Návrh změny zákona o hospodářské soutěži

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část

Oblast ochrany hospodářské soutěže je v českém právním řádu upravena zákonem č. 143/2011 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon nahradil původní zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a je účinný od 1. července 2001. Zákon byl již od svého přijetí několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 155/2009 Sb.

Zákon v souladu s ust. § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů nebo spojením soutěžitelů. Zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie orgány České republiky a některé další otázky součinnosti s Evropskou komisí a s orgány ostatních členských států Evropské unie.

Současná právní úprava ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava sleduje za cíl zejména zákonné zakotvení tzv. leniency programu. Leniency program (program shovívavosti) zavedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) svým oznámením již v roce 2001. Tento program představuje základní nástroj při odhalování kartelových dohod. Jeho podstata spočívá v tom, že účastníkovi kartelové dohody je zcela odpuštěna nebo snížena sankce, pokud poskytne soutěžnímu úřadu o zakázané dohodě, jíž se účastní, takové informace, které umožní daný kartel odhalit a odstranit. Jedná se tedy o program aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut podle ust. § 22 zákona u zakázaných dohod narušujících soutěž, při jejichž splnění lze stranám takových zakázaných dohod neuložit pokutu nebo výši pokuty podstatně snížit. Podmínkou pro aplikaci leniency je mimo jiné spolupráce s Úřadem po celou dobu řízení, se kterou souvisí zákaz ničit, případně padělat dokumenty a další možné důkazy vztahující se k předmětnému kartelu. Leniency se zahajuje na žádost, před jejímž podáním nesmí žadatel nikoho informovat a jejímž podáním musí zároveň ukončit svou účast na daném kartelu. V zájmu vyšší efektivity byl tento program v roce 2007 inovován na základě zkušeností s aplikací původního programu a na základě Modelového programu vydaného na úrovni Evropské unie v rámci European Competition Network. V rámci těchto změn se leniency program začal vztahovat pouze na horizontální (nikoliv již i vertikální) dohody, a to jen na dohody s vysokou typovou nebezpečností (tedy ve své podstatě jen na tzv. hard-core kartely). S ohledem na podrobnější vymezení podmínek pro aplikaci tohoto programu došlo k vydělení několika kategorií (leniency I.A, I.B, II.A a II.B), jak bude pohovořeno ve zvláštní části této důvodové zprávy u bodu, jímž je navrhována právní úprava leniency. Tento nástroj je používán řadou soutěžních úřadů po celém světe i Evropskou komisí. V české republice však nebyl tento instrument doposud promítnut do zákona a tato situace tak představuje zásadní důvod předložení celé navrhované právní úpravy. Dalším neméně závažným důvodem pro zavedení leniency programu do zákona je i možnost konkrétních dopadů na funkčnost programu v návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. června 2011 ve věci C-360/09 Pfleiderer.

V návaznosti na realizaci leniency programu je také upravena problematika přestupků, resp. správních deliktů, přičemž se navrhuje úprava v oblasti přestupků, resp. správních deliktů v případě nesplnění závazků, které soutěžitelé sami navrhli v případě řízení o povolení spojení soutěžitelé (tzv. fúze soutěžitelů). Tato úprava vychází z dlouhodobé potřeby vycházející z konkrétní praxe Úřadu, přičemž doposud nebyl v zákoně vymezen žádný nástroj možného právního vymáhání splnění závazků soutěžitelů.

Dále je navrhována změna vycházející z úkolů Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2011 a 2012 a spočívající v zákazu účasti na veřejných zakázkách těm subjektům, jež se dopustí správní deliktu spočívajícího v uzavření zakázané dohody ve smyslu zákona. Novela tak doplňuje obdobnou úpravu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Úprava tak sleduje důsledný postih protisoutěžního jednání v rámci procesu zadávání veřejných zakázek nebo koncesí. Jedná se o opatření, které by mělo přispět k větší transparentnosti a efektivnost zadávání zakázek, resp. koncesí s ohledem na hospodárnost a účelnost.

Další podstatnou navrhovanou změnou je možnost nezabývat se marginálními případy porušení zákona, jež dlouhodobě vytěžují Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aniž by měly výraznější dopady na fungování trhu.

Mimo to jsou v zákoně dále navrhovány technické změny, např. s ohledem na doručování, nahlížení do správního spisu, právní nástupnictví účastníků správních řízení a získávání informací od subjektů, které nelze podřadit pod pojem soutěžitel ve smyslu zákona. Revize právní úpravy těchto institutů vychází také z dlouhodobých aplikačních problémů Úřadu.

Jsou dále navrhovány změny zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2001 Sb., zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tyto změny mají také technický charakter a jsou odůvodňovány současnou praxí Úřadu vycházející z vedení správních řízení dle zákona. Konkrétně změna daňového řádu směřuje k možnosti získávání dokumentů v dispozici správců daně s ohledem na nutnost přístupu Úřadu k těmto dokumentům, jež mohou obsahovat informace potřebné pro prokázání protisoutěžního jednání. Navrhovaná změna trestního zákoníku reaguje na zavedení tzv. leniency programu do zákona. Změna občanského soudního řádu posiluje ochranu důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem na základě uplatnění principu legal privileje, jež vychází z obdobné úpravy v rámci Evropské unie. 

            Navrhovaná právní úprava nemá dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právními akty EU.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s mezinárodní smlouvami, jimiž je ČR vázána.

Navrhované znění nebude mít žádné hospodářské a finanční dosahy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí.

Jelikož se jedná o návrh právního předpisu, jehož obsahem jsou změny technického charakteru, které nemají žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu a nemají dopad na žádnou cílovou skupinu ani oblast, nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace.

            II. Zvláštní část

II.1 Zákon o hospodářské soutěži

K bodům 1, 2, 5 a 13

Změna reaguje na změny provedené v primárním právu Evropské unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a účinnost. Konkrétně touto změnou došlo k získání právní subjektivity ze strany Evropské unie a k zastřešení všech politik pod jednu mezinárodní organizaci, kterou je právě Evropská unie. V souvislosti s tím se přestalo užívat označení „Evropská společenství“.

K bodu 3

Znění je navrhováno s ohledem na praktické problémy při doručování s ohledem na zachování lhůty 30 dnů od zahájení řízení. V praxi totiž dochází k situaci, kdy je tato lhůta zkracována o lhůtu nutnou k odeslání a prokazatelnému doručení, přičemž vzhledem ke složitosti vedeného řízení není dlouhodobě únosné zkracování této lhůty až o polovinu. Stejná úprava je obsažena již i v ust. § 16a odst. 3 zákona, jedná se tedy o sjednocení doručování napříč zákonem.

 K bodu 4

Cílem ochrany hospodářské soutěže je především dobré fungování jednotlivých trhů, jež jsou vzájemně provázané. Z tohoto důvodu je v zákoně obsažena úprava opatření k obnově soutěže. S ohledem na efektivnější postih protisoutěžních jednání se nicméně navrhuje, aby mimo tento institut bylo možné soutěžitele za jeho správní delikty pokutovat. Navrhovaná úprava je obdobou podobné právní úpravy obsažené v § 20 odst. 4 zákona.

K bodu 6

Navrhované znění novely zákona umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakožto orgánu příslušnému v oblasti hospodářské soutěže, nezabývat se těmi případy, v nichž sice došlo k porušení zákona, nicméně konkrétní dopady takového protisoutěžního jednání jsou velmi omezené ve vztahu k možnosti narušení trhu.

Úřad je dlouhodobě vytížen těmito marginálními porušeními, přičemž vyloučení jejich správního postihu poskytne Úřadu kapacity pro řešení závažnějších protisoutěžních praktik.

Jako příklad těchto zanedbatelných porušení je možné uvést například vertikální cenové dohody s nízkým tržním podílem nebo cenová doporučení v rámci sdružení s malým počtem členů.

Navrhovaná úprava vychází z obdobné úpravy na úrovni Evropské unie, kdy obdobnou pravomoc nezahájit vlastní řízení má i Evropská komise, jakožto orgán příslušný k vedení správních řízení v oblasti ochrany hospodářské soutěže.

Navrhovaná právní úprava také odráží obdobný přístup, jež je obsažen v českém trestním právu, konkrétně v ust. § 172 odst. 2 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, ze kterého vyplývá pravomoc státního zástupce zastavit trestní stíhání, jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

Je třeba také poznamenat, že tímto opatřením nezůstanou případní poškození soutěžitelé bez právní ochrany, neboť je možné, aby se svých práv domáhali v rámci civilního soudnictví.

K bodu 7

Nadpis je upraven tak, aby byl významově blíže k obsahu daného ust. § 21c.

K bodu 8

Novela výslovně vylučuje úpravu ust. § 38 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ze které vyplývá, že z nahlížení do spisu jsou vyloučeny jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti; to neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší.

Úprava vychází také z nálezu Ústavního soudu ze dne 11.7.2007, sp. Zn. II ÚS 192/05 ve věci Telefónica O2, kde byla ústavně potvrzená odlišná povaha správního řízení, jež je na rozdíl od řízení soudního ovládáno jinými základními zásadami řízení. Na rozdíl od řízení soudního, jež je ovládáno zásadou bezprostřednosti, ústnosti a veřejnosti, správní řízení je ovládáno zásadou neveřejnosti a písemnosti. Přičemž Ústavní soud z těchto zásad vyvozuje i povinnost správního orgánu činit opatření, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo zákonem uložený nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Navrhovaná právní úprava směřuje právě k posílení této ochrany v rámci řízení dle zákona s ohledem na výjimečně citlivý charakter informací, s nimiž přichází Úřad do styku.

Vzhledem k tomu, že vyloučení předmětného ustanovení správní řádu platí již dnes, jedná se pouze o výslovné zakotvení v textu zákona.

K bodu 9

Návrh tohoto ustanovení představuje jedno z opatření v rámci celé novelizace zákona, které směřuje k zákonnému zakotvení tzv. leniency programu. Po rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. června 2011 ve věci C-360/09 Pfleiderer vyvstala potřeba národní úpravy. Východiskem pro navrhovanou právní úpravu se stalo ust. § 65 odst. 2 zákona č.  141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, ze kterého vyplývá možnost omezení přístupu do spisu. Konkrétně může státní zástupce nebo policejní orgán v přípravném řízení právo nahlédnout do spisů ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy.

Navrhovaná úprava počítá s omezením přístupu ke spisu pouze do okamžiku sdělení výhrad. Po sdělení výhrad má účastník plný přístup do spisu (byť z něj nemůže kopírovat) Omezení práv je kompenzováno právě sdělením výhrad

K bodu 10Tento bod reaguje na občasnou nutnost dožadovat informace potřebné pro vedení správního řízení i od jiných subjektů, než jaké je možné podřadit pod pojem soutěžitel ve smyslu zákona. Z tohoto důvodu se rozšiřuje povinnost poskytnout Úřadu informace i na fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli.

K bodům 11 a 12

Během šetření na místě může Úřad identifikovat obchodní záznamy, o kterých soutěžitel tvrdí, že se jedná o dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby, související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci (tzv. LPP – legal professional privilege).

Zachování důvěrnosti LPP je podstatnou náležitostí práva na obhajobu, jak již vyplývá i z české judikatury (která ji označuje jako „korespondence advokát – klient“).[1][1] Východiskem je nicméně judikatura unijních soudů, zejména rozsudek ve věci AM & S,[2][2] ze kterého vychází vymezení obsahu LPP,[3][3] a Akzo Nobel Chemicals,[4][4] který shrnul dosavadní judikaturu a potvrdil rozhodnutí Tribunálu, který aproboval postup Komise ve vztahu k obchodním záznamům, které údajně obsahují LPP – pokud není možno určit, zda se jedná o LPP na základě „zběžného pohledu“ (cursory look), má být předmětný dokument zapečetěn a o jeho charakteru má rozhodnout soud.

Navrhovaná právní úprava je založena na těchto principech; v OHS má být zakotveno právo Úřadu převzít obchodní záznamy, o kterých soutěžitel tvrdí, že se jedná o LPP, v OSŘ pak příslušné soudní řízení, obdobné řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta (§ 200j a násl. OSŘ).

Navrhuje se rovněž výslovně zakotvit základní náležitosti pověření, na základě kterého Úřad provádí šetření na místě.

K bodu 14 a 16

Jedná se o nově formulovanou definici přestupku, resp. správního deliktu, kterého se fyzická či právnická osoba dopustí tím, že nesplní závazek, který soutěžitelé sami navrhli a kterým Úřad ve svém rozhodnutí podmínil povolení spojení soutěžitelů.

Po faktické stránce se nejedná o nový přestupek (správní delikt), neboť až doposud bylo toto deliktní jednání Úřadem postihováno na základě zbytkové klauzule § 22 odst. 1 písm. f) a § 22a odst. 1 písm. f), podle kterých dojde ke spáchání přestupku či správního deliktu tehdy, pokud soutěžitel „nesplní … jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu“. Navrhovaná úprava tak reaguje na již existující praxi, podrobněji a přehledněji popisuje možný přestupek a správní delikt a přináší tak vyšší právní jistotu adresátům právní normy.

K bodu 15 a 17

Navrhovaný bod novely představuje přípravu na leniency program a narovnání tak, jak jsou do zákona vnášeny bodem 22 této novely. Jedná se o možnost neuložení pokuty za přestupek nebo správní delikt v případě realizace leniency nebo narovnání, což je samotnou podstatou těchto nástrojů.

K bodu 18

Text tohoto bodu novely směřuje k naplnění úkolu vyplývajícího z usnesení vlády č. 1 ze dne 5. ledna 2011 o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2011. Konkrétně je do zákona promítnut zákaz účasti na veřejných zakázkách subjektům, které nedodržují právní předpisy vztahující se k zadávání veřejných zakázek svým kartelovým jednáním. Dochází zde tedy ke komplementárnímu propojení obdobné právní úpravy, která vyplývá z ust. § 120a odst. 2 a 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 27a odst. 2 a 3 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž v zákoně se jedná o úpravu soutěžní. Navrhované znění by mělo přispět k větší transparentnosti a efektivnosti zadávání veřejných zakázek v souladu se zmíněnou Strategií vlády v boji proti korupci.

K bodu 19

Tento bod novely sleduje za cíl možnost Úřadu v rámci správního řízení snížit pokutu soutěžiteli, který se snaží odstranit škodlivé následky svého protisoutěžního jednání v průběhu tohoto řízení. Navrhovaná úprava zejména sleduje možnost soutěžitele nahradit způsobenou škodu. Doposud bylo možné při udílení pokuty za správní delikt přihlédnout pouze k závažnosti deliktu.

K bodu 20 a 21

Navrhovaný bod novely řeší praktické problémy při správním trestání s ohledem na nutnost výslovného vyřešení právního nástupnictví soutěžitelů, a tedy i nástupnictví v otázce nesení důsledků správního řízení vedeného s předchůdcem právního nástupce. Problémy v praxi zejména nastávají s ohledem na prokázání právního nástupnictví. Řada protisoutěžních praktik tak zůstává za současné právní úpravy nepotrestaná, neboť právní nástupci se odvolávají na správněprávní odpovědnost svého předchůdce za spáchání správních deliktů.

Úprava tak zavádí odpovědnost všech právních nástupců, přičemž při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

K bodu 22

Tzv. program leniency představuje celosvětově jeden z nejúčinnějších nástrojů k odhalování utajovaných horizontálních kartelů. V rámci EU byl zaveden Komisí v roce1996,[5][5] v současné době jej užívají všechny členské státy EU s výjimkou Malty.

Podstata programu leniency spočívá v tom, že soutěžiteli, který se dozná k účasti na utajované horizontální dohodě, o které soutěžní orgán nebyl informován, resp. nemohl její existenci prokázat, a který svou spoluprací se soutěžním orgánem umožní „rozbití“ kartelu, nebude uložena pokuta. Program je založen na modifikované teorii her – protože v případě odhalení hrozí účastníkům kartelu velmi vysoké pokuty a upuštění od potrestání se může dovolávat jen ten, kdo se přizná jako první, snižuje se důvěra mezi kartelisty.

Úřad v současné době užívá program leniency na základě oznámení předsedy z roku 2007,[6][6] které vychází z aktuálního programu Komise[7][7] a společného doporučení Komise a národních soutěžních úřadů členských zemí EU.[8][8] Rozlišuje leniency typu I – úplné upuštění od potrestání, a leniency typu II – snížení pokuty až o 50 % tomu, kdo poskytl k případu tzv. významnou přidanou hodnotu (significant added value), např. že kartel trval déle, než soutěžní orgán dosud věděl, že se týkal i dalších trhů, apod.

Smyslem navrhované právní úpravy je zakotvit program leniency přímo do zákona, jednak s ohledem na právní jistotu žadatelů o upuštění od potrestání pokuty nebo její snížení, jednak z důvodu nezbytnosti sladění fungování programu leniency s dalšími právními instituty, zejm. přístupu do spisu a trestní odpovědností.

Navrhovaný § 22c vymezuje leniency typu I, tedy úplné upuštění od potrestání. Podmínkou je, že se soutěžitel na Úřad obrátí jako první, že s Úřadem po celou dobu řízení aktivně spolupracuje a že nečinil nátlak na ostatní kartelisty. Pokud jde o vlastní informace, které musí žadatel poskytnout, může se jednat jednak o informace, které umožňují provedení cíleného šetření na místě (leniency I A), jednak o informace, které umožní prokázat existenci kartelu (leniency I B).

Leniency typu II je upraveno v § 22d odst. 1 a 2; obecné podmínky jsou shodné jako u leniency typu I, Úřad již nicméně disponuje důkazy, které prokázání kartelu umožňují, takže je nezbytné, aby žadatel předložil informace, které představují pro případ významnou přidanou hodnotu, zejm. pokud jde o rozsah nebo trvání kartelu.

Nová právní úprava (§ 22d odst. 3 a 4) by měla do českého právního řádu zavést rovněž institut tzv. narovnání (settlement), představený Komisí v roce 2008,[9][9] který umožňuje snížit pokutu tomu, kdo v návaznosti na sdělení výhrad (§ 21b OHS) přizná, že správní delikt, tak jak byl Úřadem vymezen, skutečně spáchal. Jedná se o nástroj procesní ekonomie, který by Úřadu umožnil zaměřit jeho omezené zdroje na odhalování porušení zákona, nikoliv na druhostupňové řízení a řízení před soudy. Navrhuje se, aby účastníkovi řízení, který takto akceptuje svou odpovědnost, byla pokuta snížena o 20 %. Na rozdíl od Komise, která institut narovnání v současné době vztahuje jen na kartely, se navrhuje jeho zavedení pro všechny základní formy porušení OHS, tj. zakázané dohody (§ 3 odst. 1 OHS), zneužití dominantního postavení (§ 11 odst. 2 OHS) i uskutečnění spojení bez povolení Úřadu (§ 18 odst. 1 OHS).

K bodu 23

Tento bod novely reaguje na praktické problémy spojené s vedením správního řízení v rámci působnosti zákona.

Předně u některých složitých a dlouhých řízení může nastat situace, kdy soutěžitelé nebo jiné subjekty dodají nepravdivé informace, přičemž skutečnost, že se jedná o nepravdivé informace se může ukázat až za několik let. Z tohoto důvodu se prodlužuje lhůta, po kterou je možné uložit pořádkovou pokutu.

Navrhované znění zákona výslovně vylučuje z působnosti plánovaný zákon o kontrole a to z důvodu specifičnosti šetření prováděných v režimu zákona o ochraně hospodářské soutěže. 



K bodu 1

Navrhované znění zákona směřuje k ucelení možnosti přístupu k dokumentům v dispozici správce daně mimo oblast veřejné podpory v působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i na oblast výkonu pravomocí podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Toto řešení se jeví jako účelné s ohledem na nutnost dohledání konkrétních informací pro účely řádného postihu protisoutěžního jednání. Za současné legislativní situace nemohl mít Úřad k těmto informacím přístup s ohledem na povinnou mlčenlivost správce daně. 

II. 3 Trestní zákoník

K bodu 1

Navrhovaná změna zohledňuje nově formulované ustanovení § 22c „Upuštění od potrestání“ a § 22d „Snížení pokuty“. Jedná se o opatření aplikovaná v tzv. „leniency programu“, kdy soutěžitelé mohou za podrobně stanovených podmínek přiznat účast na utajované horizontální dohodě a požádat o upuštění od potrestání či o snížení pokuty. Vzhledem ke konceptu „beztrestnosti“, který je s leniency programem spojen, je vhodné tento koncept promítnout i do ustanovení trestního zákonku o účinné lítosti.

Navrhovaná změna rovněž počítá s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, a proto formuluje podmínky pro pachatele – fyzickou osobu i pachatele –právnickou osobu.

II. 4 Občanský soudní řád

K bodu 1

Navrhovaná změna představuje posílení ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem (legal privilege) a reaguje na vývoj judikatury ESD v této otázce. K tomu srovnej případ Akzo Nobel Chemicals, na který odkazujeme v komentáři k bodům 11 a 12 části týkající se změny zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. 

Posílení ochrany důvěrnosti představuje nově zaváděná pravomoc obecných soudů přezkoumat příslušné doklady a posoudit, zda požívají ochrany v tomto smyslu či nikoliv. Doposud toto posouzení prováděl Úřad v rámci správního řízení.

Návrh navazuje na speciální úpravu ustanovení § 200h o. s. ř. „Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření v jiných než obchodních prostorách ve věcech ochrany hospodářské soutěže“.

Formulace navrhované změny vychází z formulace ustanovení § 200j o. s. ř.

[1] [1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2009, č.j. 5Afs 95/2007-353 (BILLA – Meinl: meritorní rozhodnutí).

[2] [2] Rozsudek ESD 155/79 AM & S Europe v Commission [1982] ECR 1575.

[3] [3] Podle 155/79 AM & S, odst. 21, se ochrana vztahuje na „the confidentialityof written communications between lawyer and client provided that, on one hand, such communications are made for the purposes and in the interest of the client's right of defence and, on the other hand, they emanate from independent lawyers, that is to say, lawyers who are not bound to the client by a relationship of employment“.

[4] [4] Rozsudek ESD C-550/07 P Akzo Nobel Chemicals and Akcros Chemicals v. Commission, nepublikováno.

^{[5] [5]}Commission Notice on the non-imposition or reduction of fines in cartel cases, Official Journal C 207, 18. 7. 1996, p. 4.

[6] [6] ECN Model leniency programme, http://ec.europa.eu/competition/ecn/model_leniency_en.pdf [5. 8. 2011].

[7] [7] OznámeníKomise o o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, Úř. věst. C 298, 8. 12. 2006, s. 17.

[8] [8] Program aplikace mírnějšího režimu při ukládání pokut podle § 22 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých předpisů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění (dále jen „zákon“), u zakázaných dohod narušujících soutěž, při jejichž splnění lze stranám takových zakázaných dohod neuložit pokutu nebo výši pokuty podstatně snížit (dále též „Leniency program“), http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/zakazane-dohody-a-zneuziti-dominance/leniency-program/ [5. 8. 2011].

^{[9] [9]} Oznámení Komise o postupu při narovnání s cílem přijmout rozhodnutí podle článků 7 a 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 v případech kartelů,  Úř. věst. C 167, 2. 7. 2008, s. 1.

Zákon č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů

(zákon o ochraně hospodářské soutěže),

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 340/2004 Sb., zákonem č. 484/2004 Sb., zákonem č. 127/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 71/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 155/2009 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ZÁKON

o ochraně hospodářské soutěže

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“)

1. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),
2. zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo
3. spojením soutěžitelů.

(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Komisí Evropských společenství Evropskou komisí¹¹⁾ (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropských společenství Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy¹¹a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků¹¹b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).

(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu¹¹c), se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.

(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství Evropské unie podle článků 81 a 82 Smlouvy.

(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.

(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.

(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži²²).

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny
a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

HLAVA II

DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ

§ 3

(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné⁴⁴), pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.

(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o

1. přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,
2. omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,
3. rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
4. tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,
5. uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,
6. tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).

(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.

(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které

1. přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
2. neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
3. neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.

§ 4

Blokové výjimky

(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 83 odst.
1 Smlouvy k provedení čl. 81 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „komunitární blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství⁵⁵).

(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.

(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.

§ 5

Horizontální a vertikální dohody

(1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.

(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.

(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.

§ 6

zrušen

§ 7

(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav a že zakázaná dohoda neměla za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“); k  pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.

(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

1. se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce
   2 rozhodné,
2. soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo
3. rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů
   a informací.

§ 8 a 9

zrušeny

HLAVA III

DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ

§ 10

(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona
a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.

(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40 % tržní podíl.

§ 11

(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména

1. přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy
   v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,
2. vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
3. uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
4. zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,
5. dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,
6. odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu.

(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití dominantního postavení nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže

1. se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce
   3 rozhodné,
2. soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo
3. rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů
   a informací.

HLAVA IV

SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELU

§ 12

Vymezení pojmů

(1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.

(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se považuje i nabytí podniku⁷⁷) jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem. Částí podniku se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou organizační složku podniku⁷⁷a).

(3) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se rovněž považuje, jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména

1. nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo
2. smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele kontrolovat.

(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě

1. vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo
2. práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.

(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný podnik“).

(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného podniku zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo následek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s  kritérii podle § 3.

(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.

(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.

(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora⁸⁸) a insolvenčního správce⁹⁹).

§ 13

Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu

Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:

1. celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo

1. čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky

1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,
2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 nabývaným podnikem nebo jeho podstatnou částí,
3. v případě spojení podle § 12 odst. 3 soutěžitelem, nad nímž je získávána kontrola, nebo
4. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaný podnik

je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.

§ 14

Výpočet obratu

(1) Čistým obratem¹¹0) spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.

(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené

1. všemi spojujícími se soutěžiteli,
2. osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,
3. osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a
4. osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými
   v písmenech a) až c).

(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).

(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.

(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.

(6) U bank¹¹1) a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven, se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů
a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven¹¹2) se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.

§ 15

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.

(2) V případech podle § 12 odst. 1, 2 a 5 jsou povinni podat společný návrh na povolení spojení všichni soutěžitelé, kteří se hodlají spojit fúzí, mají nabýt podnik jiného soutěžitele nebo jeho část smlouvou nebo zakládají společně kontrolovaný podnik; v případech podle § 12 odst. 3 je povinen podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který má získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele.

(3) Návrh na povolení spojení:

1. lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,
2. musí obsahovat odůvodnění, doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení a náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 26 odst. 1).

(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.

§ 16

Průběh řízení

(1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.

(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí odešle v téže lhůtě účastníkům řízení sdělení, že pokračuje v řízení.

(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce
2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích¹¹3) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.

(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v  této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu
o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.

(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.

§ 16a

Zjednodušené řízení o povolení spojení

(1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy 

1. žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo
2. soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad společným podnikem, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.

(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.

(3) Pokud Úřad ve zjednodušeném řízení dospěje k závěru, že spojení podléhá povolení a že k jeho řádnému posouzení potřebuje dodatečné informace, odešle do
20 dní od jeho zahájení účastníkům řízení výzvu, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu. V opačném případě Úřad ve stejné lhůtě vydá rozhodnutí o povolení spojení, jehož odůvodnění obsahuje jen označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a skutečnost, že rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení.

(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(5) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.

§ 17

Posuzování spojení

(1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní
a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou
k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.

(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.

(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty dle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

§ 18

Odklad uskutečňování spojení

(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s kótovanými cennými papíry, v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst.
1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.

(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoliv v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.

(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme
v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.

(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat podíly, převést podnik nabytý spojením nebo jeho část, anebo zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d) nebo e) anebo § 22a odst. 1 písm. d) nebo e).

§ 19

Zrušení rozhodnutí o povolení spojení

(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.

(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

HLAVA V

ÚŘAD

§ 20

(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem¹¹4). Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona

1. vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,
2. zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí.

(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) a provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, § 21f a § 21g a může zahájit řízení z moci úřední.

(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo
§ 18 odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d).

§ 20a

(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 81 a 82 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl.
81 nebo 82 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn

1. požadovat zastavení protiprávního jednání,
2. nařizovat předběžná opatření,
3. přijímat závazky,
4. ukládat pokuty.

(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu komunitární blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl.
81 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.

(3) Úřad je dále oprávněn

1. požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,
2. konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Společenství,
3. vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady členských států
   a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,
4. požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,
5. předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 81 nebo
   82 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,
6. provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného členského státu,
7. předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení
   o fúzích,
8. vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropských společenství, přijatá v souladu s články 83 až 86 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,
9. přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 85 odst. 2 Smlouvy.

(4) Úřad je povinen

1. poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,
2. poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo Nařízení o fúzích soutěžitelem,
3. písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států o zahájení řízení na základě článku 81 nebo 82 Smlouvy,
4. nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních členských států,
5. jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky a do Poradního výboru pro spojení,
6. provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.

(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn

1. vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením¹¹4a),
2. požádat Komisi o postoupení případu¹¹4b),
3. za podmínek stanovených Nařízením o fúzích¹¹4c) požádat Komisi o posouzení případu.
4. rozhodnout o případu postoupeném Komisí¹¹4d).

HLAVA VI

ŘÍZENÍ U ÚŘADU

§ 21

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(2) Úřad řízení z moci úřední nezahájí a věc usnesením odloží, jestliže vzhledem k míře narušení chráněného zájmu, který byl dotčen, není na vedení řízení veřejný zájem. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.

§ 21a

Účastníci řízení

(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).

(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech
a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.

(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.

§ 21b

Sdělení výhrad

Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

§ 21c

Nahlížení do spisu Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj

(1) Z nahlížení do spisu jsou dálevyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Ustanovení § 38 odst. 6 správního řádu se nepoužije.

(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(3) Žádost o upuštění od potrestání podle § 22c odst. 1 a o snížení pokuty podle § 22d odst. 1, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s ní Úřadu předloženy (dále jen „žádost o shovívavost“), se až do okamžiku sdělení výhrad uchovává mimo spis podle § 17 odst. 3 správního řádu. Při vložení žádosti o shovívavost do spisu musí být z dokumentace vedené Úřadem patrno, která písemnost a ke kterému datu byla do spisu vložena.

(4) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost. To neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz; do takových částí spisu může za podmínek stanovených v odst. 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

§ 21d

Důkazní břemeno

(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst.
3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.

(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky
a opatření plněny nebyly.

§ 21e

Žádost o poskytnutí informací

(1) Soutěžitelé jsou povinni poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost ve lhůtě jím stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“).

(2) Při vyžádání podkladů a informací, včetně obchodních záznamů, Úřad uvede právní důvod a účel šetření a upozorní na to, že za jejich neposkytnutí nebo neumožnění jejich prověření může Úřad uložit pokutu podle § 22c.

(3) Povinnost bezplatně poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost podklady
a informace, které mají k dispozici, mají i orgány veřejné moci a fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli; podklady a informace získané orgány veřejné moci, včetně orgánů činných v trestním řízení, mohou být použity jako podklad rozhodnutí Úřadu. V žádosti o poskytnutí informací je Úřad povinen uvést ustanovení zákona, o které svůj požadavek opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.

§ 21f

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

1. vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,
2. ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
3. nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
4. kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,
5. pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
6. požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům,
7. převzít obchodní záznamy, které soutěžitel označí za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,¹¹4e) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a aniž by se seznámil s jejich obsahem, za přítomnosti soutěžitele je zabezpečit tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

(3) Soutěžitel je  povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření  nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5) Pokud Úřad převezme a zabezpečí určité obchodní záznamy podle odstavce 2 písm. g), podá bez zbytečného odkladu návrh soudu, aby rozhodl, zda může Úřad do takových záznamů nahlédnout a získávat z nich kopie nebo výpisy.¹¹4f)

(6) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka a jméno, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i identifikaci zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(5) (7) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech
a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

§ 21g

Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách

(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu¹¹5) probíhat i v takových prostorách.

(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).

§ 21h

Řízení s komunitárním prvkem

(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 81 nebo 82 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst.
1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.

(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže¹⁵⁾.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 22

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

1. poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
2. uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
3. v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
4. uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
5. nesplní závazek podle § 7 odst. 2, nebo § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo
6. nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč., není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.

§ 22a

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že

1. poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),
2. uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,
3. v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,
4. uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,
5. nesplní závazek podle § 7 odst. 2, nebo § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo
6. nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období., není-li dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.

(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti s koncesním řízením se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění koncesní smlouvy se rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesní smlouvy, činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.

(6) O nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek podle odstavce 4 nebo zákaz plnění koncesní smlouvy podle odstavce 5, informuje Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj.

§ 22b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.; dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹¹6) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na jejího právního nástupce této osoby jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu. Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(8) (7) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

§ 22c

Upuštění od potrestání

(1) Úřad upustí od potrestání soutěžitele, který přizná účast na  utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo čl. 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel jako první předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které byly dosud Úřadu neznámé a které

a) odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g zákona, nebo

b) prokazují existenci této dohody.

(2) Od potrestání soutěžitele podle odstavce 1 se upustí, jestliže soutěžitel

a) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohodyúčastnili, a

b) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(3) K upuštění od potrestání podle odstavců 1 a 2 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

§ 22d

Snížení pokuty

(1) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo § 22a odst. 1 písm. b) až o 50% a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který přizná účast na utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo článku 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel

a) předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které mají významnou přidanou hodnotu ve vztahu k podkladům a informacím, které již měl Úřad k dispozici,

b) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohody účastnili, a

c) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(2) Ke snížení pokuty podle odstavce 1 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

(3) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 22a odst. 1 písm. b), c) a d) až o 20 % a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který prohlásí, že přestupek nebo správní delikt spáchal, a Úřad má zato, že s ohledem na povahu a závažnost deliktu je takové potrestání dostatečné.

(4) Ke snížení pokuty podle odstavce 3 je třeba žádosti soutěžitele. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b; později podanou žádost Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 22c §22e

Pořádková pokuta

(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo
1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, jestliže nesplní povinnost podle § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku 3 let ode dne, kdy byla povinnost porušena.

HLAVA VIII

POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ

§ 24

Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.

HLAVA IX

zrušena

§ 25

zrušen

HLAVA X

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 25a

Užití správního řádu

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení,
a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování¹¹8), ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit¹¹8a), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele¹¹8b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí¹¹8c), dále z ustanovení
o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení rozkladu¹¹8d), a dále ustanovení o účastnících řízení¹¹8e) a ustanovení
o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení¹¹8f); ustanovení správního řádu
o účastnících řízení podle zvláštního zákona¹¹8g) se však použijí.

§ 25b

Na postup Úřadu podle tohoto zákona se nepoužijí příslušné právní předpisy o kontrole.

§ 26

Zmocňovací ustanovení

(1) Úřad stanoví vyhláškou obsah a formu návrhu na povolení spojení podle § 15 odst. 3 a § 16a odst. 1.

(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.

§ 27

Přechodná ustanovení

(1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.

(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

***

Zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. června 2004).

Zákon č. 484/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. září 2004).

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).

Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 49, pokud jde o § 25a, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 71/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. 5. 2007.

Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2008.

Zákon č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2009).

Zákon č. 280/2009 Sb.,

daňový řád

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA IV

OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Povinnost mlčenlivosti

§ 53

(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní

a) Ministerstvu financí na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory poskytované správcem daně a pro účely výkonu pravomocí podle zákona o ochraně hospodářské soutěže,

c) soudu, jde-li o

1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném,

d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní,

e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti,
f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty,
g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní,

h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů,
i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře k disciplinárnímu řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání,
j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu.

(2)O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

a) některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní,

b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem,
c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo

e) trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka.

(3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona⁷⁾, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.

…

Zákon č. 40/2009 Sb.,

trestní zákoník

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA VI

TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ

Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou

§ 248

(1) Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

a) klamavé reklamy,

b) klamavého označování zboží a služeb,

c) vyvolávání nebezpečí záměny,

d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,

e) podplácení,

f) zlehčování,

g) srovnávací reklamy,

h) porušování obchodního tajemství, nebo

i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Stejně bude potrestán,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo

kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin opětovně,

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo

d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

§ 248a

Zvláštní ustanovení o účinné lítosti

Trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 1 zaniká, jestliže

a) pachatel – fyzická osoba jednal jménem nebo za soutěžitele, který splnil podmínky pro upuštění od potrestání nebo pro snížení pokuty za účast na utajované horizontální dohodě podle zvláštního právního předpisu

b) pachatel – právnická osoba splnil podmínky pro upuštění od potrestání nebo pro snížení pokuty za účast na utajované horizontální dohodě podle zvláštního právního předpisu.

Zákon č. 99/1963 Sb.,

Občanský soudní řád

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

…

§ 200h

Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření v jiných než obchodních prostorách ve věcech ochrany hospodářské soutěže

(1) Je-li důvodné podezření, že se při šetření narušení hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu^334b) nacházejí obchodní knihy nebo jiné záznamy v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy nebo zaměstnanci (dále jen „jiné než obchodní prostory“), a má-li být takové šetření v těchto prostorách provedeno, může se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo Komise Evropských společenství návrhem u soudu domáhat, aby soud vyslovil s takovým šetřením souhlas.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení jiných než obchodních prostor, v nichž má být šetření provedeno a musí v něm být uveden předmět a účel šetření, doba, ve které má být šetření provedeno a skutečnosti, které dokládají důvodné podezření podle odstavce 1.

(3) Účastníkem řízení je navrhovatel a osoba, která užívá jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno (dále jen „uživatel“). Je-li navrhovatelem Komise Evropských společenství, je účastníkem i Úřad.

§ 200i

(1) O návrhu soud rozhodne bez jednání usnesením; ustanovení § 43 se nepoužije. V usnesení musí být označeny jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno, uveden předmět a účel šetření a doba, ve které má být šetření provedeno. Případným slyšením uživatele před rozhodnutím soudu nesmí být zmařen účel šetření.

(2) Usnesení se doručuje uživateli při zahájení šetření. Není-li uživatel přítomen, je třeba k šetření přibrat osobu, která není na věci zúčastněna; uživateli se v tomto případě doručí usnesení spolu s vyrozuměním, že šetření bylo provedeno, a s protokolem pořízeným při takovém šetření.

(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.

Řízení o určení, že se na obchodní záznamy nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem

§ 200ia

(1) Pokud soutěžitel v průběhu šetření na místě prováděném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže³³4c) označí určité obchodní záznamy za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,³³4d) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takové záznamy převezme,³³4e) podá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže návrh na určení, že se na takové obchodní záznamy ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem nevztahuje.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení obchodních záznamů, o kterých má soud rozhodnout. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachyceno tvrzení soutěžitele, že se na předmětné obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

(3) Návrh je třeba podat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, co bylo šetření na místě ukončeno.

§ 200ib

(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlo.

(2) Účastníkem řízení je navrhovatel a soutěžitel, který tvrdí, že se na obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

§ 200ic

(1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.

(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 pracovních dní, nařídí k projednání věci samé jednání a navrhovateli uloží, aby mu při ústním jednání předložil obchodní záznamy, ohledně kterých má být rozhodnuto. Jednání je neveřejné.

(3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení obchodních záznamů předložených navrhovatelem, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o jejich obsahu při jednání nemohl dozvědět.

(4) Dojde-li k odročení jednání, soud obchodní záznamy zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

(5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že obchodní záznamy nepožívají ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,^34d) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci; v opačném případě návrh zamítne.

(6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Usnesení je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.

§ 200id

(1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200ic odst. 5, je vykonatelné jeho vyhlášením.

(2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení usnesení obchodní záznamy, ohledně nichž rozhodl, že se na ně nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem, navrhovateli a uloží mu, aby je soutěžiteli vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí, případně z nich získá kopie nebo výpisy. Obchodní záznamy, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení soutěžiteli.

(3) V případě, že obchodní záznamy není možné odevzdat navrhovateli, soutěžiteli nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo soutěžiteli prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.

11⁾ Čl. 211 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství.

11^a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

11^b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.

11^c) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

22⁾ § 44 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

44⁾ § 39 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

55⁾ Čl. 36 Smlouvy ES, Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).

77⁾ § 5 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

77^a) § 7 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

88⁾ § 70 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

99⁾ Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11⁰⁾ § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11¹⁾ § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

11²⁾ § 2 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o pojišťovnictví).

11³⁾ Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

11⁴⁾ Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

11^4a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

11^4b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

11^4c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

11^4d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

11^4e) Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

11^4f) § 200ia zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

11⁵⁾ § 200h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

11⁶⁾ § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

11⁸⁾ § 136 odst. 6 správního řádu.

11^8a) § 62 odst. 1 a 2 správního řádu.

11^8b) § 90 odst. 3 správního řádu.

11^8c) § 71 správního řádu.

11^8d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

11^8e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.

11^8f) § 28 správního řádu.

11^8g) § 27 odst. 3 správního řádu.

33^4b) § 21 a 21b zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 340/2004 Sb.

33^4c) § 21f a § 21g zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.

33^4d) Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

33^4e) § 21f odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.

ÚřZÁKON

ze dne xx.xx.2011,

kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, o změně některých dalších zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže

Čl. I

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. a: 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 155/2009 Sb., se mění tak1.        V § 1 odst. 2 se slova „81 a 82 Smlouvy o založení Evropských společenství“ nahrazují slovy „101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie“ a slova „Komisí Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropskou komisí“ a za slovy „ostatních členských států“ se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

2.        V § 1 odst. 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

 3.        V § 16 odst. 2 předposlední větě se slova „písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí“ nahrazují slovy „odešle v téže lhůtě účastníkům řízení sdělení“.

4.        V § 18 odst. 5 se na konec vkládá nová věta, která zní:„Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d) nebo e) anebo § 22a odst. 1 písm. d) nebo e).

5.        V § 20a se slova „81 a 82“ nahrazují slovy „101 a 102“.

6.        V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

 „(2) Úřad řízení z moci úřední nezahájí a věc usnesením odloží, jestliže vzhledem k míře narušení chráněného zájmu, který byl dotčen, není na vedení řízení veřejný zájem. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.“

7.        V § 21c se v nadpise slova „Nahlížení do spisu“ nahrazují slovy „Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj“.

8.        V § 21c odst. 1 se za poslední větu vkládá nová věta, která zní:

„Ustanovení § 38 odst. 6 správního řádu se nepoužije.“

9.        V § 21c se za stávající odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které zní:

„(3) Žádost o upuštění od potrestání podle § 22c odst. 1 a o snížení pokuty podle § 22d odst. 1, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s ní Úřadu předloženy (dále jen „žádost o shovívavost“), se až do okamžiku sdělení výhrad uchovává mimo spis podle § 17 odst. 3 správního řádu. Při vložení žádosti o shovívavost do spisu musí být z dokumentace vedené Úřadem patrno, která písemnost a ke kterému datu byla do spisu vložena.

(4) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost. To neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz; do takových částí spisu může za podmínek stanovených v odst. 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.“

10.    V § 21e se za slova „mají i orgány veřejné moci“ vkládají slova „a fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli“.

11.    V § 21f odst. 2 se za stávající písmeno f) vkládá nové písmeno, které včetně poznámky pod čarou č. 14e zní:

„g)    převzít obchodní záznamy, které soutěžitel označí za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,^14e) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a aniž by se seznámil s jejich obsahem, za přítomnosti soutěžitele je zabezpečit tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

14e)    Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.“

12.    V § 21 f se za stávající odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 14f zní:

„(5) Pokud Úřad převezme a zabezpečí určité obchodní záznamy podle odstavce 2 písm. g), podá bez zbytečného odkladu návrh soudu, aby rozhodl, zda může Úřad do takových záznamů nahlédnout a získávat z nich kopie nebo výpisy.^14f)

(6) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka a jméno, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i identifikaci zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.“

14f)     § 200ia zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.

13.    V § 21h se slova „81 nebo 82“ nahrazují slovy „101 nebo 102“.

14.    V § 22 odst. 1 písm. e) se ruší slovo „nebo“ a za slova „§ 11 odst. 3“ se vkládají slova „nebo § 17 odst. 4“.

15.    V § 22 odst. 2 se za slovy „pokutu do 10 000 000 Kč“ tečka nahrazuje čárkou a vkládají slova „není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.“

16.    V § 22a odst. 1 písm. e) se ruší slovo „nebo“ a za slova „§ 11 odst. 3“ se vkládají slova „nebo § 17 odst. 4“.

17.    V § 22a odst. 2 se za slovy „za poslední ukončené účetní období“ tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „není-li dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.“

18.    V § 22a se za stávající odstavec 4 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které znějí:

„(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti s koncesním řízením se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění koncesní smlouvy se rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesní smlouvy, činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.

(6) O nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek podle odstavce 4 nebo zákaz plnění koncesní smlouvy podle odstavce 5, informuje Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj.“

19.    V § 22b se za slovy „za nichž byl spáchán“ tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.“

20.    V § 22b odst. 6 se za slova „za správní delikt přechází na“ vkládá slovo „jejího“.

21.    V § 22b odst. 6 se zrušuje věta „jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu.“

V § 22b odst. 6 se za první věta vkládají nové věty, které zní:

„Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.“

V § 22b se dosavadní odst. 7 zrušuje.

V § 22b se dosavadní odst. 8 označuje jako odst. 7.

22.    Za § 22b se vkládají nové odstavce § 22c a 22d, které včetně nadpisů znějí:

㤠22c

Upuštění od potrestání

(1) Úřad upustí od potrestání soutěžitele, který přizná účast na  utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo čl. 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel jako první předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které byly dosud Úřadu neznámé a které

a) odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g zákona, nebo

b) prokazují existenci této dohody.

(2) Od potrestání soutěžitele podle odstavce 1 se upustí, jestliže soutěžitel

a) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohodyúčastnili, a

b) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(3) K upuštění od potrestání podle odstavců 1 a 2 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

§ 22d

Snížení pokuty

(1) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo § 22a odst. 1 písm. b) až o 50% a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který přizná účast na utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo článku 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel

a) předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které mají významnou přidanou hodnotu ve vztahu k podkladům a informacím, které již měl Úřad k dispozici,

b) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohody účastnili, a

c) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(2) Ke snížení pokuty podle odstavce 1 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

(3) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 22a odst. 1 písm. b), c) a d) až o 20 % a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který prohlásí, že přestupek nebo správní delikt spáchal, a Úřad má zato, že s ohledem na povahu a závažnost deliktu je takové potrestání dostatečné.

(4) Ke snížení pokuty podle odstavce 3 je třeba žádosti soutěžitele. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b; později podanou žádost Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.“

Dosavadní § 22c se označuje jako § 22e.

23.    V § 22e se za slovy „pokutu lze uložit“ slova „1 roku“ nahrazují slovy „3 let“.

24.    Za § 25a se vkládá nový § 25b, který zní:

„Na postup Úřadu podle tohoto zákona se nepoužijí příslušné právní předpisy o kontrole.“

ČÁST DRUHÁ

Změna daňového řádu

Čl. II

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2001 Sb., se mění takto:

1.      V § 53 odst. 1 písm. b) se za slova „poskytované správcem daně“ vkládají slova „a pro účely výkonu pravomocí podle zákona o ochraně hospodářské soutěže,“.

ČÁST TŘETÍ

Změna trestního zákoníku

Čl. III

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:

1.      V § 248 odst. 2 se zrušuje navázání souvětí „kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl. IV

Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 2/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 276/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 48/2010 Sb. a zákona č. 139/2011 Sb., se mění takto:

1.      Za § 200i se doplňují nové paragrafy 200ia, 200 ib, 200ic a 200id, které včetně poznámek pod čarou 34c, 34d a 34e znějí:

„Řízení o určení, že se na obchodní záznamy nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem

§ 200ia

(1) Pokud soutěžitel v průběhu šetření na místě prováděném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže označí určité obchodní záznamy za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby, související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takové záznamy převezme, podá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže návrh na určení, že se na takové obchodní záznamy ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem nevztahuje.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení obchodních záznamů, o kterých má soud rozhodnout. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachyceno tvrzení soutěžitele, že se na předmětné obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

(3) Návrh je třeba podat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, co bylo šetření na místě ukončeno.

34c)        § 21f a § 21g zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.

34d)       Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

34e)        § 21f odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.

§ 200ib

(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlo.

(2) Účastníkem řízení je navrhovatel a soutěžitel, který tvrdí, že se na obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

§ 200ic

(1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.

(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 pracovních dní, nařídí k projednání věci samé jednání a navrhovateli uloží, aby mu při ústním jednání předložil obchodní záznamy, ohledně kterých má být rozhodnuto. Jednání je neveřejné.

(3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení obchodních záznamů předložených navrhovatelem, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o jejich obsahu při jednání nemohl dozvědět.

(4) Dojde-li k odročení jednání, soud obchodní záznamy zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

(5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že obchodní záznamy nepožívají ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,^34d) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci; v opačném případě návrh zamítne.

(6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Usnesení je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.

§ 200id

(1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200ic odst. 5, je vykonatelné jeho vyhlášením.

(2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení usnesení obchodní záznamy, ohledně nichž rozhodl, že se na ně nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem, navrhovateli a uloží mu, aby je soutěžiteli vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí, případně z nich získá kopie nebo výpisy. Obchodní záznamy, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení soutěžiteli.

(3) V případě, že obchodní záznamy není možné odevzdat navrhovateli, soutěžiteli nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo soutěžiteli prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.“



                                             Zákon č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů

(zákon o ochraně hospodářské soutěže),

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 340/2004 Sb., zákonem č. 484/2004 Sb., zákonem č. 127/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 71/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 155/2009 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

ZÁKON

o ochraně hospodářské soutěže

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“)

a)      dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),

b)      zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo

c)      spojením soutěžitelů.

(2) Tento zákon dále upravuje postup při aplikaci článků 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Komisí Evropských společenství Evropskou komisí¹⁾¹⁾ (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropských společenství Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy^1a)1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků^1b)1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).

(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu^1c)1c), se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.

(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství Evropské unie podle článků 81 a 82 Smlouvy.

(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.

(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.

(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži²⁾²⁾.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny
a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

HLAVA II

DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ

§ 3

(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné⁴⁾⁴⁾, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.

(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o

a)      přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,

b)      omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,

c)      rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,

d)      tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,

e)      uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,

f)        tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).

(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.

(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které

a)      přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,

b)      neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),

c)      neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.

§ 4

Blokové výjimky

(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 83 odst.
1 Smlouvy k provedení čl. 81 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „komunitární blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství5)5).

(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.

(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.

§ 5

Horizontální a vertikální dohody

(1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.

(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.

(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.

§ 6

zrušen

§ 7

(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.

(2) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav a že zakázaná dohoda neměla za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“); k  pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.

(4) Po zastavení řízení podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

a)      se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce
2 rozhodné,

b)      soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo

c)      rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů
a informací.

§ 8 a 9

zrušeny

HLAVA III

DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ

§ 10

(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona
a  podle  dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů,  struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.

(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40 % tržní podíl.

§ 11

(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména

a)      přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy
v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b)      vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

c)      uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,

d)      zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,

e)      dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,

f)        odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od  nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu.

(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rozhodne o zastavení řízení za podmínky, že účastníci řízení Úřadu společně navrhli závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití dominantního postavení nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad neshledá navržené závazky dostatečnými, důvody písemně sdělí účastníkům a pokračuje v řízení.

(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže

a)      se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce
3 rozhodné,

b)      soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo

c)      rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů
a informací.

HLAVA IV

SPOJOVÁNÍ  SOUTĚŽITELU

§ 12

Vymezení pojmů

(1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.

(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se považuje i nabytí podniku⁷⁾⁷⁾ jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem. Částí podniku se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž ta část podniku soutěžitele, které lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou organizační složku podniku^7a)7a).

(3) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se rovněž považuje, jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména

a)      nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo

b)      smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují jiného soutěžitele kontrolovat.

(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě

a)      vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo

b)      práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.

(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný podnik“).

(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného podniku zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo následek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s  kritérii podle § 3.

(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.

(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1 roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.

(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora⁸⁾⁸⁾ a insolvenčního správce⁹⁾⁹⁾.

§ 13

Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu

Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:

a)      celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo

b)      čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky

1.      v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,

2.      v případě spojení podle § 12 odst. 2 nabývaným podnikem nebo jeho podstatnou částí,

3.      v případě spojení podle § 12 odst. 3 soutěžitelem, nad nímž je získávána kontrola, nebo

4.      v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaný podnik

je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.

§ 14

Výpočet obratu

(1) Čistým obratem¹⁰⁾¹⁰⁾ spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.

(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené

a)      všemi spojujícími se soutěžiteli,

b)      osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,

c)      osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a

d)      osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými
v písmenech a) až c).

(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).

(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.

(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.

(6) U bank¹¹⁾¹¹⁾ a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven, se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů
a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven¹²⁾¹²⁾ se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.

§ 15

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.

(2) V případech podle § 12 odst. 1, 2 a 5 jsou povinni podat společný návrh na povolení spojení všichni soutěžitelé, kteří se hodlají spojit fúzí, mají nabýt podnik jiného soutěžitele nebo jeho část smlouvou nebo zakládají společně kontrolovaný podnik; v případech podle § 12 odst. 3 je povinen podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který má získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele.

(3) Návrh na povolení spojení:

a)      lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,

b)      musí obsahovat odůvodnění, doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení a náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 26 odst. 1).

(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.

§ 16

Průběh řízení

(1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.

(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí odešle v téže lhůtě účastníkům řízení sdělení, že pokračuje v řízení.

(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce
2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích¹³⁾¹³⁾ požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.

(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v  této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu
o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.

(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.

§ 16a

Zjednodušené řízení o povolení spojení

(1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy 

a)      žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo

b)      soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad společným podnikem, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.

(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.

(3) Pokud Úřad ve zjednodušeném řízení dospěje k závěru, že spojení podléhá povolení a že k jeho řádnému posouzení potřebuje dodatečné informace, odešle do
20 dní od jeho zahájení účastníkům řízení výzvu, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu. V opačném případě Úřad ve stejné lhůtě vydá rozhodnutí o povolení spojení, jehož odůvodnění obsahuje jen označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a skutečnost, že rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení.

(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(5) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.

                                                                  §17

Posuzování spojení

(1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování  a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní
a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích,  potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou
k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.

(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.

(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty dle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

§ 18

Odklad uskutečňování spojení

(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě veřejné nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s kótovanými cennými papíry, v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst.
1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.

(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoliv v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.

(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme
v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.

(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat podíly, převést podnik nabytý spojením nebo jeho část, anebo zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d) nebo e) anebo § 22a odst. 1 písm. d) nebo e).

§ 19

Zrušení rozhodnutí o povolení spojení

(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za  jejichž úplnost, správnost a  pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení  bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.

(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

HLAVA V

ÚŘAD

§ 20

(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem¹⁴¹⁴⁾. Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona

a)      vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,

b)      zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí.

(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) a provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, § 21f a § 21g a může zahájit řízení z moci úřední.

(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo
§ 18 odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d).

§ 20a

(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 81 a 82 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl.
81 nebo 82 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn

a)      požadovat zastavení protiprávního jednání,

b)      nařizovat předběžná opatření,

c)      přijímat závazky,

d)      ukládat pokuty.

(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu komunitární blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl.
81 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.

(3) Úřad je dále oprávněn

a)      požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,

b)      konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Společenství,

c)      vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady členských států
a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,

d)      požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,

e)      předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 81 nebo
82 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,

f)        provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného členského státu,

g)      předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení
o fúzích,

h)      vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropských společenství, přijatá v souladu s články 83 až 86 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,

i)        přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 85 odst. 2 Smlouvy.

(4) Úřad je povinen

a)      poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,

b)      poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo Nařízení o fúzích soutěžitelem,

c)      písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států o zahájení řízení na základě článku 81 nebo 82 Smlouvy,

d)      nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních členských států,

e)      jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky a do Poradního výboru pro spojení,

f)        provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.

(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn

a)      vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením^14a)14a),

b)      požádat Komisi o postoupení případu^14b)14b),

c)      za podmínek stanovených Nařízením o fúzích^14c)14c) požádat Komisi o posouzení případu.

d)      rozhodnout o případu postoupeném Komisí^14d)14d).

HLAVA VI

ŘÍZENÍ U ÚŘADU

§ 21

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(2) Úřad řízení z moci úřední nezahájí a věc usnesením odloží, jestliže vzhledem k míře narušení chráněného zájmu, který byl dotčen, není na vedení řízení veřejný zájem. Toto usnesení se pouze poznamená do spisu.

 § 21a

Účastníci řízení

(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).

(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech
a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.

(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.

§ 21b

Sdělení výhrad

Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

§ 21c

Nahlížení do spisu Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj

(1) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Ustanovení § 38 odst. 6 správního řádu se nepoužije.

(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(3) Žádost o upuštění od potrestání podle § 22c odst. 1 a o snížení pokuty podle § 22d odst. 1, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s ní Úřadu předloženy (dále jen „žádost o shovívavost“), se až do okamžiku sdělení výhrad uchovává mimo spis podle § 17 odst. 3 správního řádu. Při vložení žádosti o shovívavost do spisu musí být z dokumentace vedené Úřadem patrno, která písemnost a ke kterému datu byla do spisu vložena.

(4) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost. To neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz; do takových částí spisu může za podmínek stanovených v odst. 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

§ 21d

Důkazní břemeno

(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst.
3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.

(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky
a opatření plněny nebyly.

§ 21e

Žádost o poskytnutí informací

(1) Soutěžitelé jsou povinni poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost ve lhůtě jím stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“).

(2) Při vyžádání podkladů a informací, včetně obchodních záznamů, Úřad uvede právní důvod a účel šetření a upozorní na to, že za jejich neposkytnutí nebo neumožnění jejich prověření může Úřad uložit pokutu podle § 22c.

(3) Povinnost bezplatně poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost podklady
a informace, které mají k dispozici, mají i orgány veřejné moci a fyzické a právnické osoby, které nejsou soutěžiteli; podklady a informace získané orgány veřejné moci, včetně orgánů činných v trestním řízení, mohou být použity jako podklad rozhodnutí Úřadu. V žádosti o poskytnutí informací je Úřad povinen uvést ustanovení zákona, o které svůj požadavek opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.

§ 21f

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

a)      vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,

b)      ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c)      nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d)      kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e)      pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f)        požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům,

g)      převzít obchodní záznamy, které soutěžitel označí za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,14e)14e) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a aniž by se seznámil s jejich obsahem, za přítomnosti soutěžitele je zabezpečit tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

(3) Soutěžitel je  povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření  nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5) Pokud Úřad převezme a zabezpečí určité obchodní záznamy podle odstavce 2 písm. g), podá bez zbytečného odkladu návrh soudu, aby rozhodl, zda může Úřad do takových záznamů nahlédnout a získávat z nich kopie nebo výpisy.14f)14f)

(6) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka a jméno, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i identifikaci zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(5) (7) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech
a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

§ 21g

Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách

(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu¹⁵⁾¹⁵⁾ probíhat i v takových prostorách.

(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).

§ 21h

Řízení s komunitárním prvkem

(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 81 nebo 82 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst.
1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.

(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže¹⁵⁾.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 22

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

a)      poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b)      uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c)      v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d)      uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e)      nesplní závazek podle § 7 odst. 2, nebo § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo

f)        nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč., není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.

§ 22a

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že

a)      poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b)      uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c)      v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d)      uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e)      nesplní závazek podle § 7 odst. 2, nebo § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo

f)        nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období., není-li dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží nebo, že se za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) uloží pokuta nižší.

(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením nebo uzavíráním smlouvy na plnění veřejných zakázek malého rozsahu se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění veřejných zakázek se rozumí zákaz účasti v zadávacím řízení a zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejných zakázek malého rozsahu. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek, nabylo právní moci.

(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti s koncesním řízením se vedle pokuty podle odstavce 2 uloží zákaz plnění koncesní smlouvy na dobu 3 let, není-li dále stanoveno jinak. Zákazem plnění koncesní smlouvy se rozumí zákaz účasti v koncesním řízení a zákaz plnění koncesní smlouvy, činí-li předpokládaný příjem koncesionáře méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Doba 3 let, na kterou se zákaz plnění koncesní smlouvy ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění koncesní smlouvy, nabylo právní moci.

(6) O nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek podle odstavce 4 nebo zákaz plnění koncesní smlouvy podle odstavce 5, informuje Úřad Ministerstvo pro místní rozvoj.

§ 22b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.; dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby¹⁶⁾¹⁶⁾ nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na jejího právního nástupce této osoby jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu. Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

            (8) (7) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

§ 22c

Upuštění od potrestání

(1) Úřad upustí od potrestání soutěžitele, který přizná účast na  utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo čl. 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel jako první předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které byly dosud Úřadu neznámé a které

a) odůvodňují provedení cíleného šetření na místě podle § 21f nebo § 21g zákona, nebo

b) prokazují existenci této dohody.

(2) Od potrestání soutěžitele podle odstavce 1 se upustí, jestliže soutěžitel

a) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohodyúčastnili, a

b) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(3) K upuštění od potrestání podle odstavců 1 a 2 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

§ 22d

Snížení pokuty

(1) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo § 22a odst. 1 písm. b) až o 50% a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který přizná účast na utajované horizontální dohodě podle tohoto zákona nebo článku 101 Smlouvy, pokud tento soutěžitel

a) předloží Úřadu podklady a informace o této dohodě, které mají významnou přidanou hodnotu ve vztahu k podkladům a informacím, které již měl Úřad k dispozici,

b) nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se dohody účastnili, a

c) ve správním řízení aktivně napomáhal objasnění případu, zejména tím, že poskytnul Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o této dohodě.

(2) Ke snížení pokuty podle odstavce 1 je třeba žádosti soutěžitele. Tato žádost, jakož i další podklady a informace, které soutěžitel v souvislosti s ní Úřadu předloží, se nepoužijí, pokud soutěžitel vezme žádost zpět.

(3) Úřad sníží pokutu ukládanou podle § 22 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 22a odst. 1 písm. b), c) a d) až o 20 % a neuloží zákaz plnění veřejných zakázek podle § 22a odst. 4 a zákaz plnění koncesní smlouvy podle § 22a odst. 5 soutěžiteli, který prohlásí, že přestupek nebo správní delikt spáchal, a Úřad má zato, že s ohledem na povahu a závažnost deliktu je takové potrestání dostatečné.

(4) Ke snížení pokuty podle odstavce 3 je třeba žádosti soutěžitele. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad podle § 21b; později podanou žádost Úřad projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 22c §22e

Pořádková pokuta

(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo
1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, jestliže nesplní povinnost podle § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku 3 let ode dne, kdy byla povinnost porušena.

HLAVA VIII

POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ

§ 24

Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.

HLAVA IX

zrušena

§ 25

zrušen

HLAVA X

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 25a

Užití správního řádu

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení,
a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování¹⁸⁾¹⁸⁾, ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit^18a)18a), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele^18b)18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí^18c)18c), dále z ustanovení
o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení rozkladu^18d)18d), a dále ustanovení o účastnících řízení^18e)18e) a ustanovení
o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení^18f)18f); ustanovení správního řádu
o účastnících řízení podle zvláštního zákona^18g)18g) se však použijí.

§ 25b

            Na postup Úřadu podle tohoto zákona se nepoužijí příslušné právní předpisy o kontrole.

§ 26

Zmocňovací ustanovení

(1) Úřad stanoví vyhláškou obsah a formu návrhu na povolení spojení podle § 15 odst. 3 a § 16a odst. 1.

(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.

§ 27

Přechodná ustanovení

(1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.

(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.         Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

2.         Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

***

Zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. června 2004).

Zákon č. 484/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. září 2004).

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).

Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 49, pokud jde o § 25a, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Zákon č. 71/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. 5. 2007.

Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dne 1. ledna 2008.

Zákon č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2009).

Zákon č. 280/2009 Sb.,

daňový řád

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA IV

OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Povinnost mlčenlivosti

§ 53

(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní

a) Ministerstvu financí na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory poskytované správcem daně a pro účely výkonu pravomocí podle zákona o ochraně hospodářské soutěže,

c) soudu, jde-li o

1. řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2. uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3. údaje potřebné pro účely rozhodnutí o výživném,

d) správnímu orgánu, který vede řízení o správním deliktu, který se týká porušení povinnosti při správě daní,

e) Ministerstvu práce a sociálních věcí při výkonu jeho působnosti a dalším orgánům sociálního zabezpečení při výkonu jejich působnosti, jde-li o údaje, které mohou tyto úřady vyžadovat v rozsahu nezbytném k plnění úkolů ve své působnosti,
f) zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své zákonné pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty,
g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat správu daní,

h) Českému statistickému úřadu, jde-li o údaje nezbytné pro potřeby sestavování národních účtů Evropských společenství a pro potřeby vedení statistických registrů,
i) Komoře daňových poradců nebo České advokátní komoře k disciplinárnímu řízení s jejím členem, jakož i orgánu, který jmenoval znalce nebo tlumočníka, pro řízení o jeho odvolání,
j) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

k) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu.

(2)O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

a) některý z trestných činů daňových a poplatkových, který se týká porušení povinnosti při správě daní,

b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem,
c) trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
d) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, nebo

e) trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka.

(3) Správce daně má oznamovací povinnost podle zákona⁷⁾, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.

…

Zákon č. 40/2009 Sb.,

trestní zákoník

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA VI

TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ

Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou

§ 248

(1) Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

a) klamavé reklamy,

b) klamavého označování zboží a služeb,

c) vyvolávání nebezpečí záměny,

d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,

e) podplácení,

f) zlehčování,

g) srovnávací reklamy,

h) porušování obchodního tajemství, nebo

i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Stejně bude potrestán,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž,

kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení, nebo

kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, kolektivního investování, penzijního připojištění a pojišťovnictví, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání, obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin opětovně,

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo

d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem jinému úpadek.

§ 248a

Zvláštní ustanovení o účinné lítosti

Trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 1 zaniká, jestliže

a) pachatel – fyzická osoba jednal jménem nebo za soutěžitele, který splnil podmínky pro upuštění od potrestání nebo pro snížení pokuty za účast na utajované horizontální dohodě podle zvláštního právního předpisu

b) pachatel – právnická osoba splnil podmínky pro upuštění od potrestání nebo pro snížení pokuty za účast na utajované horizontální dohodě podle zvláštního právního předpisu.

Zákon č. 99/1963 Sb.,

Občanský soudní řád

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

…

HLAVA V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

…

§ 200h

Řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření v jiných než obchodních prostorách ve věcech ochrany hospodářské soutěže

            (1) Je-li důvodné podezření, že se při šetření narušení hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu34b)34b) nacházejí obchodní knihy nebo jiné záznamy v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy nebo zaměstnanci (dále jen „jiné než obchodní prostory“), a má-li být takové šetření v těchto prostorách provedeno, může se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo Komise Evropských společenství návrhem u soudu domáhat, aby soud vyslovil s takovým šetřením souhlas.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení jiných než obchodních prostor, v nichž má být šetření provedeno a musí v něm být uveden předmět a účel šetření, doba, ve které má být šetření provedeno a skutečnosti, které dokládají důvodné podezření podle odstavce 1.

(3) Účastníkem řízení je navrhovatel a osoba, která užívá jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno (dále jen „uživatel“). Je-li navrhovatelem Komise Evropských společenství, je účastníkem i Úřad.

§ 200i

(1) O návrhu soud rozhodne bez jednání usnesením; ustanovení § 43 se nepoužije. V usnesení musí být označeny jiné než obchodní prostory, v nichž má být šetření provedeno, uveden předmět a účel šetření a doba, ve které má být šetření provedeno. Případným slyšením uživatele před rozhodnutím soudu nesmí být zmařen účel šetření.

(2) Usnesení se doručuje uživateli při zahájení šetření. Není-li uživatel přítomen, je třeba k šetření přibrat osobu, která není na věci zúčastněna; uživateli se v tomto případě doručí usnesení spolu s vyrozuměním, že šetření bylo provedeno, a s protokolem pořízeným při takovém šetření.

(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.

Řízení o určení, že se na obchodní záznamy nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem

§ 200ia

(1) Pokud soutěžitel v průběhu šetření na místě prováděném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže34c)34c) označí určité obchodní záznamy za dokumenty požívající ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,34d)34d) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci, a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takové záznamy převezme,34e)34e) podá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže návrh na určení, že se na takové obchodní záznamy ochrana důvěrnosti korespondence s  právníkem nevztahuje.

(2) Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení obchodních záznamů, o kterých má soud rozhodnout. K návrhu je třeba připojit protokol nebo jiný zápis, v němž je zachyceno tvrzení soutěžitele, že se na předmětné obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

(3) Návrh je třeba podat nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, co bylo šetření na místě ukončeno.

§ 200ib

(1) K řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlo.

(2) Účastníkem řízení je navrhovatel a soutěžitel, který tvrdí, že se na obchodní záznamy vztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem.

§ 200ic

(1) Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, soud bez jednání odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Soud bez jednání návrh odmítne rovněž tehdy, byl-li podán opožděně nebo byl-li podán někým, kdo k návrhu není oprávněn.

(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, soud bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 pracovních dní, nařídí k projednání věci samé jednání a navrhovateli uloží, aby mu při ústním jednání předložil obchodní záznamy, ohledně kterých má být rozhodnuto. Jednání je neveřejné.

(3) Při jednání nařízeném podle odstavce 2 soud vedle jiných úkonů též prověří, zda nebylo porušeno zabezpečení obchodních záznamů předložených navrhovatelem, a v nepřítomnosti jiných osob se seznámí s jejich obsahem; současně učiní opatření, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o jejich obsahu při jednání nemohl dozvědět.

(4) Dojde-li k odročení jednání, soud obchodní záznamy zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je změnit, zničit nebo poškodit.

(5) Soud návrhu vyhoví, dojde-li k závěru, že obchodní záznamy nepožívají ochrany důvěrnosti korespondence mezi klientem a nezávislým právníkem, který je podle zvláštního předpisu oprávněn poskytovat právní služby,^34d) související s právem soutěžitele na obhajobu v šetřené věci; v opačném případě návrh zamítne.

(6) Soud rozhoduje usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Usnesení je třeba vyhlásit ihned po skončení jednání; ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.

§ 200id

(1) Usnesení, kterým soud rozhodl o návrhu podle § 200ic odst. 5, je vykonatelné jeho vyhlášením.

(2) Vyhoví-li soud návrhu alespoň zčásti, předá bezprostředně po vyhlášení usnesení obchodní záznamy, ohledně nichž rozhodl, že se na ně nevztahuje ochrana důvěrnosti korespondence s právníkem, navrhovateli a uloží mu, aby je soutěžiteli vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí, případně z nich získá kopie nebo výpisy. Obchodní záznamy, ohledně kterých byl návrh zamítnut, soud vrátí bezprostředně po vyhlášení usnesení soutěžiteli.

(3) V případě, že obchodní záznamy není možné odevzdat navrhovateli, soutěžiteli nebo jejich zástupcům osobně po vyhlášení usnesení, doručí se nejpozději první pracovní den následující po dni, v němž bylo usnesení vyhlášeno, navrhovateli nebo soutěžiteli prostřednictvím soudního doručovatele nebo orgánů justiční stráže.

1) 1) Čl. 211 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství.

1a) 1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

1b) 1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.

1c) 1c) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993  Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona  č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2) 2) § 44 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

4) 4) § 39 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

5) 5) Čl. 36 Smlouvy ES, Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).

7) 7) § 5 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

7a) 7a) §  7 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

8) 8) § 70 a  násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

9) 9) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10) 10) § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) 11) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992  Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12) 12) § 2 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o pojišťovnictví).

13) 13) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14) 14) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

14a) 14a)  Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14b) 14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14c) 14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14d) 14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14e) 14e) Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

14f) 14f) § 200ia zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

15) 15) § 200h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

16) 16) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

18) 18) § 136 odst. 6 správního řádu.

18a) 18a) § 62 odst. 1 a 2 správního řádu.

18 18b) § 90 odst. 3 správního řádu.

18c) 18c) § 71 správního řádu.

18d) 18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

18e) 18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.

18f) 18f) § 28 správního řádu.

18g) 18g) § 27 odst. 3 správního řádu.

34b) 34b) § 21 a 21b zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 340/2004 Sb.

34c) 34c) § 21f a § 21g zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.

34d) 34d) Např. zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění.

34e) 34e) § 21f odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. …/2010 Sb.