůtě stanovené ministerstvem je neopravila nebo nedoplnila,

d) přiložila vzdělávací program, který nesplňuje požadavky podle odstavce 3,

e) přiložila vzdělávací program, který akreditační komise nedoporučí k akreditaci.

§ 29a

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje

při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka,

pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena,

při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla.

(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu¹⁵⁾. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis
z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

---------------------------

15) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

§ 8

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí

a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,

b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,

u fyzických osob bezúhonnost,

c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,

d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.⁵⁾

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7.

(5) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 3 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁵³) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty třetí a čtvrté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

---------------------

4) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.

5a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů

53) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

§ 18

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Bezpečnostním rizikem je činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy proti zájmům České republiky.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní a úplné zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání osvědčení podnikatele nebo nenahlášení změny údajů uvedených v žádosti podle § 96 nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu k této žádosti,

b) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmům České republiky,

c) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů,

d) je-li podnikatel akciovou společností s jinou formou akcií, než jsou akcie znějící na jméno,

e) je-li společníkem, který má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, akciová společnost s jinou formou akcií, než jsou akcie znějící na jméno,

f) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací,

g) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čin,

h) pravomocné odsouzení fyzické osoby, která je společníkem podnikatele, pro úmyslný trestný čin,

i) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky, nebo

) j)vztah cizího státního příslušníka zaměstnaného podnikatelem k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmům České republiky.

§ 68

Povinnosti podnikatele, který je držitelem osvědčení podnikatele

Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen

a) do 5 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí Úřadu podle § 101 odst. 2 doručit Úřadu osvědčení podnikatele, jehož platnost byla Úřadem zrušena,

b) neprodleně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc,

c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a) a b) § 97 písm. a), b) a p) v bezpečnostním dotazníku podnikatele,

d) oznamovat Úřadu vždy k 1. listopadu kalendářního roku všechny změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96 odst. 2 písm. a) a b) a tyto změny doložit způsobem uvedeným v § 96 odst. 2 písm. c),

e) zabezpečit ochranu utajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele,

f) zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev 28a) podnikatele do 15 dnů ode dne jeho přijetí.

§ 97

Dotazník podnikatele

Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky:

a) údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence,

b) jméno a příjmení, firma a identifikační číslo společníků, pokud nejsou údajem zapsaným do obchodního rejstříku,

c) názvy bankovních ústavů a čísla bankovních účtů, a to včetně účtů zrušených
v posledních 5 letech,

d) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25,

e) výše čistého obchodního majetku podnikatele ke dni sestavení účetní závěrky v posledních 5 letech,

f) údaje z provedených ročních účetních závěrek³⁷⁾ ověřených auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a údaje z přiznání daně z příjmů³⁸⁾, a to za posledních 5 let,

g) poskytnuté a přijaté půjčky a úvěry v posledních 5 letech,

h) zastavený movitý i nemovitý majetek v posledních 5 letech,

i) smlouvy, jejichž předmět plnění obsahuje utajované informace,

j) označení daňového poradce firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,

k) zahraniční obchodní partneři s uvedením celkového finančního objemu uskutečněných obchodů v posledních 5 letech,

l) čeští obchodní partneři s uvedením celkového ročního plnění uskutečněných

obchodů přesahujícího 20 % obratu v posledních 5 letech,

m) jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost osob v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, které nejsou státními občany České republiky,

n) údaje o podání insolvenčního návrhu,

o) údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu,

p) trestní řízení,

q) údaje o způsobu řešení úpadku,

r) údaje o zrušení a

s) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b).

§ 155

(1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedoručí podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost byla zrušena,

b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele,

c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a) nebo b) § 97 písm. a), b) nebo p),

d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v příloze žádosti podnikatele podle § 96 odst. 2 písm. a) a b),

e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 8 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc,

f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele pro cizí moc, nebo

g) nezabezpečí ochranu utajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f),

b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g).

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

§ 79

(1) Podmínkou registrace je

a) podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5,

b) bezúhonnost a

odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby,

c) bezúhonnost

1. všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby,

2. právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby,

d) zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb,

e) vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby,

f) zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb,

g) skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro

a) úmyslný trestný čin, ani

b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu³¹⁾. Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu^30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

________

31) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

30a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný
z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiných důvodů hledí, jako by nebyla odsouzena.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce nebo právnická osoba měla sídlo v posledních 3 letech, jakož i ve státech, ve kterých působila alespoň po dobu 3 měsíců. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu³¹⁾. Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu^30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Odborná způsobilost se posuzuje podle § 110 odst. 4 a 5, § 116 odst. 5 a § 117.

(5) Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady:

je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo osoby (dále jen “identifikační číslo”) a statutární orgán,

je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození,

je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky,

údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou

název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc,

druhy poskytovaných sociálních služeb,

okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení,

popis realizace poskytování sociálních služeb,

popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb,

časový rozsah poskytování sociálních služeb,

kapacita poskytovaných sociálních služeb,

plán finančního zajištění sociálních služeb,

způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f),

den započetí poskytování sociálních služeb,

e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,

doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených
v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,

doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b),

rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) vydané orgánem ochrany veřejného zdraví,

doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat,

je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů,

doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. f) písm. g).

(6) Registrující orgán může rozhodnout, že doklady, které žadatel přikládá k registraci podle odstavce 5 a § 80, je možno podat také v elektronické podobě ve formátu, který vyhlásí registrující orgán, pokud není předepsán zvláštním právním předpisem.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

§ 53

Základní kvalifikační předpoklady

Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel,

který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu40),

vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující41) nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů,

který není v likvidaci,

který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby,

který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek,

který předloží seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele a

který, má-li formu akciové společnosti, předloží aktuální seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %.

Dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 předložením

výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b)],

potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)],

potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)],

čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až l)].

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon

§ 144

Funkce autorizovaného inspektora zaniká

smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

písemným prohlášením autorizovaného inspektora o ukončení činnosti doručeným ministru pro místní rozvoj,

uplynutím lhůty podle § 143 odst. 4, nebo

dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl autorizovaný inspektor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena.

Ministr pro místní rozvoj rozhodne o odvolání autorizovaného inspektora,

jestliže při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora, nebo

pokud přestal být osobou bezúhonnou podle § 145.

Ministr pro místní rozvoj může rozhodnout o odvolání autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost delší než 3 roky.

Činnost autorizovaného inspektora není živností podle zvláštního právního předpisu²⁾ a může být vykonávána jako svobodné povolání.

Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora, jen pokud prokáží bezúhonnost a zabezpečí její výkon osobami uvedenými v § 143 odst. 1 a 2. Při podání žádosti o souhlas je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu⁴⁶⁾. Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky jsou výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2, může činnost autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.

Vykonávají-li autorizovaní inspektoři svobodné povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení^46a) mohou být výlučně osoby uvedené v § 143 odst. 1 a 2. Účastníci sdružení jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem a ve společném místě podnikání.

Právnická osoba prokazuje svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců.

Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem

§ 4

Způsobilost fyzické a právnické osoby

Za způsobilou se podle tohoto zákona považuje fyzická osoba starší 21 let, která je způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a spolehlivá.

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

úmyslně, nebo

z nedbalosti, pokud byl spáchán v souvislosti s nakládáním s bezpečnostním materiálem, střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami,

pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen ni nehledí, jako by nebyla odsouzena ⁹⁾.

Za spolehlivého spolehlivou se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten fyzická osoba,

jehož

kdo byl

na úseku zbraní a střeliva,

na úseku používání výbušnin,

na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi,

na úseku obrany České republiky,

proti veřejnému pořádku,

proti občanskému soužití,

proti majetku, nebo

uvedeného v § 17.

Za způsobilou se podle tohoto zákona považuje právnická osoba, která je bezúhonná a spolehlivá.

Právnická osoba se považuje podle tohoto zákona za způsobilou, jestliže její statutární orgán či členové jejího statutárního orgánu, členové dozorčí rady, prokurista, odpovědný zástupce, je-li ustanoven, a vedoucí její organizační složky splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3.

Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

úmyslně, nebo

z nedbalosti, pokud byl spáchán v souvislosti s nakládáním s bezpečnostním materiálem, střelnými zbraněmi, střelivem nebo výbušninami, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena⁹⁾.

Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, jejíž trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, po jejímž uplynutí má být rozhodnuto, zda se osvědčila. Za spolehlivou se pro účely tohoto zákona nepovažuje též právnická osoba, která byla v posledních 3 letech pravomocně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu uvedeného v § 16.

Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Příslušný útvar policie si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu^9a). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 7

Registrace

Fyzickou nebo právnickou osobu uvedenou v § 6 odst. 1, která splňuje podmínky stanovené v § 4, zaregistruje příslušný útvar policie na základě její žádosti.

Žádost musí obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození a místo pobytu fyzické osoby (dále jen "osobní údaje"), anebo název nebo obchodní firmu, právní formu, sídlo a identifikační číslo osoby právnické osoby a osobní údaje osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního orgánu, případně prokuristou, a dále osobní údaje odpovědného zástupce, je-li ustanoven (dále jen "údaje identifikující právnickou osobu"), a skupinu bezpečnostního materiálu, se kterým hodlá nakládat.

K žádosti je žadatel povinen připojit výpis z evidence Rejstříku trestů¹²⁾. Pokud se žadatel o registraci v posledních 10 letech před podáním žádosti nepřetržitě zdržoval více než 6 měsíců mimo území České republiky, je povinen předložit též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ze státu, ve kterém se zdržoval, s překladem do českého jazyka, vyhotoveným tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků; nemůže-li takový doklad předložit, protože jej tento stát nevydává, předloží čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v cizině nebyl pravomocně odsouzen za trestný čin, pro který nemůže být považován za bezúhonného podle § 4 odst. 2 § 4 odst. 2 a 6, nebo pravomocně uznán vinným z přestupku, pro který nemůže být považován za spolehlivého podle § 4 odst. 3 § 4 odst. 3 a 7.

Splní-li žadatel podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 a v § 4, vydá příslušný útvar policie žadateli potvrzení o registraci. Potvrzení o registraci má povahu dokladu¹³⁾.

Příslušný útvar policie rozhodne o zrušení registrace, jestliže zjistí, že fyzická nebo právnická osoba

přestala splňovat podmínky stanovené v § 4, nebo

porušila povinnosti uvedené v § 8 odst. 2.

Příslušný útvar policie rovněž rozhodne o zrušení registrace, jestliže o to fyzická nebo právnická osoba požádá.

Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích

§ 7

Bezúhonnost

(1) Podmínku bezúhonnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) nesplňuje fyzická osoba,

a) která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce, nebo jiný úmyslný trestný čin proti závazným pravidlům tržní ekonomiky,

b) které insolvenční soud v posledních pěti letech před podáním návrhu zamítl žádost o prominutí zbytku jejích dluhů,

c) jestliže probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší její úpadek nebo hrozící úpadek,

d) která byla v posledních 3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, jestliže probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek této právnické osoby,

e) pro kterou dosud trvá překážka výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem, nebo

f) které bylo v posledních pěti letech před podáním návrhu zrušeno povolení postupem podle § 13 odst. 2.

(2) Podmínku bezúhonnosti podle § 8 odst. 1 písm. d) nesplňuje právnická osoba,

která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin uvedený v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nebo za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce.

§ 8

Vydání povolení a zvláštního povolení veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti

(1) Na návrh vydá ministerstvo povolení veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti,

a) která má ohlášeného společníka,

b) jejíž ohlášený společník učinil prohlášení podle § 5 odst. 2 a

c) která uzavřela na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu.

d) která je bezúhonná.

(2) Na návrh vydá ministerstvo zvláštní povolení veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti,

a) která splňuje podmínky podle odstavce 1 a

b) jestliže bylo jejímu ohlášenému společníkovi vydáno odpovídající zvláštní povolení podle § 6 odst. 2 nebo mu byla uznána odborná způsobilost podle zvláštního právního předpisu³⁾.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu^4a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají
v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

§ 10

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 14

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí plynu bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí plynu bez daně se vydává na dobu 5 let.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

§ 10

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 3 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 14

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí pevných paliv bez daně se vydává na dobu 5 let.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

DAŇ Z ELEKTŘINY

§ 10

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 14

Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů. V případě právnické osoby si celní úřad vyžádá současně výpis z evidence Rejstříku trestů.

Celní úřad vydá povolení k nabytí elektřiny bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

navrhovatel je bezúhonný,

navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

Povolení k nabytí elektřiny bez daně se vydává na dobu 5 let.

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

§ 29

Zvláštní ustanovení o provozování peněžních poštovních služeb

Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného ministerstvem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.

Ministerstvo vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, statutárním orgánem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.

Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

úmyslně, nebo

z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Bezúhonnost se prokazuje u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu

na území České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 1 měsíc; to neplatí v případě, kdy si může tento výpis vyžádat ministerstvo podle jiného právního předpisu,

mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem.

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).

§ 44

Neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

nesplní povinnost identifikace klienta podle § 7,

opakovaně nesplní povinnost kontroly klienta podle § 9,

uskuteční obchod nebo uzavře obchodní vztah v rozporu se zákazem uvedeným v § 15, nebo

nesplní povinnost uchovávat údaje podle § 16.

Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a d) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d) bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 45

Nesplnění informační povinnosti

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

nesplní informační povinnost podle § 24, nebo

v případě uvedeném v § 25 odst. 4 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí správního deliktu tím, že

v rozporu s § 25 odst. 4 nepředá relevantní informaci své pobočce nebo většinově vlastněné dceřiné společnosti nacházející se ve státě, který není členem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, o uplatňovaných metodách a postupech kontroly klienta a uchovávání záznamů v těchto zemích, nebo

nesdělí informaci podle § 25 odst. 6.

Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 1 bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 46

Nesplnění oznamovací povinnosti

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí ministerstvu podezřelý obchod.

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 1 bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 47

Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného ministerstvem podle § 20 odst. 3.

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 1 bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 48

Nesplnění povinností k prevenci

Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d), h) a i) se dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje systém vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 až 5.

Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a), b) bodech 1 až 6, 10, 11 a písm. c) se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nebo jeho změny nedoručí podle § 21 odst. 6 nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků podle § 21 odst. 8.

Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí pravidelné proškolení zaměstnanců podle § 23.

Úvěrová instituce se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnosti stanovené pro navazování korespondenčního bankovního vztahu podle § 25 odst. 1, 2 nebo 3.

Povinná osoba uvedená v § 29 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Za správní delikt podle odstavce 4 nebo 5 se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 4 bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 49

Porušení povinností při převodech peněžních prostředků

Povinná osoba jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb se při převodu peněžních prostředků dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství, který určuje obsah informací, doprovázejících takové převody²⁰⁾,

nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci,

nemá zavedeny efektivní postupy pro identifikaci chybějících nebo neúplných informací o plátci,

nepřijme odpovídající opatření vůči poskytovateli platebních služeb plátce, který při převodu peněžních prostředků nezajistí, aby platba byla doprovázena informací o plátci, nebo

nezpřístupní na vyžádání poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci v případech, kdy převod není doprovázen úplnou informací o plátci.

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

Jestliže jednáním podle odstavce 1 bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

§ 8

Subsidiární zásada univerzality

(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy,

a) je-li čin trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán, a

b) jestliže pachatel byl dopaden na území České republiky a nebyl vydán nebo předán
k trestnímu stíhání cizímu státu nebo jinému subjektu k trestnímu stíhání oprávněnému.

(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku, anebo fyzické osoby, která je podnikatelem a má na území České republiky podnik, jeho organizační složku nebo místo podnikání.

(3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

HLAVA VIII

VÝKLADOVÁ USTANOVENÍ

§ 110

Trestní zákon

Trestním zákonem se rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon o soudnictví
ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

§ 114

Konkrétní a speciální subjekt

(1) Jestliže k spáchání trestného činu trestní zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.

(2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy,

a) jestliže k jednání pachatele došlo před vznikem právnické osoby,

b) jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo

c) je-li právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatný nebo neúčinný.

(3) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.

(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím

a) voják v činné službě,

b) voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji,

c) příslušník bezpečnostního sboru u trestných činů neuposlechnutí rozkazu (§ 375), neuposlechnutí rozkazu z nedbalosti (§ 376), urážka mezi vojáky (§ 378), urážka mezi vojáky násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 379), urážka vojáka stejné hodnosti násilím nebo pohrůžkou násilí (§ 380), násilí vůči nadřízenému (§ 381), porušení povinnosti strážní služby (§ 389), porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby (§ 390) a založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 2 písm. c), nebo

d) válečný zajatec.

(5) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v odstavci 4.

§ 260

Poškození finančních zájmů Evropských společenství Evropské unie

(1) Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropských společenství Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zkrátí nebo použije finanční prostředky, které tvoří příjmy nebo výdaje souhrnného rozpočtu Evropských společenství Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskými společenstvími nebo jejich Evropskou unií nebo jejím jménem.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy Evropských společenství Evropské unie, nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

§ 367

Nepřekažení trestného činu

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vraždy (§ 140), zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), neoprávněného odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), zavlečení podle § 172 odst. 3 a 4, loupeže (§ 173), braní rukojmí (§ 174), vydírání podle § 175 odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), krádeže podle § 205 odst. 5, zpronevěry podle § 206 odst. 5, podvodu podle § 209 odst. 5, pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 6, dotačního podvodu podle § 212 odst. 6, podílnictví podle § 214 odst. 3 a 4, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4, padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 3, zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 4, poškození finančních zájmů Evropských společenství Evropské unie podle § 260 odst. 5, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), násilí proti orgánu veřejné moci podle § 323 odst. 3 a 4, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 3 a 4, přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, vzpoury vězňů (§ 344), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, neuposlechnutí rozkazu podle § 375 odst. 2 a 3, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 377 odst. 2 a 3, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti podle § 382 odst. 3 a 4, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností podle § 383 odst. 3 a 4, zběhnutí (§ 386), ohrožování morálního stavu vojáků podle § 392 odst. 2, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele trestní odpovědnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) a zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3.

(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech

Vydávání auditorského oprávnění

§ 4

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění fyzické osobě, která

a) získala vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu ⁹⁾ nebo dokončila studium, které je uznané příslušným členským státem za součást jeho vysokoškolského systému a jehož dokončení poskytuje studentovi vysokoškolskou kvalifikaci,

b) je způsobilá k právním úkonům,

c) je bezúhonná,

d) absolvovala po dobu alespoň 3 let odbornou praxi podle § 29 v pracovním poměru jako asistent auditora nebo odbornou praxi v obdobné pracovní pozici v jiném členském státě, v rozsahu nejméně 35 hodin týdně nebo po dobu ekvivalentní době 3 let, pokud byla praxe v rámci týdne kratší,

e) nevykonává činnost, na niž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

f) složila auditorskou zkoušku,

g) nebyla v posledních 10 letech vyškrtnuta ze seznamu auditorů nebo jí nebylo odebráno osvědčení v souvislosti s uložením kárného opatření nebo jí byl v této lhůtě trvale zakázán výkon auditorské činnosti, s výjimkou postupu podle § 7 odst. 1 písm. e),

h) uhradila poplatky podle § 8 odst. 7,

i) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu ¹⁰⁾,

j) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

k) složila slib auditora.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo

a) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen ¹¹⁾. Za bezúhonného se nepovažuje rovněž ten, kdo nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti
s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena¹¹⁾. Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž fyzická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Splnění požadavku

a) uvedeného v odstavci 1 písm. a) dokládá žadatel vysokoškolským diplomem, dodatkem k diplomu nebo jejich ověřenou kopií nebo jiným obdobným dokladem osvědčujícím úspěšné ukončení vysokoškolského programu v zahraničí,

b) uvedeného v odstavci 1 písm. b) prokazuje žadatel občanským průkazem, cestovním pasem nebo jiným obdobným dokladem,

c) uvedeného v odstavci 1 písm. d) dokládá žadatel například pracovní smlouvou, potvrzením od zaměstnavatele nebo výpisem ze seznamu asistentů auditora,

d) uvedeného v odstavci 1 písm. e) prokazuje žadatel čestným prohlášením.

Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. c) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem na území České republiky, která se zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, bezúhonnost prokazuje též čestným prohlášením. Fyzická osoba s trvalým nebo jiným pobytem mimo území České republiky bezúhonnost prokazuje též dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a zdržovala-li se tato fyzická osoba v posledních 5 letech mimo území státu trvalého nebo jiného pobytu, též čestným prohlášením. Nevydává-li stát trvalého nebo jiného pobytu doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.

(4) (5) Do 30 dnů ode dne doložení splnění všech požadavků uvedených v odstavcích 1 písm. a) až h) umožní Komora žadateli složení slibu auditora. Slib auditora se skládá do rukou prezidenta nebo viceprezidenta Komory. Slib zní: “Slibuji na svou čest a svědomí, že při provádění auditorské činnosti budu dodržovat právní řád, vnitřní předpisy Komory auditorů České republiky a auditorské standardy, ctít etiku auditorské profese a dodržovat povinnost mlčenlivosti.” Po složení slibu Komora bezodkladně vydá žadateli auditorské oprávnění a zapíše jej do seznamu auditorů.

-----------------

11) Například § 105 a § 106 trestního zákoníku.

§ 5

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění též obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou provádět povinné audity jejím jménem, jsou statutárními auditory,

b) prostou většinou hlasovacích práv v ní disponuje auditorská společnost nebo statutární auditoři, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění povinného auditu v jiném členském státě,

c) prostou většinu členů jejího statutárního orgánu tvoří statutární auditoři nebo auditorské společnosti, kterým bylo vydáno auditorské oprávnění nebo jsou oprávněni k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě; má-li statutární orgán dotčené právnické osoby dva členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího statutárního orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti platí § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nemá nedoplatek na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu ¹⁰⁾,

g) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek,

h) má dobrou pověst.

h) je bezúhonná.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena²³⁾. Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(3) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právnická osoba se sídlem mimo území České republiky bezúhonnost též prokazuje dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla. Nevydává-li stát sídla doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení.

(2) (4) Pokud zaniká právnická osoba, které bylo vydáno auditorské oprávnění,
s právním nástupcem, přechází auditorské oprávnění na tohoto právního nástupce, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1, pokud neexistuje jiná překážka takovéhoto přechodu.

-----------------

23) Zákon .../2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

§ 6

Dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti a dočasné odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, ode dne právní moci rozsudku,

c) mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu provádět auditorskou činnost, ke dni právní moci rozsudku,

d) proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro trestné činy vymezené v § 4 odst. 2, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

e) bylo zahájeno řízení o jeho omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

f) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

g) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena jeho písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(2) Trvá-li dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou ukončení dočasného zákazu auditorské činnosti úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.

(3) Auditorská společnost má dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

b) proti ní bylo zahájeno trestní řízení pro trestné činy vymezené v § 5 odst. 2 vedené podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob ode dne zahájení tohoto řízení do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nebyl zaplacen ani do 1 měsíce po doručení písemné výzvy Komory k zaplacení v náhradní lhůtě s poučením o následcích nezaplacení, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty do dne, kdy byl dlužný příspěvek uhrazen, nebo

d) o to písemně požádá, ode dne doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější, do dne, kdy byla Komoře doručena její písemná žádost o ukončení dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li v žádosti uveden den pozdější.

(4) V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti.

(5) Po dobu dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti

a) je statutárnímu auditorovi též pozastaven výkon funkce v orgánech Komory, uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

b) statutární auditor nemůže být volen do orgánů Komory uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) až d),

c) není dotčena povinnost auditora platit povinné příspěvky Komoře a

d) není dotčena odpovědnost auditora vyplývající z rozhodnutí podle § 25.

(6) Komora na žádost auditora rozhodne o opětovném vydání auditorského oprávnění auditorovi, pominula-li skutečnost, která byla důvodem k dočasnému zákazu výkonu auditorské činnosti, není-li dále stanoveno jinak.

(7) Informaci o dočasném zákazu činnosti auditorovi zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. Obdobně postupuje Komora v případě opětovného vydání dočasně odebraného auditorského oprávnění.

§ 7

Trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti a trvalé odebrání auditorského oprávnění

(1) Statutární auditor má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) mu bylo rozhodnutím uloženo kárné opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla tato způsobilost omezena, a to ke dni právní moci rozsudku,

c) přestal splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. c), ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,

d) existuje překážka splnění požadavku podle § 4 odst. 1 písm. e) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí stanovené lhůty, nebo

e) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud statutární auditor nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(2) Auditorská společnost má trvale zakázán výkon auditorské činnosti, pokud

a) jí bylo rozhodnutím uloženo opatření trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti, a to ke dni právní moci tohoto rozhodnutí,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c)
a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, ke dni uplynutí této lhůty,

c) přestala splňovat požadavky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1 písm. h), a to ke dni, kdy nastaly skutečnosti, jež jsou překážkou bezúhonnosti,

d) existuje překážka splnění požadavku podle § 5 odst. 1 písm. d) až g) a tato překážka není odstraněna ani po uplynutí lhůty stanovené v písemné výzvě vydané Komorou, která činí 3 měsíce, a to ke dni marného uplynutí této lhůty, nebo

e) o to písemně požádá, ke dni doručení žádosti Komoře, není-li v žádosti uveden den pozdější; účinky trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti v tomto případě nenastávají, pokud nejsou ukončena řízení spojená s kontrolou zajištění kvality, kárným a jiným řízením a obdobná řízení spojená s prováděním auditorské činnosti a pokud auditorská společnost nemá splněny veškeré ostatní povinnosti vůči Komoře a Radě.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 je auditor povinen vrátit vydané auditorské oprávnění ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti.

(4) Komora rozhodnutím trvale zakáže auditorovi výkon auditorské činnosti, pokud

a) prováděl auditorskou činnost v době, kdy měl dočasně zakázán výkon auditorské činnosti, nebo

b) pozbyl dobrou pověst.

(5) Informaci o trvalém zákazu činnosti zaznamená Komora bezodkladně v seznamu auditorů. O trvalém zákazu výkonu auditorské činnosti a jeho důvodech informuje Komora též příslušné orgány členských států, ve kterých je auditor oprávněný provádět povinný audit.

(6) Auditorovi lze opětovně vydat auditorské oprávnění na základě písemné žádosti a po splnění podmínek stanovených tímto zákonem, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne vzniku účinků trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti nebo ode dne vrácení auditorského oprávnění, došlo-li k tomuto vrácení později. Tato lhůta neplatí pro případ trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti na základě řízení podle § 25.

(7) Trvá-li zákaz výkonu auditorské činnosti podle odstavce 1 déle než 5 po sobě jdoucích let a neúčastnil-li se příslušný statutární auditor programů průběžného vzdělávání podle § 9, je podmínkou opětovného vydání auditorského oprávnění úspěšné absolvování písemného přezkoušení znalostí podle § 8; rozsah tohoto přezkoušení stanoví zkušební řád.

§ 24

Kontrola kvality

(1) Statutární auditor a auditorská společnost podléhají systému kontroly kvality, jehož účelem je především kontrolovat, zda auditoři postupují při provádění auditorské činnosti podle mezinárodních auditorských standardů, auditorských standardů vydávaných Komorou a etického kodexu.

(2) Systém kontroly kvality organizuje a řídí Komora v souladu s dozorčím řádem, který je vnitřním předpisem Komory, a který zároveň stanoví podrobnosti provádění kontroly kvality osobami podle odstavce 3 písm. d) a postup projednání zprávy o kontrole kvality.

(3) Systém kontroly kvality musí splňovat tato kritéria:

a) je nezávislý na kontrolovaných statutárních auditorech a auditorských společnostech,

b) podléhá veřejnému dohledu podle části šesté,

c) jeho financování je bezpečné a nesmí být negativně ovlivňováno ze strany auditorů,

d) kontrolu kvality provádí fyzická osoba, která je nezávislá na kontrolovaném auditorovi a která má náležité odborné vzdělání a zkušenosti v oblasti povinného auditu a účetního výkaznictví a pro tyto účely prošla zvláštním školením určeným Komorou (dále jen “osoba provádějící kontrolu kvality”), kterou určí dozorčí komise Komory,

e) kontrola kvality se u dotyčného auditora provádí nejméně jednou za 6 let, pokud není stanoveno jinak.

(4) Komora vydává vnitřní předpis k systému kontroly kvality, který zejména stanoví podrobnosti organizačního a personálního zajištění systému kontroly kvality auditorem.

(5) Osoby provádějící kontrolu kvality prověřují při kontrole kvality i vybrané spisy auditora a posuzují dodržování používaných mezinárodních auditorských standardů a auditorských standardů vydávaných Komorou, požadavky na nezávislost, množství a kvalitu vynaložených zdrojů, výši auditorských odměn a vnitřní systém řízení kvality auditorské společnosti.

(6) Termín kontroly kvality stanoví Komora a oznámí jej auditorovi nejméně 30 dnů před jejím konáním. Od data oznámení termínu kontroly kvality do doby, kdy je tato kontrola ukončena, nemůže statutární auditor a auditorská společnost požádat o dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 odst. 1 písm. g) nebo § 6 odst. 3 písm. c) § 6 odst. 3 písm. d) nebo trvalý zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 7 odst. 1 písm. e) nebo § 7 odst. 2 písm. d) § 7 odst. 2 písm. e). Způsob provedení a další podmínky organizačního zajištění kontroly kvality stanoví dozorčí řád.

(7) Kontrola kvality se u auditorů, kteří provádí auditorskou činnost v subjektech veřejného zájmu, provede nejméně jednou za 3 roky.

(8) Statutární auditor a auditorská společnost předloží osobě provádějící kontrolu kvality seznam auditovaných osob a na požádání zpřístupní spisy, které si tato osoba vyžádá.

(9) O kontrole kvality vyhotoví osoba provádějící kontrolu kvality zprávu, ve které uvede zjištěné nedostatky a doporučí způsob a lhůtu pro jejich odstranění, a tuto zprávu s auditorem projedná. Zprávu o kontrole kvality předává osoba provádějící kontrolu kvality Komoře, která uchová zprávu o kontrole kvality po dobu 7 let od provedení kontroly.

(10) Neodstraní-li auditor v doporučené lhůtě nedostatky uvedené ve zprávě o kontrole kvality, zahájí Komora kárné řízení podle § 25.

(11) Jednou ročně vydává Komora souhrnnou zprávu o kontrole kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky systémů kontroly kvality auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Zprávu Komora doručuje Radě a zároveň ji zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28

Asistent auditora

(1) Asistentem auditora se rozumí fyzická osoba zapsaná v seznamu asistentů auditora.

(2) Komora zapíše na žádost do seznamu asistentů auditora fyzickou osobu, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) získala vzdělání, které je potřebné pro přijetí na vysokou školu, nebo rovnocenné vzdělání 20).

(3) Pro doložení bezúhonnosti se použije § 4 odst. 3 věta poslední odst. 4 obdobně.

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví

§ 9

Důvěryhodnost právnických osob

Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba,

splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby,

které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje právnická osoba,

a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin,

b) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen statutárního orgánu a dozorčího orgánu právnické osoby,

c) které nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto nebo jiným právním předpisem,

d) ohledně jejíhož majetku nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je tato právnická osoba v úpadku.

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než

usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo

proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs v případě, že insolvenční soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

§ 11

Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi

(1) Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, která se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v České republice, je výpis z Rejstříku trestů podle zákona upravujícího Rejstřík trestů¹²⁾ (dále jen “výpis z Rejstříku trestů”).

(2) Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Občan České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce v zahraničí, dokládá svoji bezúhonnost také odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém se v uvedené době zdržoval.

(3) Jestliže stát podle odstavce 2 nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce. Nevydává-li ani takový doklad, považuje se za rovnocenný doklad čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce.

(4) Dokladem bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(4) (7) Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce, vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší odborné školy, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný písemný podklad, který věrohodným způsobem dokládá

název a druh nebo typ vzdělávací instituce,

řádné ukončení studijního programu,

dobu trvání studijního programu a jeho náplň.

(5) (8) Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce posuzované fyzické osoby se předkládá čestné prohlášení zejména s údaji o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně výdělečných činnostech, členstvích v orgánech jiných právnických osob a členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích (dále jen “praxe”).

(6) (9) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného členského státu nebo státu, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a tato osoba působí na finančním trhu a je osobou regulovanou, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení orgánu dohledu země sídla právnické osoby, který nad touto osobou vykonává dohled.

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku

§ 37

(1) Česká národní banka zapíše do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žadatele,

a) který má sídlo nebo místo podnikání v členském státě, ve kterém skutečně podniká,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 36 odst. 2,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d) který, je-li fyzickou osobou, nebyl odsouzen pro trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu; to platí obdobně i pro vedoucí osoby žadatele,

e) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

f) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) jsou splněny.

(3) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, vyplývá povinnost umožnit osobám se sídlem ve státě, který není členským státem, vykonávat v České republice činnost poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

(4) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 54

(1) Česká národní banka zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele,

a) jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 53 odst. 2,

b) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

c) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Pokud je žadatel o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu zapsán v živnostenském rejstříku, má se za to, že podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou splněny.

(3) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.