Paritní fondy ve stavebnictví

Paritních fondy jsou založeny, financovány a řízeny sociálními partnery a často plní doplňkovou roli stávajících vládních struktur, zejména v oblasti odborného vzdělávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, odvětvových důchodů a systémů placené dovolené.

Paritní fondy pomáhají stavebníkům

Evropští sociální partneři v odvětví stavebnictví, EFBWW (Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a dřevařství) a FIEC (Evropská federace stavebního průmyslu), ve spolupráci s AEIP (Evropskou asociací paritních institucí), vypracovali odbornou webovou prezentaci s  přehledem  paritních fondů, které existují v různých členských státech ve stavebním průmyslu. Paritních fondy jsou založeny, financovány a řízeny sociálními partnery a často plní doplňkovou roli stávajících vládních struktur, zejména v oblasti odborného vzdělávání, ochrany zdraví a bezpečnosti, odvětvových důchodů a systémů placené dovolené.

Kromě kolektivních smluv paritních institucí také hrají důležitou roli ve vzájemné spolupráci sociálních partnerů a jako takové jsou "motorem", který podporuje pracovněprávní vztahy. Z tohoto důvodu je webová prezentace součástí rozsáhlejší iniciativy, jejichž cílem je další podpora rozvoje paritních fondů v celé EU.

Stavebnictví patří tradičně k nejpřednějším průmyslovým zaměstnavatelů v Evropě. V roce 2009 stavebnictví dosahovalo obratu 1 173 mld. Eur, což je téměř 10,4% HDP 27 členských států EU. Stevbnictví zaměstnávalo 14,8 milionů pracovníků, tedy více než 7% celkové evropské zaměstnanosti a téměř 30% zaměstnanosti v průmyslu. V tomto sektoru je zapojeno více než tři miliony podniků.

            Motor evropské zaměstnanosti

Stavebnictví je nejen jedním z největších průmyslových zaměstnavatelů v EU, ale také motorem obecné politiky zaměstnanosti. Dopad tohoto odvětví na hospodářskou, sociální a fiskální politika má značný význam pro vnitrostátní orgány. Silný multiplikační efekt stavební činnosti na související odvětví má významný dopad na celkovou zaměstnanost. Výdyť jedno pracovní místo ve stavebnictví vytváří dvě nová pracovní místa v dalších oborech. Silná politika zaměstnanosti ve stavebnictví proto přináší pozitivní vliv na zaměstnanost obecně.
Tato sféra v současné době rovněž spotřebovává  42% spotřeby energie EU a produkuje asi 35% všech emisí skleníkových plynů. V tomto rámci, aniž by docházelo ke zpochybňování role stavebnictví, tento obor hraje důležitou roli při zajišťování dodržování cílů Evropské unie při snižování emisí skleníkových plynů, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Zároveň při tom vytváří nové pracovní příležitosti.
Stavebnictví se některými specifiky liší od jiných odvětví ekonomiky. Například:
* Nepředstavuje o „konečný produkt“, který se pohybuje v rámci jednotného trhu, ale spíše na o podniky a jejich pracovníky, přesunující se podle potřeby z místa na místo.
* Vyšší nároky na zaměstnance.
* Vysoká mobilita pracovních sil.
* Vyšší riziko pracovních úrazů.
* Provázannost s místními tradicemi, klimatické a kulturnívlivy.

Vzhledem k těmto specifickým vlastnostem, sociální partneři, tedy odbory a zaměstnavatelé, hrají významnou roli při organizaci a regulaci vzájemných vztahů ve stavebnictví. Jejich úloha se neomezuje jen na tradiční aspekty obvyklých pracovních vztahů, jako jsou například mzdy, pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví, sociální ochrany, ale zaměřují se též na rozvoj dlouhodobě udržitelných vztahů ve stavebnictví.
Prostřednictvím kolektivních smluv a paritních sociálních fondů partneři přispívají na odborné vzdělávání, zdraví a bezpečnost při práci a zaměstnanecké penzijní pojištění, sociální zabezpečení. Sociální partneři jsou schopni regulovat a podporovat udržitelný růst ve stavebnictví. Zároveň kolektivní smlouvy a paritní instituce hrají důležitou roli ve vzájemném dialogu sociálních partnerů, což pozitivně ovlivňuje pracovněprávní vztahy.  Téměř všechny existující paritních sociální fondy jsou stanoveny, financovány a řízeny sociálními partnery navzájem a často plní doplňkovou roli na stávajících vládních strukturách. Ve většině západních členských států Evropské unie, takové instituce existují, zatímco ve střední a východní Evropy jsou jen ojedinělé.
Vysoký výskyt pracovních úrazů, včetně těch se smrtelnými následky, bohužel není v této sféře vzácností. I přes určité zlepšení, registrované v posledních několika letech v EU, problematika pracovních úrazů nadále představuje vážné riziko ve stavebnictví. Sociální fondy v oblasti zdraví a bezpečnosti mohou významně přispět ke snižování počtu pracovních úrazů.

Výhody vzdělávání

Stavebnictví trpí chronickým nedostatkem mladých, kvalifikovaných pracovníků. Aby mohly být naplněny aktuální výzvy ke splnění cílů EU v oblasti změny klimatu do roku 2020, je třeba zvýšit úsilí v oblasti odborného a profesního vzdělávání mladých lidí. Je třeba je ještě více školit v používání moderních technologií energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Mnoho stávajících paritních sociálních fondů poskytuje proto odborné vzdělávání s cílem zvyšovat vzdělání a odborné předpoklady mladých stavařů s cílem poskytnout tomuto sektoru potřebné moderní znalosti a dovednosti.
Vzhledem k tomu, že proces budování ve stavebním průmyslu do značné míry závisí na vnějších faktorech, jako jsou povětrnostní podmínky, termíny, atd. mnoho stavebních dělníků se cyklicky stává nezaměstnanými. Proto je cílem paritních fondů postavit stavební dělníky na stejnou úroveň se srovnatelnými pracovníky v jiných průmyslových odvětvích. S ohledem na sociální ochranu těchto zamstnanců sociální fondy zřídily zvláštní programy k řešení problémů sezónní nezaměstnanost. Jedná se například o penzijní připojištění či připojištění pro případ nezaměstnanosti.

penzijní připojištění
Vzhledem k velkému demografickému a ekonomickému tlaku na penzijní fondy v mnoha členských státech EU se postupně nedaří zajišťovat odpovídající penze. Proto byly v různých zemích spolu s dalšími sociálními partnery z oblasti stavebnictví zřízeny paritní penzijní připojištění.

Detailní informace lze získat na následujících adresách:

http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/consultations/index_en.htm

             www.eubuilders.org.